„Když někdo takovým způsobem získá funkci, v níž si může za rok vydělat milion, je to v principu stejné, jako když dostane milion na ruku jako odměnu za nějaké hlasování,“ prohlásil v době, kdy se jména Ivan Fuksa a Marek Šnajdr stala synonymem pro „politické trafikanty“, Pavel Komár z olomouckého státního zastupitelství.
Zmínění poslanci ODS se koncem roku 2012 vzdali mandátů, čímž umožnili tehdejší vládě prosadit klíčový daňový balíček. „Fuksa krátce poté získal post v Českém aeroholdingu, Šnajdr zamířil do dozorčí rady Čepra,“ připomíná list s tím, že Fuksa měl za svou funkci plat v řádu statisíců, Šnajdr zhruba 30 tisíc měsíčně.
Proti vstupu exposlanců do vedení státních firem je i šéf KDU-ČSL
Myšlence na zamezení poslaneckého angažmá ve vedení státních firem je nakloněn předseda koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. Naproti tomu šéf vlády Bohuslav Sobotka na dotazy listu ohledně této problematiky neodpověděl.
Tématu se na názorové straně deníku věnuje také jeho komentátor Martin Zvěřina. Upozorňuje, že řešení v podobě Vládního výboru pro výběr odborníků sice může vypadat neprůstřelně, ale prosazování odborníků zajistí pouze formálně. „S patřičným vzděláním, případně průpravou stejně budete potřebovat politické „krytí“,“ uvedl s tím, že takto fungují všechny naše „nezávislé“ instituce. Z jistého pohledu tak prý řízení státních podniků nemůže být nepolitické nikdy.
Poukazuje na nebezpečí, že v případě, že zákon vstoupí v platnost, si schopné exposlance a exministry rozebere komerční sféra a bezezbytku využije jejich znalostí a vědomostí, které nabyli za naše peníze svou prací na ministerstvech nebo v Parlamentu. „I největší skeptik musí připustit, že v Parlamentu sedí i fundovaní odborníci,“ poukazuje Zvěřina.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
