Úřady v cizině odebraly od roku 2010 z rodin 338 českých dětí

21.09.2017 22:16 | Zprávy

Úřady v cizině odebraly od začátku roku 2010 do poloviny letošního září 338 českých dětí z rodin. Týkalo se to 169 domácností. Nejvíc případů bylo v Británii. Zhruba dvě pětiny odebraných chlapců a děvčat se vrátily k rodičům nebo šly k příbuzným v zahraničí i v ČR. Přibližně stejný podíl dětí se v cizině dostal k pěstounům a do adopce. Vyplývá to z údajů Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD), které ČTK získala. Důvodem odebrání bývá ohrožení dítěte, týrání, zneužívání a zanedbávání i podezření na ně. V některých zemích zákon zakazuje fyzické tresty dětí.

Úřady v cizině odebraly od roku 2010 z rodin 338 českých dětí
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Úřad poskytuje pomoc při vymáhání výživného ze zahraničí, při mezinárodních adopcích či při takzvaných mezinárodních únosech, kdy jeden z rodičů potomka odveze za hranice. Řeší i kauzy odebrání dětí v cizině. Už dřív opakovaně sklízel kritiku za svůj postup v případu Češky E. M., které děti odebraly norské úřady.

Nejvíc odebrání v cizině bylo v roce 2016. Týkalo se to 74 dětí ze 44 rodin. Počet od roku 2010 rostl. Důvodem je i to, že v zahraničí pobývá víc lidí z Česka. Letos do půlky září zahraniční úřady rozhodly o odebrání 36 českých dětí z 18 rodin.

Nejvíc českých chlapců a děvčat odebraly úřady v Británii. Od roku 2010 to bylo 284 dětí. Následovalo Německo, kde to bylo 19 dětí. V Norsku a Itálii úřady odebraly po třech dětech, v Irsku a Rakousku po sedmi, ve Španělsku osm.

K rodičům se vrátilo 72 dětí, dalších 24 se dostalo k příbuzným v cizině a 35 do širší rodiny v Česku. Stovka dětí šla v zahraničí k pěstounům a 45 do adopce. V ústavu v cizině skončily tři děti, v Česku pak 14.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Ruku na srdce

Jak dlouho jste hejtmankou? Myslím, že už jí jste snad potřetí. A co se v kraji změnilo k lepšímu? Proč jsme stále na chvostu žebříčku kvality života. Přeci jen ANO mělo velký vliv - byly jste ve vládě, vy ministryní, ale přijde mi, že ať vládně kdokoliv výsledek je stále stejný a nic dobrého z toho...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Je to mnohem horší.“ Daniel Vávra o cenzuře. Rumunsko, ale i ČR

22:06 „Je to mnohem horší.“ Daniel Vávra o cenzuře. Rumunsko, ale i ČR

Zakladatel Společnosti pro obranu svobody projevu Daniel Vávra vystoupil na Konzervativním kempu s k…