V Británii to vře, Johnson vyhazuje rebely z klubu. A v EU se chystají na tvrdý brexit

5. 9. 2019 17:17

Británie navzdory krátícímu se času nepřišla v posledních dnech v brexitových vyjednáváních s ničím novým a Evropská unie musí být připravena na variantu jejího neřízeného odchodu z evropského bloku. Bez ohledu na překotný vývoj v Londýně sdílí tento pohled řada diplomatů v Bruselu, podle nichž britský premiér nepředložil žádný podstatný návrh, který by divoký brexit odvrátil.

V Británii to vře, Johnson vyhazuje rebely z klubu. A v EU se chystají na tvrdý brexit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Brexit, ilustrační koláž

Velvyslance unijních zemí ve středu o aktuální situaci informoval brexitový vyjednavač Michel Barnier, s nímž se předtím sešel jeho britský protějšek David Frost. Podle informací ČTK nezazněl na schůzce žádný návrh, kterým by Londýn chtěl nahradit takzvanou irskou pojistku. Tu označuje Johnson za zásah do britské suverenity a nechce kvůli ní předložit parlamentu předjednanou a poslanci již třikrát odmítnutou brexitovou dohodu. Zbývajících 27 zemí naopak považuje opatření zabraňující vzniku tvrdé hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem za zásadní a vyzývá Londýn, aby přišel s důvěryhodnou alternativou.

Britská strana podle Barniera přiznala, že po jejím odchodu z Evropské unie bude v Irsku zaveden dosud nespecifikovaný typ kontrol, stále však chce docílit toho, aby nešlo o fyzickou hranici.

Odpůrci neřízeného brexitu ve středu v britské Dolní sněmovně schválili zákon zamezující Británii vystoupit z EU na konci října bez dohody. Johnson na to reagoval ostrou výtkou, že tím znemožňují vyjednávání o nové dohodě, v němž by se Brusel dostal pod tlak s blížícím se termínem divokého brexitu a ustoupil by. Podle diplomatů jsou však unijní vyjednavači stále více přesvědčeni, že stihnout uzavřít dohodu do summitu chystaného na 17. a 18. říjen je nereálné.

Anketa

Jakou roli sehrál ruský národ v dějinách Československa a České republiky?

hlasovalo: 13976 lidí
Evropská komise v této souvislosti ve středu zveřejnila již šestou výzvu členským zemím, aby se připravily na obávanou variantu brexitu bez dohody, a navrhla poskytnout pro zmírnění jeho dopadů na firmy či zaměstnance dva rezervní fondy. Pokud jejich využití schválí členské země a Evropský parlament, budou mít nejvíce zasažené země, firmy i zaměstnanci k dispozici okolo 700 milionů eur (přes 18 miliard korun).

Barnier velvyslance rovněž informoval, že Británie pod Johnsonovým vedením nehodlá uzavírat s EU žádné obsáhlé obchodní dohody a nehodlá se držet některých současných pravidel zajišťujících konkurenční prostředí a bránících dumpingu. Nové vyjednávání by se podle prezentovaných představ Londýna mělo týkat i omezení budoucí obranné spolupráce.

Někteří diplomaté soudí, že Johnson se pokouší získat spojence mezi lídry unijních zemí, s nimiž v posledních týdnech jednal, a rozbít tím dosud jednotnou pozici EU. Velvyslanci se však na středeční schůzce shodli, že Barnier má stále jejich plnou podporu a že unijní země budou nadále vystupovat jednotně.

Velvyslanci se podle zdrojů ČTK rovněž shodli, že se unijní země budou snažit v příštích týdnech zabránit tomu, aby byla vina za případný divoký brexit přisuzována EU.

Desítky poslanců britské Konzervativní strany vyzvaly premiéra Borise Johnsona, aby zvrátil rozhodnutí vyloučit z poslaneckého klubu rebely, kteří v úterý hlasovali proti vládě. K výzvám se podle britských médií připojilo i několik členů Johnsonova kabinetu. Premiér ve středu večer v televizním rozhovoru řekl, že rebelové dobře věděli o následcích svého počínání.

