"Velmi nízké riziko" existuje jen ve dvou zemích, Německu a Austrálii. Jen zde prý existují silné protikorupční mechanismy a uplatňuje se zde důrazný parlamentní dohled nad obrannou politikou.
Efektivita boje s korupcí
Ve druhé skupině s "nízkým rizikem" korupce je sedm států (Rakousko, Norsko, Jižní Korea, Švédsko, Tchaj-wan, Británie a USA). Česká republika patří v další skupině mezi 16 států s "průměrným rizikem" korupce, mezi jinými spolu s Francií, Řeckem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem, Španělskem, Chorvatskem či Kolumbií.
TI v případě České republiky sledovala podle ředitele Transparency International ČR Davida Ondráčky zejména fungování ministerstva obrany, akviziční politiky a parlamentní kontroly. "Česká republika má (podobně jako sousední země) formálně nastaveny všechny mechanismy, ale jejich funkčnost a efektivita je sporná," uvedl Ondráčka. Podle něj jsou "velké rezervy v předcházení korupčních rizik ve finančním řízení a akvizicích na ministerstvu obrany, správné synergii kontrolních mechanismů". "Zejména parlamentní kontrola obrany by měla fungovat mnohem efektivněji než dosud", dodal.
Podle zprávy se v ČR na průhlednost a protikorupční snahy zaměřuje řada politických dokumentů. V zemi také jsou instituce, které to mají v popisu práce, ale "je jen málo informací o jejich naplňování nebo efektivitě". Pokud jde o transparentnost akvizic, registruje organizace smíšený obrázek. Transparentní jsou nestrategické zakázky, ale při citlivých nákupech je méně otevřenosti, tvrdí zpráva o situaci v ČR.
Komplexní dohled
TI odhaduje, že globální hodnota korupce v obranném sektoru je za rok nejméně 20 miliard dolarů. Organizace vychází z údajů Světové banky a Stockholmského mezinárodní ústavu pro výzkum míru (SIPRI). V pásmu zemí s "vysokým rizikem" korupce v obranném sektoru je 30 států, "velmi vysoké" riziko je v 18 státech a "kritické riziko" je v sedmi státech (Alžírsko, Angola, Kamerun, Kongo, Egypt, Eritrea, Libye, Sýrie a Jemen). Ukrajina patří do horní poloviny zemí s "vysokým rizikem" korupce v obranném sektoru, Bělorusko a Rusko do dolní poloviny této skupiny zemí.
Podle TI 70 procent sledovaných států selhává v ochraně proti korupci v tomto sektoru, protože prý nemají dostatečné nástroje, jak jí zabránit. Mizerné kontrolní mechanismy mají dvě třetiny největších dovozců zbraní a polovina největších vývozců. Index ukazuje, že jen 15 procent zkoumaných vlád má komplexní, průhledný a efektivní politický dohled nad obranným sektorem. Ve 45 procentech je malý nebo nedostatečný dohled a v polovině zemí jsou minimální důkazy o prověřování zbrojních akvizic, uvádí TI.
Vyzývá vlády, aby více otevřely tento "tradičně tajnůstkářský sektor, který zahrnuje velké veřejné zakázky". "Měl by být rozšířen přístup občanů k informacím o vojenských rozpočtech a akvizicích. Poslanci by měli mít na tímto sektorem silnější kontrolu a dohled," uvedla TI. První index korupce v sektoru obrany, který doplňuje index zbrojařských firem TI, zahrnuje 82 států, na které v roce 2011 připadalo 94 procent světových vojenských výdajů. TI zkoumala 77 indikátorů v pěti oblastech - politika, finance, personální politika, vojenské operace a akvizice.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
