47. prezident USA Donald Trump pořádně zvýšil napětí s evropskými spojenci. Kvůli Grónsku. Teď se cly zařadil zpátečku. Ale na veřejnost unikají zprávy, že Trumpovi lidé mají plné ruce práce s tím, aby na jedné straně plnili to, co říká jejich šéf a na druhé straně, aby nevyděsili partnery Američanů.

Anketa

Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?

Vadí

2%

Nevadí

97%

Nevím / Je mi to jedno

1%

hlasovalo: 20960 lidí

„Úředníci Bílého domu prosazovali méně provokativní přístup, přičemž několik klíčových členů prezidentova týmu nebylo nadšených z možného použití vojenské síly k obsazení dánského území,“ řekly agentuře Reuters dva zdroje z Bílého domu pod podmínkou, že bude zachována jejich anonymita. „Tato epizoda zdůraznila, jak Trumpova dlouhodobá fascinace získáním Grónska neustále naráží na diplomatickou a politickou realitu, která je symbolem druhého funkčního období definovaného náhlými změnami politiky a rychlými obraty. Republikánský prezident znovu a znovu měnil kurz v otázce cel a dalších otázek pod ekonomickým, politickým nebo tržním tlakem,“ doplnila agentura.

Nápad na zavedení cel vzešel prý od ministra obchodu Howarda Lutnicka. Trumpovi se prý tato myšlenka zalíbila, protože se mu zdálo, že ho Evropané zahnali do kouta, a to současný nájemník Bílého domu nemá rád. Cla měla být úderem, který měl ukázat, že se do kouta zahnat nenechá.

Na většině schůzek v Bílém domě prý více spolupracovníků nabádalo k opatrnosti než těch, kteří prosazovali, aby Spojené státy ostrov převzaly silou.

„Tom Dans, kterého Trump jmenoval do čela americké Komise pro arktický výzkum, spolu s viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem ‚prosazovali střední cestu‘ ohledně Grónska, zatímco zástupce šéfa personálu Bílého domu Stephen Miller projevil ochotu ponechat anexi a potenciální použití vojenské síly na stole,“ prozradila agentura Reuters.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro americkou konzervativní televizi Fox News prohlásil, že u Donalda Trumpa je třeba vyzvednout jinou věc. 

„Byl to on, kdo dovedl celou Evropu a Kanadu k těm slavným 5 %,“ trval na svém Rutte, „což je pro nás klíčové k vyrovnání našich výdajů, ale také k ochraně nás samotných. A to je rámec, který u Trumpa vidíte a na kterém budeme pracovat.“

Připomínal, že jak Rusko, tak Čína vynakládá na posílení svých armád nemalé peníze a jsou to peníze, které nejdou na pořádání přehlídek v Pekingu nebo v Moskvě. Rutte konstatoval, že tyto peníze jak Rusové, tak Číňané využijí na něco zcela jiného.

Britská BBC však varovala, že přes velké úsilí Marka Rutteho spojenci USA hned tak nezapomenou, co v posledních dnech Trump kolem Grónska předváděl. Kanadský premiér Mark Carney se nechal slyšet, že starý řád se už „nevrátí“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila o „seismické změně“ a naléhala na větší evropskou nezávislost.

Psali jsme:

Erik Best: „Když to vím já, musí to vědět i velvyslanec.“ Co uniklo u Pavla?

Projev, který se neposlouchal dobře. Trump v Davosu drtil Evropu

Kvůli Grónsku ohrožena Ukrajina. Plán se zpozdil

Trump ne a ne uhnout. Z Evropy zní výhrůžky i nářek