Pane doktore, dá se v našich končinách vlastně mluvit o oslavě Velikonoc? Češi jsou ateistický národ, hrozí ekonomické problémy kvůli válce v Zálivu a opozice ostřeluje vládu.
Pravda je, že jsme tak trochu pohani, nebo alespoň ve věrouce nejistí. Karel IV. to přece říká slovy Jana Nerudy Buškovi z Velhartic „…a kdyby všichni svatí, což všimnou si jich Češi paličatí, buď svatý rád, když není bit.“
Fotogalerie: - Velikonoce na Míráku
Petr Chelčický (1379-1460), jeho O trojím lidu řeč a inspirace pro Jednotu Bratrskou, reflexe doby husitské a později katolická reakce na tuto dobu v dvojím provedení v 17. a 18. století byla nejen brutální, ale i návratem k lidové náboženskosti včetně důrazu na „nenásilné odporování zlému“.
Fotogalerie: - Velikonoce v Krumlově
Tato kolektivní vzepjetí i pády jsou podle mého názoru stále přítomné, a proto má ohlas modlitba „amerického“ papeže Lva XIV., když se obrací v těchto dnech k národům celého světa slovy „Bůh není na straně války!“ jak jste nedávno citovali na stránkách Parlamentních listů. Nejsem si jistý, ale myslím si, že jsou to slova Abrahama Lincolna, asi z roku 1864, krátce před jeho zavražděním ve Fordově divadle 1865. S hořkostí tedy konstatujme, že pro taková slova o válce se ve Spojených státech prezidenti zabíjejí, a že se zdají být aktuální.
Současný politický chaos, jehož součástí je i stav věcí v České republice, je obrazem proměn dobra a zla, jak o nich uvažovali staří Peršané před více než třemi tisíciletími. My to můžeme jenom konstatovat, aniž si uvědomujeme, že jsou to proměny osudové. A často také řízené zločinnými spiklenci, kteří jsou jen otroky svých představ o budoucí existenci lidstva.
Nejnovější kolo ostřelování vlády nastalo po tajné volbě kandidátů do Rady České televize. Někteří postoupili očividně díky hlasům opozice, nicméně radost nad konsensem nenastala. Naopak: „Jak to, že jste je volili?“
Asi je to podobně, jak tvrdím v předcházející odpovědi na vaši otázku. Vše je dáno tou podivnou nejistotou v trvání nejen věcí politických v České republice, ale i, opomeneme-li zájmy veskrze materiální, i obavami, zda byla naplněna očekávání, která po posledních volbách do Poslanecké sněmovny nastávají. Příliš mnoho občanů považuje za občanské ctnosti, to, co je tak neurvale prosazované jednotlivci, kteří o obsahu tohoto nadužívaného pojmu nemají konkrétní představy. Vlastně jen ta svá dočasná poblouznění, kterých se snadno vzdávají, naskytne-li se jim příležitost morálně i materiálně profitovat na věcech jiných.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Takové změny se netýkají jen ČT, a asi ani ČRo, ale zdánlivě lukrativní podnikatelské činnosti, která se stala součástí nejasně definované veřejnoprávnosti. A ta je až přespříliš přitažlivá. Nejde jen o domněle pohádkové příjmy páně Moravcovy, ale i o touhu po touze „být viděn-a“. A nezapomínejme, že mezi lidmi okolo medií a v médiích panují poměry připomínající „třídní boje v Čechách a na Moravě“. V těch, jak také dobře víme, bratr nezná bratra, a jak říká jedna ironická poznámka na okraj, ani bratr sestru a sestra sestru.
Vy jako občan, pane doktore, co byste čekal od vámi placeného člena Rady České televize?
Na jednoduchou otázku, bohužel, jednoduchá odpověď. Nic, nic, nic. V letech existence těchto rad jsem nezaznamenal v jejich úsilí nic pozoruhodného, kromě toho, že když se někdo nelíbil, využilo politické zákulisí všech prostředků, aby musela taková osoba Radu opustit, nebo, aby alespoň mlčela a spokojila se svým vysezeným výpalným.
Případ Hany Lipavské a jejího krátkodobého působení v Radě (2020-2021) byl poučný a málokdo tuší, jak degradoval poslání a funkci členů Rady. A to nemluvíme o dlouholetém sporu, který vedli jiní radní z nejrůznějších důvodů, často i podezřelých z obhajování osobních zájmů.
Zjistilo se, že Milion chvilek pro demokracii neuvádí všechny své jednotlivé dárce. „Kvůli ochraně jejich soukromí.“ Copak je to za argument?
Asi by nás to nemělo příliš vzrušovat v zemi, kde jsou nejrůznějšími temnými praktikami upravována daňová přiznání a ohýbány paragrafy v nejrůznějších případech, kdy můžeme mít důvodné pochybnosti o spravedlivém rozhodování soudů. A také úřadů právní bezúhonnost politicko-podnikatelskou činnost ochraňujících.
Jeden z mých známých tvrdí, že když se ve Švýcarsku svěříte spolustolovníkovi, že neplatíte daně, odsedne si. U nás se to považuje za hrdinství, a proto předpokládám, že i Milion chvilek to má, jak se říká mezi českými spiklenci v oboru financí, dobře ošetřeno.