Asi stovka konzervativních poslanců jej předtím v dopise obvinila z „čistky umírněných kolegů“. „Premiérovo rozhodnutí vyloučit tyto členy parlamentu z poslaneckého klubu je principiálně nesprávné a politicky nepraktické. Nyní je třeba sjednocovat, nikoli rozdělovat,“ uvedla skupina v čele s Damianem Greenem. Ten následně v rozhovoru se zpravodajskou společností BBC postup Johnsona a jeho poradců označil za „obludně nespravedlivý“.

Rebelové při úterním hlasování pomohli spustit plán opozice na zablokování brexitu bez dohody. Mezi 21 poslanci, kteří porušili stranickou disciplínu, byla řada velkých jmen Konzervativní strany, jako exministr financí Philip Hammond či Ken Clarke, který konzervativce v dolní komoře parlamentu zastupoval téměř 50 let. Nezávislým poslancem se rovněž stal Nicholas Soames, což je vnuk britského premiéra z doby druhé světové války Winstona Churchilla.

Vyloučení z poslaneckého klubu v britském politickém prostředí znamená de facto vyloučení ze strany. Zákonodárci si ponechají mandát, zůstávají ale nezařazení a od poslaneckého klubu již nedostávají podklady k hlasování. Vedení Konzervativní strany zároveň avizovalo, že daných 21 zákonodárců vyškrtne z kandidátky pro příští volby.

„Podívejte se, tohle jsou moji přátelé a věřte mi, že z toho všeho nemám vůbec žádnou radost,“ komentoval „čistku“ premiér Johnson ve vysílání televize ITV. Zopakoval však, že vzbouřenci svým počínáním poškodili britskou pozici ve vyjednávání o podmínkách brexitu. „Velmi jasně jsme jim řekli, jaké by byly následky,“ dodal ministerský předseda.

Výhrady vůči tomuto postupu ovšem zaznívají i zevnitř Johnsonova kabinetu. Podle bulvárního listu The Sun na schůzi vlády žádala nápravu hned pětice premiérových kolegů. Nesouhlas s potrestáním rebelů dnes naznačil i ministr financí Sajid Javid, podle něhož strana přišla o lidi, kterým na Británii „skutečně záleží“. „Byl bych rád, kdyby se někdy vrátili,“ řekl v rozhlasovém interview.

Mladší bratr britského premiéra Borise Johnsona končí ve vládě, v níž zastával pozici náměstka, i jako poslanec. Jo Johnson to dnes oznámil na twitteru. Jako důvod uvedl konflikt mezi loajalitou k rodině a národním zájmem. Dodal, že pociťuje „neřešitelné napětí“ a že teď nastal čas přenechat tyto funkce ostatním. Boris Johnson svému sourozenci prostřednictvím mluvčího poděkoval. Dodal, že jako politik i bratr chápe, že takové rozhodnutí nebylo snadné.

Britská média podotýkají, že není jasné, zda Jo Johnson rezignoval s okamžitou platností, nebo už nebude kandidovat v příštích volbách.

Jo Johnson byl po nástupu svého sourozence do sídla premiérů v červenci jmenován náměstkem na ministerstvu obchodu, energetiky a průmyslové strategie a na ministerstvu školství. Směl se také účastnit zasedání vlády. Ne všichni náměstci tuto možnost mají.

Odchodu premiérova bratra z politiky okamžitě využila labouristická opozice ke štiplavým komentářům. „I bratr Borise Johnsona ví, že (premiérovi) nelze důvěřovat, že činí rozhodnutí v národním zájmu,“ napsal například na twitteru labouristický poslanec Ian Murray. „Boris Johnson představuje takovou hrozbu, že ani jeho vlastní bratr už mu nevěří,“ uvedla labouristická stínová náměstkyně na ministerstvu školství Angela Raynerová.

Deník The Guardian nicméně poznamenává, že za Johnsonovým odchodem nemusí být nutně případné politické spory s bratrem, ale běžné rodinné důvody. Poslanci často odcházejí, aby se mohli více věnovat dětem. Jo Johnson má se svou ženou dva potomky, připomíná list. Sám takovou hypotézu ale označuje za méně pravděpodobnou.

