„Zajímalo nás, jakou aktivitu lidé dělají ve svém volném čase, zdarma a dobrovolně a ne přímo ve prospěch svých nejbližších. Ptali jsme se i na drobné každodenní věci včetně toho, jak se například lidé angažují v internetových diskusích,“ vysvětluje odborný koordinátor projektu, sociální psycholog Jan Krajhanzl.

Z průzkumu vznikl poměrně podrobný obraz české společnosti zachycující široké spektrum údajů: životní styl, volnočasové aktivity, sledování médií, politické chování, důvěru v instituce, občanskou angažovanost i socio-demografické údaje zahrnující vzdělání či osobní příjmy.

Autoři výzkumu na základě toho společnost rozdělili do šesti skupin. Obecně by se dalo říci, že česká společnost je rozdělena na dvě zhruba stejné části: 45 % Čechů a Češek je aktivních a 55 % pasivních.

Neplatí, že aktivní lidé tvoří elitu

Podle Krajhanzla nelze říkat, že aktivní lidé jsou nějaká elita. „Ti pasivní mají často jen pocit, že společnosti nemají co nabídnout, jsou méně sebevědomí. Jde o to, abychom uměli s tou pasivní skupinou lépe pracovat, zapojit je do společnosti,“ uvedl.

„Angažovanost také nelze vnímat jen a pouze pozitivně. Příkladem je třeba to, co jsme nazvali angažovanost proti nepřizpůsobivým, která jde napříč segmenty. Ti nejaktivnější lidé nadprůměrně volí radikální a antisystémové strany,“ upozorňuje Ondřej Matějka, koordinátor projektu z Centra občanského vzdělávání.