K páskám obsahujícím nahrávky rozhovorů Reagana s Margaret Thatcherovou, izraelským premiérem Beginem či otcem současného syrského prezidenta Asada Háfizem se Doyle dostal díky zákonu o svobodném přístupu k informacím z roku 1996. Doposud pásky zůstávaly v Bílém domě, kde si je neměl nikdo možnost poslechnout. Nyní byly označeny a odeslány do Reaganovy prezidentské knihovny v Kalifornii.

Prezident Reagan si podle zjištění Doyla nahrával některé rozhovory nikoli z důvodu toho, že by je chtěl využívat v zákulisních hrátkách Bílého domu. „Telefonáty s některými státníky se nahrávaly, protože to usnadňovalo konverzaci, která byla často simultánně překládána a docházelo při ní občas k výpadkům," informuje Doyle. Pro účely publikovaného textu v magazínu New York Post vybral ty, které podle něj mají potencionální historickou hodnotu.

První nahrávka obsahuje konverzaci mezi Ronaldem Reaganem a Margaret Thatcherovou, která mezi nimi proběhla 26. října 1983. Americký prezident se v ní britské premiérce omlouvá za to, že ji předem neinformoval o zásahu amerických sil v Grenadě. Situace byla ožehavá také proto, že šlo o první podobnou akci amerických námořních sil od války ve Vietnamu, a Grenada až do roku 1974 patřila k Velké Británii. „Je mi líto, že jsem ti způsobil takové problémy a rád bych tě nyní podrobně informoval o všem, co tomu předcházelo," říká Reagan.

Krátce před invazí amerických sil totiž na Grenadě proběhl marxistický puč pod vedením generála Austina a dosavadní premiér země Bishop byl popraven. „Byl jsem na golfovém výjezdu se státním sekretářem Georgem Schultzem v Georgii, když nás ve tři ráno vzbudili s naléhavou žádostí od Organizace států východního Karibiku. Se Schultzem jsme se potkali na chodbě ještě v pyžamu a pak se daly věci rychle do pohybu. Vydali jsme se na cestu zpět do Washingtonu, kde jsme v rychlosti celou věc projednávali," popisuje Reagan a zmiňuje se o o těžkostech udržet podobné akce v tajnosti.

Celý text v angličtině, včetně možnosti poslechnout si nahrávky je ZDE.

Na to Margaret Thatcherová odpovídá, že o tom v souvislosti s Falklandami ví své. „To je také důvod, proč jsem s tebou velmi dlouhou dobu nemluvila přes tuto soukromou linku. I odtud mohou informace snadnou uniknout. Akce v Grenadě je nicméně v pohybu a můžeme jen doufat, že bude úspěšná,“ reagovala Thatcherová smířlivě i přesto, že se o této invazi dozvěděla s jistým zpožděním.

V únoru 1985 zase Reagan hovořil se syrským prezidentem Háfizem Asadem, otcem dnešní syrské hlavy státu, kvůli krizi v Libanonu. Doyle poznamenává, že jej nechal americký prezident čekat na drátě celých 13 minut. Tlumočník prý Asadově administrativě nechtěl předložit pravý důvod tohoto zpoždění, kterým byla vyjížďka Reagana, a zmínil pouze, že se Reagan omlouvá, protože je na farmě. „Věřím tomu, že Reagan nechtěl jen tak ukončit příjemnou vyjížďku, když měl mluvit s řezníkem z Damašku, který nechal v roce 1982 zmasakrovat 10 000 civilistů najednou," komentuje Doyle.

Za zmínku stojí úvodních několik vět, kdy Ronald Reagan v ironickém duchu gratuluje Asadovi ke znovuzvolení prezidentem země. V Sýrii totiž vládl diktátorský policejní režim, ve kterém se svobodné volby nekonaly.

O dva roky dříve Reagan zase mluvil v souvislosti s válkou v Libanonu s tehdejším izraelským premiérem Menachem Beginem. „Teď ti musím položit jednu otázku, na kterou si nechtěl, abych se tě ptal. Mohl bys pozdržet stahování izraelských vojáků z hor u Bejrútu, dokud libanonská armáda sama neosvobodí Bejrút a přesune se do těchto míst?" Begin váhá a upozorňuje, že předchozí dvě pozdržení, o která jej Reagan žádal, vzbudila v jeho zemi velkou nelibost. „Spojím se ještě s ministrem obrany a pak ti opět zavolám. Vzhledem k tomu, čemu jsme čelili, když jsme dvakrát po sobě odvolali stahování našich vojáků, doufám, že k další prodlevě již nedojde," odpověděl Begin.

Begin už se však podle Doyla Reaganovi neozval a o stažení izraelských vojáků nakonec amerického prezidenta informoval zmíněný izraelský ministr obrany. „Tyto nahrávky jsou rovněž ohromující. Ukazují faktickou politickou smrt Begina, jenž upadl kvůli krizi v Libanonu do hluboké deprese a navíc byl zasažen úmrtím své manželky o několik měsíců dříve. V říjnu téhož roku nakonec rezignoval a poté zemřel jako zlomený muž, který až do konce života prakticky neopouštěl svůj dům. Na nahrávce je v Beginově hlase jasně patrný patos," glosuje Doyle.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.