Krvavý konflikt na východní Ukrajině už vyhnal z domovů asi milion lidí. Ti, kteří v Doněcku, Luhansku a dalších místech v krizové oblasti ještě setrvali, jsou sklíčení a chtějí už jen pryč. Je mezi nimi mnoho příslušníků etnických menšin, kteří doufají v pomoc zemí, z nichž pocházejí jejich předci, třeba Polska nebo Německa.
Podle sčítání lidu z roku 2001 žilo na Ukrajině asi 33.000 etnických Němců, z nich asi 3000 na Krymu. Německý vládní pověřenec Hartmut Koschyk po jedné ze svých cest na Ukrajinu mluvil o "velkém znepokojení u německé i u jiných menšin". Podle agentury DPA varoval před možnými "panickými reakcemi ve formě žádostí o vystěhování". Německo a EU podle něj očekávají od ukrajinského vedení jasný závazek, že se všechny menšiny dočkají náležité ochrany. Prozápadní vláda v Kyjevě to několikrát slíbila.
Polská vláda na žádosti o vystěhování čekat nechce. Příslušníci polské menšiny sice žijí převážně na západní Ukrajině, která byla do roku 1939 součástí Polska, polské ministerstvo zahraničí ale přesto poslalo v prosinci na Ukrajinu náměstka, aby sestavil s pomocí charkovského konzulátu seznam těch, kteří se chtějí z východní Ukrajiny dostat.
Také konzervativní opozice požaduje, aby vláda Poláky z Donbasu co nejrychleji dostala. Podle odhadů konzulátu v Charkově žije na východní Ukrajině asi 400 lidí s polskými kořeny.
Podle Spojených národů zemřelo při bojích mezi ukrajinskými vládními jednotkami a proruskými separatisty od loňského dubna už více než 4700 lidí. Je mezi nimi hodně ozbrojenců, ale i řada civilistů.
"Čekáme na sbalených kufrech," citují polská média Viktorii Charczenkovou z Doněcka. Jako mnoho místních s polskými kořeny prodala i ona svůj majetek a čeká na transport do Polska, který by mohl začít už příští týden, po pravoslavných Vánocích.
Na seznamu lidí, kteří chtějí ze země vycestovat, je podle údajů polského ministerstva zahraničí 205 lidí - Ukrajinci s polskými kořeny a jejich rodiny. Třicet kilo na osobu si mohou s sebou vzít ze svého starého života.
Počet těch, kteří svou budoucnost vidí v Polsku, by mohl být ale mnohem větší, myslí si farář Mikolaj Pilecki, který na Donbasu pečuje o polské katolíky. "Ne všichni mohou dokázat své polské kořeny," říká. A jiní se zase rozhodli přečkat na Donbasu až do konce konfliktu. "Někdy ta válka přece musí skončit. Naději jsme ještě neztratili," dodává Pilecki.
V přesídlení do země svých předků doufají i stovky Ukrajinců s českými kořeny, proto se obrátili se svou naléhavou žádostí o repatriaci na vedení v Praze. Prezident Miloš Zeman vyzval vládu, aby se žádostmi zabývala. Už v 90. letech zadala tehdejší hlava státu, prezident Václav Havel, vládě zvláštní repatriační program.
V 19. století se především na Volyni na severozápadě Ukrajiny usídlilo asi 30.000 Čechů, kteří tam zakládali například mlýny. K menšině dnes náleží ještě asi 10.000 lidí. Pražská vláda však chce lidem spíše pomoci tak, aby mohli zůstat v krizí zmítané postsovětské republice. "Nepřejeme si masový exodus," zdůraznil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: bra, čtk
