Uvažuje se o vojenské pomoci USA pro Českou republiku. A zde je vyjádření Jaroslava Foldyny

5. 3. 2015 8:38

Ve středu se objevila informace o možnosti společného cvičení naší a americké armády na našem území, případně i stálého umístění amerických jednotek, o kterém se zmínil americký web Defence News s odvoláním na velmi věrohodné zdroje z Washingtonu. Poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna s takovou akcí rozhodně nesouhlasí, byť si je vědom, že jako členové NATO určité spojenecké povinnosti máme. Podle něj by se však měly týkat jen obrany.

Uvažuje se o vojenské pomoci USA pro Českou republiku. A zde je vyjádření Jaroslava Foldyny
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec Jaroslav Foldyna
reklama

Anketa

Podporujete častější přítomnost vojsk USA či jiných států NATO na našem území v rámci cvičení, případně umístění stálé vojenské základny?

hlasovalo: 15329 lidí

Spojené státy již vloni spustily operaci nazvanou Atlantic Resolve. Jednalo se o reakci na prosby některých členských zemí, které se cítily ohroženy politikou Ruska, která se zásadně změnila v souvislosti s událostmi na Ukrajině.

Obsahem akce jsou především společné manévry armád a výcvik vojáků, ale rovněž modernizace evropských základen USA a rozsáhlá podpora zemí, majících s Moskvou napjaté vztahy, jako je Gruzie, Moldavsko a samozřejmě Ukrajina.

Celý článek v angličtině

Součástí této operace NATO již byly i manévry americké armády společně s armádou Polska a armádami Litvy, Lotyšska a Estonska, které proběhly na dohled od ruských hranic. Na konci tohoto měsíce mají skoro dva tisíce amerických vojáků cvičit společně s vojáky z Rumunska a Bulharska.

Portál Defence News ve středu přinesl s odvoláním na vysoké zdroje z americké armády informaci, že se v rámci NATO plánuje rozšíření akce Atlantic Resolve. Zeměmi, o které se rozšíří, by měla být kromě Gruzie a Maďarska především Česká republika.

Tato spolupráce by obnášela kromě intenzivnější spolupráce obou armád též cvičení vojsk NATO, probíhající na našem území. Je třeba dodat, že text nehovoří o stálém umístění vojenského personálu NATO v ČR, byť v některých zemích se tak stalo. ParlamentníListy.cz oslovily poslance ČSSD Jaroslava Foldynu, který okamžitě objevil zajímavou historickou paralelu našeho vstupu do NATO v roce 1999.

„12. března jsme rychle přijati do NATO a následně jsme nesli 24. března spoluodpovědnost za bombardování Jugoslávie, v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Washingtonskou smlouvou. Stejně tak dnes jsme jako součást NATO účastníky geopolitického taktického střetu,“ říká.

Podle Foldyny je naše členství v NATO třeba respektovat, i když se na ně veřejnosti nikdo neptal. Nicméně jsme součástí aliance a je třeba to brát jako realitu. „Komu se to nelíbí, může očekávat, že bude nazván pátou kolonou. Či ještě lepší, agentem samotného Putina,“ dodal poslanec sakrasticky.

Na druhou stranu si však je vědom, že jestliže jsme součástí této organizace, nelze se divit, že se po nás někdy vyžaduje nějaké plnění. Sám by prý tuto žádost odmítl, ale členům vlády jejich rozhodování nezávidí.

„Chtěli jsme, aby od nás odešla okupační sovětská vojska. Ač jsme byli členové Varšavské smlouvy. Nechtěli jsme na svém území cizí vojska. Zdá se, že teď, po čtvrt století, tady budeme mít spojence,“ dodal Foldyna pro ParlamentníListy.cz. Ten akceptuje, že v alianci jako je NATO stát vezme zbraně a jde na pomoc napadenému spojenci. Jenže v tomto případě podle něj jednoznačně nejde o obranu. A v tom je podle něj zásadní rozdíl.

Celé vyjádření Jaroslava Foldyny:

Tak, jak rychle jsme byli 12. března přijati do NATO a následně jsme nesli 24. března spoluodpovědnost za bombardování Jugoslávie, v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Washingtonskou smlouvou. Tak dnes jsme jako součást NATO účastníky geopolitického taktického střetu. Jako stát jsme se tak rozhodli. Pravdou je, že veřejnosti se na to nikdo neptal. Ale skutečnost je taková, jsme součástí aliance a toto je prostě v rámci aliance realita. Komu se to nelíbí, může očekávat, že bude nazván pátou kolonou. Či ještě lepší agentem samotného Putina. Tedy zopakuji, jsme členský stát NATO a toto je plnění určitého závazku. Pokud by se mě někdo ptal, řekl bych ne, chci žít v míru. Nezávidím členům vlády jejich odpovědnost.

Chtěli jsme, aby od nás odešla okupační sovětská vojska. Ač jsme byli členové Varšavské smlouvy. Nechtěli jsme na svém území cizí vojska. Zdá se, že teď po čtvrt století tady budeme mít spojence.

Víte v připadě agrese na kterýkoli stát našich spojenců je naší povinností vzít do rukou zbraň a jít mu na pomoc. Je naší povinností vytvořit podmínky i na našem území pro obranu spojenců. Ale tady nejde o obranu spojenců. V tom je rozdíl.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Já můžu říkat, co si myslím, protože nikam nekandiduju...“ Xaver měl u Soukupa „zlou“ myšlenku

20:50 „Já můžu říkat, co si myslím, protože nikam nekandiduju...“ Xaver měl u Soukupa „zlou“ myšlenku

Koronavirus a opatření nařízená vládou – to bylo tématem čtvrtečního pořadu moderátora Jaromíra Souk…