Podle Mlsny je však výklad vnitra jednoznačný a v souladu s Ústavou i se zákonem o volbě prezidenta, podle nichž kandidaturu jedné osoby musí podepsat buď 50 000 občanů, 20 poslanců, nebo 10 senátorů. „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ zdůraznil Mlsna.
Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem. „To zákon vůbec neřeší,“ podotkl Mlsna. Podle něj je kvůli tomu otázkou, jaký podpis senátora či poslance na kandidátní listině by byl platný, pokud by jich podepsal více.
Podle Mlsny by se třeba mohl najít „škodolibý“ senátor či poslanec, který podepíše několik listin schválně a přitom bude tvrdit, že podepsal jen jednu. „Ministerstvo vnitra by je pak nemohlo zaregistrovat a tento škodolibý poslanec nebo senátor by je vyřadil ze hry. To je naprosto absurdní výklad ústavních právníků,“ prohlásil Mlsna.
Současný názor Ministerstva vnitra se liší od postoje, který úřad zveřejnil před prvními přímými prezidentskými volbami v roce 2013 na svých stránkách. „Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta. Svým podpisem ale může například podpořit i kandidaturu jiného kandidáta kandidujícího na základě petice navrhujícího občana,“ uvedlo tehdy Ministerstvo vnitra.
„Pochybnosti o výkladu zřejmě existují, každý z dotčených prezidentských kandidátů se jistě s někým radil, vrtalo to před 4 týdny v hlavě novináři z ČTK, jinak by nedával podnět na Ministerstvo vnitra," zmínil na svém facebookovém profilu ústavní právník Jan Kudrna.
„A jsou-li pochybnosti, potom je vždy nutno postupovat podle zásady in dubio pro libertas, tedy v pochybnostech ve prospěch ústavně garantovaného práva nebo svobody," dodal se slovy, že je rád, že podle zákona se každý může u soudu starat o svou registraci, ale nemůže napadat konkurenční kandidáty.
Celý příspěvek Jana Kudrny:
In dubio pro libertas... Pochybnosti o výkladu zřejmě existují, každý z dotčených prezidentských kandidátů se jistě s někým radil, vrtalo to před 4 týdny v hlavě novináři z ČTK, jinak by nedával podnět na ministerstvo vnitra a samotný text § 21 odst. 2 zákona č. 275/2012 Sb. v platném znění si každý může přečíst a udělat si závěr sám. A jsou-li pochybnosti, potom je vždy nutno postupovat podle zásady "in dubio pro libertas", tedy v pochybnostech ve prospěch ústavně garantovaného práva nebo svobody. A osobně jsem moc rád, že podle zákona se každý může u soudu starat o svou registraci, ale nemůže napadat konkurenční kandidáty. I když si dovedu představit, že se k této otázce stejně v relativně blízké době vyjádří některý z našich vysokých soudů.
Psali jsme:
autor: vef