Sedmačtyřicetiletý Jo Johnson loni v listopadu kvůli nesouhlasu s brexitovou politikou tehdejší premiérky Theresy Mayové rezignoval na svou tehdejší vládní funkci. Na rozdíl od Borise, který vládu Mayové opustil loni v červenci, chtěl Jo Johnson dál usilovat o vypsání referenda, ve kterém by Britové mohli hlasovat o dohodě, kterou Mayová vyjednala s Bruselem.

V referendu o EU v roce 2016 Jo Johnson hlasoval pro setrvání Spojeného království ve společenství. Současný premiér naproti tomu patří k předním zastáncům jasné odluky od bloku.

Sestra Borise a Jo Johnsonových Rachel Johnsonová na twitteru napsala, že v rodině se brexit neprobírá, a „zvlášť ne u jídla“. List Evening Standard předtím citoval její údajné prohlášení, že hádky kvůli brexitu jsou v rodině Johnsonových čím dál prudší.

Britská vláda si rozmyslela plán ukončit ihned po případném brexitu bez dohody režim volného pohybu pro občany Evropské unie. Povolení k pobytu v Británii budou potřebovat až od roku 2021, oznámilo ve středu britské ministerstvo vnitra. Podle webu Politico tak vláda přiznala, že nový imigrační systém by hned po odchodu z EU plánovaném na konec října nebyl připraven.

Britský tisk v srpnu informoval, že ministryně vnitra Priti Patelová chce volný pohyb pro unijní občany ukončit hned po brexitu, do kterého aktuálně zbývá osm týdnů. Mluvčí premiéra Borise Johnsona pak oznámila, že případný odchod bez dohody bude znamenat okamžitý konec aktuálního režimu. Zprávy vyvolaly kritiku z řad opozice či od sdružení the3million, které hájí zájmy více než tří milionů obyvatel Británie z ostatních zemí EU. Mezi nimi je podle odhadu českého velvyslanectví v Londýně i více než 100.000 Čechů.

Podle nejnovějšího oznámení se Patelová vrací k plánu předchozí vlády pro brexit bez dohody. Všichni občané EU, kteří by se do Británie přistěhovali mezi „vypadnutím“ z unie a koncem příštího roku, by tedy dostávali tříleté povolení k pobytu. O to budou moci podle Patelové jednoduše a bezplatně zažádat na internetu. Až po uplynutí zmíněných tří let by museli žádat o pracovní či studijní vízum.

Občané EU, kteří v Británii už žijí, by měli na vyřízení povolení k pobytu rovněž čas do prosince 2020, píše zpravodajský web BBC. Do konce července o něj skrze speciální vládní systém zažádala pouze třetina z odhadovaných 3,3 milionů unijních imigrantů.

„Po pečlivém zvážení jsme se... dohodli, že občané EU, kteří se sem budou stěhovat po brexitu bez dohody, budou moci získat dočasný imigrační status, dokud nebude na začátku roku 2021 spuštěn nový imigrační systém založený na dovednostech,“ sdělila ve středu Patelová britskému parlamentu.

Brexit bez dohody by 31. října nastal, pakliže by nebyly ratifikovány podmínky odchodu Británie z EU a Británie by se zároveň nedohodla se zbytkem unie na dalším odkladu vystoupení či úplném zrušení tohoto kroku. BBC vysvětluje, že volný pohyb osob by za takového scénáře neskončil automaticky, protože unijní zákony „budou nadále platit, dokud nebude zneplatněn jejich právní základ“.

Horní komora britského parlamentu se v noci na dnešek dohodla, že nejpozději v pátek večer dokončí projednávání návrhu zákona o případném dalším odkladu odchodu země z Evropské unie. Opatření tak bude moci v pondělí definitivně schválit dolní komora, ještě předtím, než začne nařízené několikatýdenní přerušení parlamentní schůze. Předtím zaznívala tvrzení, že stoupenci brexitu ve Sněmovně lordů se budou snažit návrh zablokovat.

Středeční večer potvrzoval obavy z „maratonu obstrukcí“, když v horní komoře začala série hlasování o dodatcích, píše zpravodajský web BBC. Lídr vládních konzervativců ve Sněmovně lordů ale v brzkých ranních hodinách po jednání s labouristy oznámil, že projednávání návrhu skončí do pátečního večera. Co za tímto obratem stojí, není zcela jasné, podle webu Politico nicméně zjevně jde o „výrazný taktický ústup“ v podání premiéra Borise Johnsona.