Fotogalerie: - Na chvilku na Letnou
Za argument to proto nepovažuji a myslím si, že je to jen nepatrný střípek v mozaice prostředí, kterému si kdysi říkalo galerka. A filmový pan rada Vacátko je už dávno zapomenutou postavou z neexistujícího světa hledání spravedlnosti. Zůstala jen Jedová chýše a její pitoreskní návštěvníci.
Jeden z politiků vládní koalice řekl, že Milion chvilek pro demokracii má velké výhody oproti politickým stranám. Ty mají omezené finance na kampaň a musí zveřejňovat úplně všechny sponzory. Jak se s tím jako politolog vypořádáváte?
Jako politolog se domnívám, že to je pravda a konstatuji, že s tímto názorem jednoznačně souhlasím. Protože se navíc domnívám, že by toto konstatování mohlo být šířením vědomé nepravdy s úmyslem poškodit právnické osoby mně neznámé. Předpokládám, že se tento výrok, pokud je pravdivý, stane předmětem zkoumání, zda v takovém případě nedochází k trestnému činu anebo k navádění spáchání trestného činu. A samozřejmě i k řadě jiných skutků, pro které má TrZ dostatečně přesně definovaná ustanovení.
Maďarské volby, které budou 12. září, jsou opět interpretovány jako zápas o směřování země na Západ nebo na Východ. Přitom Orbán tam nezavádí socialismus. Co se to děje?
Je to opravdu podivuhodná hra se slovy, jejichž zřejmým cílem je poškodit jednu z volebních stran, o kterých si vámi zmiňování interpreti myslí, že jde o hledání cesty. Zda na Západ nebo Východ je lhostejné. Snad by si jen agitpropčíci „východní fazony“ mohli všimnout, kde všude se v Evropě mluví maďarsky a kolik těchto lidí žije díky rozhodnutí vítězů první světové války za hranicemi dnešního Maďarska.
Ale nejde jen o maďarskou národní identitu, která je v jednom případě popírána a hned za první hranicí, na bývalé sovětské Ukrajině, adorována. Jeden nacionalismus je ten správný, druhý fuj, fuj. Pravda ovšem je, že Viktor Orbán i Péter Magyar mají vztah více nebo méně intimní ke straně Fidesz (Maďarská občanská unie). Ten vyměnil Magyar pod vlivem svého pobytu po boku své ženy v Bruselu a členství ve Fidesz (2002-2024) za různé aktivity, a až v roce 2024 založil „volební stranu“ Tisza (Respekt a svoboda). Dnes se obě neliší ani tak z hlediska proměny politických generací, ale pro-evropská média zdůrazňují odlišný vztah obou politiků k Bruselu. Proto je tento pohled přes bruselské okno tolik zdůrazňován a stal se dělící čarou v probíhající volební kampani.
Proto také to označování politické orientace termíny západní východní, které je vlastně jen zeleným nebo červeným světlem, které má přilákat nebo odradit voliče, aby se vydali správným směrem.
Celá kampaň se mi zdá nepřehledná a agresivní, mimo jiné i s ohledem na nedostatečné a monotematické komentáře u nás doma. Jsme jimi někdy zahlceni, někdy je postrádáme. Podobně jako hodnocení cesty a vlivu amerického emisara Rubia do Budapešti. Ale protože víme, že Spojené státy nemají přátele, ale jen své zájmy, nemusí to být důležité.
Prezident Pavel si přeje jet na summit NATO, vláda ho tam nechce pustit. Je to tím, že při nedávné návštěvě Pobaltí kritizoval vládu, že nechce zvyšovat zbrojní výdaje?
Nevím, zda je to záležitost jen této prezentace názoru Hradu, spíše než pana prezidenta, ale vypadá to, že cesta do Lotyšska a na Litvu, měla posílit prestiž pana prezidenta jako ústavního činitele. Ten sice posdle Ústavy ČR zastupuje stát na venek, ale je to tak trochu jako s tím jmenováním ministrů. Prezident oznamuje v zahraničí plány vlády své země, které jsou schváleny nevyšším zákonodárným sborem a jsou jejím programem až do konce jejího volebního nebo funkčního období.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Je to sice pozoruhodné, že si pan prezident postěžoval v zahraničí na skutečnost, že si s vládou nerozumí, ale zřejmě si spletl své postavení s úřadem amerického prezidenta. Ten se mu sice zdá odpudivý, ruky by mu nepodal, ale jeho pravomocí by si užíval rád. To by sice bylo za určitých okolností možné, ale musel by Parlament ČR přijmout k tomu příslušná usnesení. Pan prezident se pravděpodobně nechal unést nezodpovědnou větou premiéra Petra Fialy – Jsme ve válce!, která měla dohru v dětinské omlouvání, že šlo o metaforu a nikoliv o vyjádření názoru a vůle premiéra. Proto by měl být v podobných situacích opatrný i současný pan prezident a nenaprášit něco na vládu kterou jmenoval někde, kde to může být zneužito. Petr Fiala měl štěstí, že se to v tom českém právním šlendriánu nebralo vážně. I když i jemu se to ještě jednou může vrátit jako bumerang.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Váš názor? (Hlasovalo 6 čtenářů)
Slavíte Velikonoce?
Filipes
