Komunisté prosadili ve Sněmovně návrh usnesení, který ukládá vládě, aby změnila trestněprávní zákony tak, aby bylo možné stíhat chyby a přešlapy privatizace. Poslanci ANO, ČSSD, KSČM, Pirátů a SPD tento návrh protlačili Sněmovnou. Proti návrhu hlasovalo jen 12 poslanců ODS.
Politolog Bohumil Doležal se v textu pro Forum24.cz rozzlobil na další opoziční poslance, že se hlasitě neozvali proti komunistickému návrhu. „Způsob, jak se k tomu postavili ostatní poslanci tzv. demokratických stran, je zarážející. Je poměrně těžké se zbavit podezření, že řada z nich prostě bod ‚vypustila‘. Připadá mi to nezodpovědné,“ konstatoval Doležal, jenž poté speciálně zdůraznil, že návrh podpořili i Piráti. I Piráti tady patří k podporovatelům „nových pořádků“, které ve Sněmovně prosazují především poslanci ANO, SPD a KSČM.
Podle Doležala je komunistický návrh boje proti údajným privatizačním zločinům vlastně jen pokračováním protikorupční revoluce, kterou v České republice odstartovaly ještě Věci veřejné v kabinetu Petra Nečase. Tato protikorupční revoluce mohla podle politologa proběhnout také proto, že se politici po roce 1989 jen málokdy dokázali shodnout na tom, co je v zájmu České republiky.
„Demokracie, která nám tehdy spadla do klína, měla od počátku jednu výraznou chybu (demokracie má chyby, na rozdíl od všech ‚nových pořádků‘, co už jich na světě bylo). Byla to politická chyba, ne snad morální nebo právní. Politické strany, které se na ní podílely, uměly vždy velmi jasně formulovat, co je rozděluje, ale skoro vůbec ne to, co je spojuje. Zdálo se, že nic. Polistopadová politika proto vypadala jako neustále se zostřující třídní boj, v němž byl každý nástroj proti nepříteli dobrý, jako pokračování občanské války jinými prostředky. Počínaje rokem 1996 bylo prakticky nemožné sestavit vládu s většinovou podporou v PS (většina té Nečasovy se během krátké doby ukázala jako fata morgana),“ napsal k tomu Doležal.
Dnes ve Sněmovně dominují již zmíněné ANO, SPD, KSČM, navrch s podporou Pirátů, které se podle Doležala snaží přehodit výhybku polistopadového vývoje. Zdárně jim v tom pomáhá i přímo zvolený prezident Miloš Zeman, který si vykládá mantinely stanovené mu Ústavou velmi volně. Bez viny prý však není ani první český prezident Václav Havel, který propagoval model nepolitické politiky. Doležal zdůraznil, že občanská společnost má v demokracii své místo, ale to stejně tak mají i politické strany.
Ing. Miloš Zeman
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
„Někdy od konce devadesátých let se však u nás vytváří něco jako Virtuální ministerstvo Pravdy a Lásky (to je z mé strany jakási reminiscence na slavný Orwellův román). Tj. projekt alternativy k ‚standardnímu‘, ‚tradičnímu‘ uspořádání společnosti, stojícímu na občanských právech a demokratických politických institucích. Osoby nadané mohutnou mravní silou se seskupují, aby tvořily protiváhu politikaření. Mravnost se do společnosti vnáší nikoli cestou formalit a institucí, ale přímo: vyzařováním z médií, občanských iniciativ a veřejných shromáždění nadšených lidí. A odtud se bez zbytečných okolků přenese do orgánů, jejichž posláním je silové uplatňování mravnosti, tj. do policie a prokuratury. Je to projekt policejního státu s lidskou tváří, který se naštěstí v době polistopadové demokratické ČR nikdy pořádně nerozvinul, neboť narazil na odpor na politické scéně a na soudní moc. Jeho největším výkonem bylo až zhroucení Nečasovy vlády a následný rozklad polistopadové demokracie,“ vyjádřil svůj názor politolog.
Doležal se rozepsal o politické hysterii, která napomohla rozbourání polistopadové demokracie. Doležal se dokonce domnívá, že z ní v podstatě nezůstal kámen na kameni. A toho údajně využili právě Babiš, Okamura a komunisté.
Tomio Okamura
Šéfredaktor serveru Forum24.cz Pavel Šafr na sociální síti Twitter konstatoval, že komentář politologa Bohumila Doležala je jedním z nejdůležitějších textů, které kdy publikoval.
Režisér Jan Hřebejk k textu poznamenal, že zatímco s první částí plně souhlasí, kritika Havlovy nepolitické politiky se mu zdá být úplně mimo. „První část textu je pravdivá a skvělá! Druhá část se nepopírá o žádná fakta: Jaká ‚nepolitická havlovská politická hysterie‘ zlikvidovala politickou politiku? Jaké ‚ministerstvo Pravdy‘ tvořené ‚mamlasy v ulicích‘ destruovalo politiku, že z ní nezůstal na kameni ‚kámen‘?“ zeptal se režisér.
Šafr se s režisérem pustil do křížku. „Zodpovědnost nepolitické politiky za dnešní katastrofu je naprosto jasná. Havel neměl tušení, co je to pluralitní parlamentarismus a vnesl do budování demokracie chybný rys, který nás dodnes zatěžuje. Proto je kupříkladu ideologie demonstrací tak hloupá, že je problém tam chodit,“ prohlásil Šafr.
Hřebejk se však nedal přesvědčit a konstatoval, že Šafrova argumentace pravděpodobně pochází z planety Mars. Nebo také z planety Klaus.
„Bohužel s vámi tak hluboce nesouhlasím, že se odpojuju. Toto obhajování blbé a nemravné politiky umanutým poukazováním na to, že Havel neměl tušení, co je pluralitní parlamentarismus (o jehož návrat se zasloužil jako nikdo jiný) je pro mě z jiné planety (asi Mars? nebo Klaus?),“ neudržel se režisér.
Šafr mu nakonec popřál vše dobré, ale zároveň zdůraznil, že Václava Havla nepovažoval za politického génia. „Mějte se hezky. Pluralita spočívá v tom, že máme odlišné postoje. A přesto sdílíme společné hodnoty. Já miluju hry Václava Havla a vážím si jeho práce pro začlenění Česka do západních struktur. Ale nemusím slepě souhlasit s tím, že by byl politický génius,“ uzavřel rozepři šéfredaktor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
