Fialova vláda se loučí návrhem státního rozpočtu se schodkem 286 miliard. Je to dobrý návrh?

Není to dobrý návrh. Letos máme schodek menší. Česko přitom podle statistiků roste. Takže čistě teoreticky vzato, neměl by existovat důvod pro vůbec žádný schodek. Ekonomická teorie totiž opatrně připouští schodek státního rozpočtu za situace, kdy dochází k hospodářskému poklesu.

Co je ovšem ještě horší: ekonom by sice se skřípáním zubů, ale přesto víc ocenil, kdyby schodek byl ještě o něco málo vyšší, ale nebyl by současně doprovázen dalším rozpínáním státu. Ale opak je pravdou, stát se stále víc rozpíná. Mohu vám to dokumentovat na výsledcích státního rozpočtu za září, které jsou čerstvě zveřejněné.

Došlo totiž k růstu příjmů rozpočtu o 7,8 %, zejména pak inkasa daní a pojistného. A podobně, celkové výdaje převýšily loňskou úroveň o 5,2 %. Zjevně jde o nárůsty vyšší, než kolik činila inflace, tedy stát reálně vybral z ekonomiky více a také více peněz do ní uvolnil. Jinými slovy, stát více peněz přerozdělil. Neboli víc peněz lidem vzal a víc jich poslal například na dotace nebo na obsluhu státního dluhu.

Ještě jinak řečeno, soukromý sektor se stále zmenšuje, veřejný sektor stále víc roste, což lze také popsat tak, že se stále víc vracíme po stránce veřejných financí před rok 1989. Zkrátka, čerstvá čísla o státním rozpočtu ukazují jasný trend: stát dál utahuje šrouby a rozšiřuje přerozdělovací mašinérii.