„Zřejmě nejsmutnější příběh ze summitu NATO napsal Miloš Zeman. Nejprve se jako jediný postavil do hlasité opozice. Řekl po pravdě, že žádné důkazy o účasti Ruska na bojištích na východní Ukrajině nemá. Spolkl urážky, které na něj – a tedy na celou Českou republiku – vystřelil švédský ministr zahraničí. Nakonec zařadil zpátečku a ukázněně se vrátil ,do tvaru'. ,Ukrajina čelí ruské agresi,' řekl ve svém závěrečném vystoupení,“ posteskl si Hájek.

Obratem však dodává, že by bylo příliš laciné na Zemana útočit. Ještě z doby, kdy působil v nejvyšší politice po boku exprezidenta Václava Klause, si pamatuje, jak tvrdé vyjednávání občas probíhá, jak nevybíraví umí „spojenci“ být. Sám to zažil ohledně Lisabonské smlouvy.

Celý komentář Petra Hájka ZDE