Jak bránit rovnoprávnost před islamismem? Poslední události vynutily odpověď

10.11.2023 18:40 | Monitoring

Analytik Vlastimil Veselý ve světle masových propalestinských protestů v evropských městech, pokračující nelegální migrace z muslimských zemí a vzpomínek na celou řadu islamistických teroristických útoků upozorňuje, že Evropa by konečně měla začít k islámu přistupovat jako k ideologii, a ne jako k prostému náboženství. „Šířící se projevy islamismu nevidí už jen slepí,“ tvrdí Veselý, který apeluje na zachování evropské demokracie a hodnot.

Jak bránit rovnoprávnost před islamismem? Poslední události vynutily odpověď
Foto: Archiv VV
Popisek: Ing. Vlastimil Veselý, Ph.D., MBA, specialista na informační a komunikační technologie se zaměřením na internet a digitální obsah

Veselý v rámci svého blogu ,,Za oponou migrace" analyzuje islám a některé jeho nositele, kteří už roky masově přicházejí do Evropy a stále více ohrožují evropskou bezpečnost. Islám je podle něj prokazatelně nejen náboženstvím, ale také politickou ideologií, což by si měli už konečně všichni v Evropě uvědomit.

Anketa

Je srovnání Petra Fialy s Milošem Jakešem přehnané?

3%
95%
hlasovalo: 22006 lidí
„Je islám náboženství, nebo politická ideologie? Takto obvykle začínaly debaty. Po těch letech by už měla alespoň většina pracovníků nevládních organizací, resp. úředníků, kteří se věnují práci s cizinci, vědět, že obojí. A pokud to stále nevědí, neměli by mít na veřejné dotace nárok, resp. o nich rozhodovat. Náboženskými projevy islámu se pracovníci v oblasti imigrace a integrace cizinců zabývat nemusejí (pokud sami nechtějí) – ty se týkají toho, co islám ukládá muslimům samotným. Nás všechny by však měly zajímat jeho společenské a politické projevy, protože ty mají dopad i na naše občany – nemuslimy,“ říká Veselý.

Extrémní akce islamistů, teroristické útoky, byly vždy „omlouvány“ tím, že jde „radikální islám“ a že ostatní muslimové takoví nejsou. Veselý ale upozorňuje, že samotní muslimové tvrdí, že neexistuje nic jako radikální islám nebo islamismus. „Často se uvádějí pojmy jako radikální islám nebo islamismus, které mají navodit představu, že se jedná o nějakou věroučnou úchylku nebo extrémní výklad. Připomeňme si slova tureckého prezidenta Erdogana, který odmítl představu, že existuje nějaký islamismus či umírněný islám, slovy ‚islám je jen jeden‘,“ parafrázuje Veselý tureckého prezidenta.

Erdogan navíc pronesl další slova, která jsou pro Evropany velkým varováním. Podle Erdogana je totiž demokracie vlak, ze kterého se dá vystoupit, když dorazí do cíle. A to se podle Veselého v evropských městech přesně děje. „To lze už pozorovat na mnoha místech západní Evropy. Významná část tamních islámských komunit porušuje evropské zákony a pod záminkami náboženské svobody a multikulturní tolerance prosazuje ve společnosti politické projevy islámu a jeho součásti – práva šaría, které jsou se základními lidskými právy a s pluralitní demokracií neslučitelné,“ upozorňuje Veselý. A přidává příklady: svatby s nezletilými, pedofilie, mnohoženství, ženské obřízky prováděné často na dětech, segregace mužů a žen, diskriminace žen, požadavky trestů pro kritiky islámu, tedy za „rouhačství.“

Přitom podle výnosu Evropského soudu pro lidská práva z roku 1998 nejsou zákony šaría slučitelné s principy liberální demokracie a s ústavami západních států. Podle něho, zavádět právo šaría – byť i jen částečně, vedle evropských právních systémů – by bylo porušením Evropské konvence na ochranu lidských práv a základních svobod, neboť by „zrušilo úlohu státu jako ručitele osobních práv a svobod a porušovalo princip nediskriminace jednotlivců, pokud jde o požívání veřejných svobod, které jsou jedním ze základních principů demokracie“, cituje Veselý z rezoluce.

Podobně výnosy z roku 2001 a 2003 hovoří o tom, že „instituce zákonů šaría je neslučitelná se zásadami demokratické společnosti“ a „režim založený na zákonech šaría je neslučitelný s Konvencí o lidských právech, zvlášť pokud jde o zásady trestního práva a jeho postupy, o postavení žen v právním řádu a zasahování do všech sfér soukromého a veřejného života“.  Veselý cituje také Listinu základních práv a svobod, podle níž může být „výkon těchto (náboženských) práv omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých“.

Propalestinské demonstrace z posledních týdnů ale ukazují, že nositelé islámu ve skutečnosti těmito principy pohrdají. „Události posledního měsíce, kdy davy na ulicích západní Evropy volají po zničení Izraele, pochodují pod vlajkami ISIS a požadují chalifát, kdy se na židovských podnicích objevují načmárané Davidovy hvězdy a háknkrojce, konečně probouzejí dlouhá léta pochybující novináře a politiky k uvědomění, že islámský svět má ve svém hodnotovém žebříčku věci, které jsou s moderním evropským liberalismem totálně nekompatibilní. Už se nejedná o titěrnou menšinu extremistů,“ říká Veselý s tím, že nyní už si snad Evropa konečně uvědomí ideologickou podstatu islámu.

Podle experta na politický islám Erana Lahava navíc v poslední době masivně narůstají výzvy k násilí a různé teroristické skupiny zveřejňují seznamy a návody, jak ublížit židům či křesťanům. „Když Hamás a další teroristické organizace vyhlašují džihád, tak není namířen pouze proti židům, ale proti celému západnímu světu,“ cituje Veselý experta.

Evropská města by se tak podle Veselého měla začít zaměřovat na demografické složení svých obyvatel, než bude pozdě. „Demografie určuje charakter země, a pokud v nějakém městě žije 20 % muslimů, budou tam zhruba ze 20 % panovat poměry typické pro islámský svět; pokud 50 %, tak z poloviny. U nás jsou zatím naši židovští spoluobčané v relativním bezpečí... Jestli tento stav vydrží, záleží jen na naší ochotě a schopnosti i nadále odmítat masovou migraci z islámského světa, formou kvót či nějakého dobrovolného přerozdělování. Na každém tom člunu, který přistane na Lampeduse, totiž sedí několik lidí, kteří by se k házení molotovů po synagogách rádi přidali,“ cituje veselý Mariana Kechlibara.  

„Jsou si toho vůbec vědomi zvolení zastupitelé největších měst v České republice? Hlídají si podíl cizinců a zastoupení zemí jejich původu? Dočkáme se podrobného vysvětlení cíle brněnské radnice – mít pětinu obyvatel ze zahraničí?“ ptá se Veselý. A dodává, že je nejvyšší čas, aby magistráty začaly situaci pozorně sledovat a aby byly vytvořeny pracovní skupiny, které se budou zabývat projevy politického islámu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Makarovič

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

7:15 Důchodce, který „uvěřil“. Nechtějte vědět, co za chvíli poběží na ČT

Zmatený důchodce, který uvěřil fake news o atomové válce a chodí po městě v atombordelu. To je hlavn…