"Velmi nízké riziko" existuje jen ve dvou zemích, Německu a Austrálii. Jen zde prý existují silné protikorupční mechanismy a uplatňuje se zde důrazný parlamentní dohled nad obrannou politikou.

Efektivita boje s korupcí

Ve druhé skupině s "nízkým rizikem" korupce je sedm států (Rakousko, Norsko, Jižní Korea, Švédsko, Tchaj-wan, Británie a USA). Česká republika patří v další skupině mezi 16 států s "průměrným rizikem" korupce, mezi jinými spolu s Francií, Řeckem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem, Španělskem, Chorvatskem či Kolumbií.

TI v případě České republiky sledovala podle ředitele Transparency International ČR Davida Ondráčky zejména fungování ministerstva obrany, akviziční politiky a parlamentní kontroly. "Česká republika má (podobně jako sousední země) formálně nastaveny všechny mechanismy, ale jejich funkčnost a efektivita je sporná," uvedl Ondráčka. Podle něj jsou "velké rezervy v předcházení korupčních rizik ve finančním řízení a akvizicích na ministerstvu obrany, správné synergii kontrolních mechanismů". "Zejména parlamentní kontrola obrany by měla fungovat mnohem efektivněji než dosud", dodal.