Velvyslance unijních zemí ve středu o aktuální situaci informoval brexitový vyjednavač Michel Barnier, s nímž se předtím sešel jeho britský protějšek David Frost. Podle informací ČTK nezazněl na schůzce žádný návrh, kterým by Londýn chtěl nahradit takzvanou irskou pojistku. Tu označuje Johnson za zásah do britské suverenity a nechce kvůli ní předložit parlamentu předjednanou a poslanci již třikrát odmítnutou brexitovou dohodu. Zbývajících 27 zemí naopak považuje opatření zabraňující vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem za zásadní a vyzývá Londýn, aby přišel s důvěryhodnou alternativou.

Britská strana podle Barniera přiznala, že po jejím odchodu z Evropské unie bude v Irsku zaveden dosud nespecifikovaný typ kontrol, stále však chce docílit toho, aby nešlo o fyzickou hranici.

Odpůrci neřízeného brexitu ve středu v britské Dolní sněmovně schválili zákon zamezující Británii vystoupit z EU na konci října bez dohody. Johnson na to reagoval ostrou výtkou, že tím znemožňují vyjednávání o nové dohodě, v němž by se Brusel dostal pod tlak s blížícím se termínem divokého brexitu a ustoupil by. Podle diplomatů jsou však unijní vyjednavači stále více přesvědčeni, že stihnout uzavřít dohodu do summitu chystaného na 17. a 18. říjen je nereálné.

Evropská komise v této souvislosti ve středu zveřejnila již šestou výzvu členským zemím, aby se připravily na obávanou variantu brexitu bez dohody, a navrhla poskytnout pro zmírnění jeho dopadů na firmy či zaměstnance dva rezervní fondy. Pokud jejich využití schválí členské země a Evropský parlament, budou mít nejvíce zasažené země, firmy i zaměstnanci k dispozici okolo 700 milionů eur (přes 18 miliard korun).