Opatření proti brexitu bez dohody s Bruselem ve středu proti vůli vlády prosadila Dolní sněmovna. Podpořilo jej 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Případnými dodatky schválenými v horní komoře parlamentu se podle všeho budou poslanci zabývat v pondělí, přičemž ještě tentýž den má být návrh předložen ke schválení královně Alžbětě II.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října, aby prosadila brexitovou dohodu nebo získala souhlas parlamentu pro variantu neřízeného odchodu z Evropské unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musel by premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon by zároveň nutil vládu přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní „sedmadvacítky“, i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti. Johnsonova vláda proto opatření označuje za „kapitulaci“ ve vztahu ke zbytku EU.

Ministerský předseda za současného vývoje požaduje okamžité rozpuštění Dolní sněmovny a předčasné volby s datem 15. října. Je ovšem odkázán na podporu opozice, protože v úterý přišel o parlamentní většinu, navíc pro usnesení o předčasných volbách musí v Británii zvednout ruku dvě třetiny poslanců.

Ve středu večer opozice premiérův plán nepodpořila. Vůdce labouristů Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle agentury DPA tak není vyloučeno, že se vláda v pondělí pokusí požádat parlament o vypsání předčasných voleb znovu.

Zároveň se ale v médiích spekuluje o tom, že labouristé by mohli chtít aktuální patovou situaci natahovat tak, aby Johnson musel ještě před novými volbami dohodnout další odklad brexitu. Premiér by se pak ucházel o přízeň voličů, aniž by splnil hlavní slib, se kterým do čela vlády nastupoval: vyvést Británii z EU 31. října „stůj co stůj“.

Vystoupení z unie si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou „rozvodovou“ dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž z konce března přeložen o šest měsíců.

Britský konzervativní premiér Boris Johnson ve středu utrpěl ponižující porážku, když poslanci odmítli neřízený brexit i jeho návrh na předčasné volby, čímž ho zahnali do kouta. Píše to dnes britský tisk. Všímá si také toho, že Johnson s předčasnými volbami neuspěl ani u šéfa labouristické opozice Jeremyho Corbyna, kterého proto část médií označuje za zbabělce.

Podle deníku The Guardian se Johnson po neúspěchu v Dolní sněmovně „ocitl v úzkých“. List na své titulní straně otiskl i tabulku, která ukazuje, kolik poslanců hlasovalo pro nebo proti návrhu zákona blokujícího brexit bez dohody a návrhu na vypsání předčasných voleb.

Podle deníku Financial Times spočívalo Johnsonovo fiasko i v tom, že dvacítka vzpurných konzervativních poslanců hlasovala s opozicí. List The Times uvádí, že Johnson „zažil ve Westminsteru další brutální den“ a „čelí stále zoufalejšímu boji o vynucení voleb“.

Deník Metro se v titulku omezil na holé konstatování: „Prostě nemůže vyhrát,“ napsal.

Bulvární list Daily Mirror, který nikdy nebyl příznivcem současného předsedy vlády, uvedl, že Johnson je „nejhorší britský premiér (od toho posledního)“. Tím narážel na Johnsonovu předchůdkyni Theresu Mayovou, jejíž brexitovou dohodu parlament třikrát odmítl. Johnson je podle tohoto listu „jediný premiér, který prohrál první tři hlasování v Dolní sněmovně, když poslanci odmítli jeho riskantní strategii týkající se brexitu bez dohody“.

Část britského tisku ze současného turbulentního dění viní předsedu labouristů Corbyna, který po předčasných volbách opakovaně volal, ale nyní je odmítl, dokud nebude schválen návrh zákona proti neřízenému brexitu. Například deník The Daily Telegraph jej proto nazval pokrytcem. Podle bulvárního deníku Daily Express je Corbynovo rozhodnutí „mimořádně zbabělým aktem“.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jma

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Zeman umře?“ Sranda z Babiše a Soukupa: To jste si předplatili na ČT. Nový pořad

7:21 „Zeman umře?“ Sranda z Babiše a Soukupa: To jste si předplatili na ČT. Nový pořad

Boj proti dezinformacím už nikdy nebude stejný jako dříve. Česká televize v neděli večer spustila sv…