„20. srpna 1968 jsme s našimi odjeli do Rakouska na Salzbursko k jezeru Mondsee, kde měli chatu naši přátelé. V noci pak přišla bouřlivá atmosféra okupace a naši řešili, jestli zůstat, nebo nezůstat. Nakonec se rozhodli k návratu. Pocházím z Českých Budějovic a pamatuji se, jak na křižovatce na dnešním Mariánském náměstí jezdily pancéřové vozy a tanky a já jsem se bál. Měli jsme doma takové žluté závěsy a ta světla vždycky ty závěsy ozářila a já jsem se bál, že na mě ty tanky vjedou. S bratrem jsme z okna babiččina pokoje pouštěli prasátka zrcátkem, abychom oslnili řidiče. Babička nás zahnala a říkala: Chlapci, co to děláte, oni vás zastřelí! Vzpomínám si i na děla, která koukala z lesa za Budějovicemi. Vždycky se říkalo: To jsou Rusové. Dodnes bych ta místa našel,“ tvrdí ministr.

Ministrovy vzpomínky si můžete přečíst také ZDE.