Hostem Kupředu do minulosti byl Milan Zelený, česko-americký ekonom, emeritní profesor Fordham University v New Yorku. Jedním z klíčových témat konverzace byla změna. Změna v ekonomice, v politice a společnosti obecně. „Musí přijít změna v ekonomickém chování, a to tím, že se globální ekonomické snahy začnou převádět do lokálních. Máme velký problém s globalizací, tedy s tím, že firmy začaly spoustu svých činností přenášet tam, kde je levná pracovní síla, produkty se vyrábějí ve vzdálených lokalitách, nikoli co nejblíže zákazníkovi,“ řekl profesor a dodal, že globalizace sama sebe vyčerpala a že svět je v rukou politických manipulátorů.
„Pane profesore, když dovolíte, tak začnu u politiky,“ začala rozmluvu moderátorka Kociánová, „protože ta ekonomiku ovlivňuje stále více – a od ní se odvíjí mnohé z toho, o čem hovoříte a píšete. V poslední době mě velmi zaujala vaše kritika stranické demokracie, o které říkáte, že se přežívá. Proč se přežívá a proč právě teď?“
Profesor Zelený odpověděl, že strany jsou z hlediska historie novinkou. Americká ústava tak dodnes nezná pojem politická strana. „Všichni víme, že Američani mají dvě politické strany, které soutěží o politický vliv. Díval jsem se na internet a zjistil, že malé Česko má přes 250 registrovaných stran a politických hnutí,“ zmínil. Prý to je problém zejména kvůli tomu, že řada mladých lidí si měla zvyknout na stranické postoje a chování a chtějí se stranictvím živit. „Takže strany vznikly v určité době, měly určitou roli, zavedly podnikatelského ducha do politiky a nejsou nic jiného než mezičlánek mezi voličem a voleným. V historii klasické demokracie byly vždy voleny pouze osobnosti, takzvaní senátoři,“ vysvětlil.
Stranická demokracie je dle Zeleného formou úpadku demokracie. Myslí si to, jelikož základním cílem strany je přežití instituce strany a udržení moci po velmi dlouhou dobu. Prý by bylo omylem se domnívat, že cílem strany je pomáhat obyvatelům a voličům. Pomoc a podpora je pouze jeden z nástrojů, aby strana vydržela co nejdéle. „Jestliže těchto stran máme v Česku skutečně až 250, tak to znamená, že boj o stranické přežití je velmi silný,“ shrnul.
„Je to skutečně nová forma demokratického chování – a zpočátku se zdálo, že to je forma poměrně jednoduchá, snadná, která trochu řešila některé problémy. Ale nyní se ukazuje, že může přerůst až do dnešního stavu, kdy politické strany určují už nejenom politické chování, ale i chování ekonomické, určují, kolik by měly podniky vyrábět a kde a za jakých podmínek, a v každém případě preferenčně s pomocí politické strany. V každém případě máme málo politiků, kteří by nepatřili do nějaké politické strany. Takže ano, přerostlo to do situace, kdy můžeme říct, že boj mezi stranami o přežití skutečně poškozuje demokracii a také výběr kvalitních a schopných a kvalifikovaných lidí,“ rozebral problém stranické demokracie.
Fotogalerie: - O prodejní době
„Pane profesore, jestli správně rozumím, tak potom, co jste řekl, se zdá být nelogické kritizovat některé strany, nebo všechny, za populismus, protože populismus je pro stranu základním předpokladem přežití a setrvání na politickém kolbišti,“ rozvedla téma moderátorka.
Profesor reagoval, že kritika je však namístě. Populismus má propojovat stranu s politickým, a hlavně ekonomickým děním. Má se tam tedy proplétat vývoj ekonomického chování a principů s politickými. Jelikož žijeme v době akcelerujících změn, vyjádřil se Zelený, tak nejen většina společnosti, avšak i většina politiků přestává rozumět probíhajícím změnám a jejich příčinám. „Všichni víme, že náš svět je v nerovnováze, že zde probíhá mnoho negativních systémů, nyní hovořím o celosvětovém pohledu, že je třeba toto pochopit – a to je pro běžné voliče příliš náročné na pochopení,“ pokračoval.
Mělo by být Turecko za útok a sever Sýrie vyloučeno z NATO?Anketa
Populismus má tedy dle profesora Zeleného být to, když politická strana řekne: „My tomu také nerozumíme, ale uděláme všechno pro to, abychom tyto změny zpomalili, nebo abychom se dokonce vrátili a zastabilizovali systém, na který jste zvyklí.“ Populismem má být tedy prý to, když nemají nástroje, jak zastavit evoluci, ať už ekonomickou, tak i politickou, nebo společenskou. „Toto je bolest všech ekonomik, protože historie ukazuje, že naopak ekonomické i politické podmínky se neustále mění a lidé se musí stále přizpůsobovat – a ti, kteří se někdy postavili proti těmto trendům, vždy prohráli. Nepodařilo se zastavit ani rozvoj zemědělství, ani následný rozvoj průmyslu, rozvoj služeb, a nepodaří se zastavit ani dnešní rozvoj státu a státních intervencí,“ nastínil dřívější pokusy.
„Centrální pohled se snaží své představy o ekonomice vtisknout lokálním, regionálním systémům. Ale má to být naopak. Každý ekonomický pohyb vzniká v lokalitě, v nějakém podniku, v menším omezeném systému, a nikdy na ministerstvu,“ vysvětlil Zelený svůj pohled ke konci debaty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
