„Přišel čas, aby zaznělo: A dost. A to zejména od těch, kdo mluví o cílené okupaci Evropy ze strany uprchlíků, protože tím vzbuzují dojem, že jsme uprostřed nějaké války,“ poznamenává Tabery. „Češi se nemusí bát cizinců, ale Čechů, kteří bodají nožem a zapalují domy. Pokud se to nezastaví dnes, můžeme tu mít vážné nepokoje, které skončí tragicky,“ domnívá se. 

A připomíná Karla Horkého, který za první republiky vydával časopis Fronta. Ten byl proti tehdejší politické elitě, proti Masarykovi, Peroutkovi a Čapkovi. „Po Mnichovu v roce 1938 měla přijít jeho chvíle. Začala štvanice na všechny, které tak vášnivě kritizoval, přesto se k politice ‚ulice‘ odmítl přidat,“ uvedl Tabery a citoval Horkého slova: „Abych však mluvil docela jasně, a to právě za tento list, jehož téměř již deset let ročníků je snad více než dostatečným svědectvím našeho politického zápasu proti Hradu a proti tak zvané levici: jsou věci, do kterých nepůjdeme ani jako bývalá krajní pravice. Jsou zjevy – a zdá se, bohužel, že jich přibývá – s nimiž se neztotožňujeme a musíme je odmítnout, přestože dnes možná je to stanovisko velmi nevděčné a nepopulární. Ještě však přesněji: převratné události vytvořily konjunkturální klima pro štvanice v našem kulturním životě.“

Horký totiž věděl velmi dobře, že i když odchází svět, který kritizoval, v tom novém nebude místo ani pro něj. Nemýlil se, jeho časopis skončil za pár měsíců. Přišla chvíle, aby si to uvědomili i všichni ti, kteří dnes vítají každé slovo proti otevřené liberální společnosti,“ uzavřel Tabery.