Novák popisuje dění v uprchlickém táboře v Charmanii, kde jsou bez svých manželů ženy s dětmi. Vesměs jde o uprchlíky z Iráku a Sýrie. Jejich muži jsou nezvěstní nebo mrtví. Nebo zkrátka neměli dost peněz pro převaděče.

V táboře, který byl původně vojenskými kasárnami, žije okolo šestnácti set lidí. Bulharské hranice překračují již od roku 2013, země se následně snaží o co nejrychlejší udělení azylu, aby běženci mohli dál do Evropy a mohli přijít další. 

I přestože v uprchlickém táboře jsou již vesměs migranti spokojeni, je i opraven za peníze z Unie, první zkušenosti s Evropou nemají všichni dobré. Bulharští pohraničníci často podle předsedy Bulharského helsinského výboru Krasimira Kaneva běžence násilím převádějí zpět přes hranici nebo je bijí, aby se vrátili. Uvedl to pro server Aktuálně.cz. Proud běženců podle Kaneva nezmírnil ani třináctikilometrový a tři metry vysoký plot.