"Velmi nízké riziko" existuje jen ve dvou zemích, Německu a Austrálii. Jen zde prý existují silné protikorupční mechanismy a uplatňuje se zde důrazný parlamentní dohled nad obrannou politikou.
Efektivita boje s korupcí
Ve druhé skupině s "nízkým rizikem" korupce je sedm států (Rakousko, Norsko, Jižní Korea, Švédsko, Tchaj-wan, Británie a USA). Česká republika patří v další skupině mezi 16 států s "průměrným rizikem" korupce, mezi jinými spolu s Francií, Řeckem, Maďarskem, Polskem, Slovenskem, Španělskem, Chorvatskem či Kolumbií.
TI v případě České republiky sledovala podle ředitele Transparency International ČR Davida Ondráčky zejména fungování ministerstva obrany, akviziční politiky a parlamentní kontroly. "Česká republika má (podobně jako sousední země) formálně nastaveny všechny mechanismy, ale jejich funkčnost a efektivita je sporná," uvedl Ondráčka. Podle něj jsou "velké rezervy v předcházení korupčních rizik ve finančním řízení a akvizicích na ministerstvu obrany, správné synergii kontrolních mechanismů". "Zejména parlamentní kontrola obrany by měla fungovat mnohem efektivněji než dosud", dodal.
Podle zprávy se v ČR na průhlednost a protikorupční snahy zaměřuje řada politických dokumentů. V zemi také jsou instituce, které to mají v popisu práce, ale "je jen málo informací o jejich naplňování nebo efektivitě". Pokud jde o transparentnost akvizic, registruje organizace smíšený obrázek. Transparentní jsou nestrategické zakázky, ale při citlivých nákupech je méně otevřenosti, tvrdí zpráva o situaci v ČR.
Komplexní dohled
TI odhaduje, že globální hodnota korupce v obranném sektoru je za rok nejméně 20 miliard dolarů. Organizace vychází z údajů Světové banky a Stockholmského mezinárodní ústavu pro výzkum míru (SIPRI). V pásmu zemí s "vysokým rizikem" korupce v obranném sektoru je 30 států, "velmi vysoké" riziko je v 18 státech a "kritické riziko" je v sedmi státech (Alžírsko, Angola, Kamerun, Kongo, Egypt, Eritrea, Libye, Sýrie a Jemen). Ukrajina patří do horní poloviny zemí s "vysokým rizikem" korupce v obranném sektoru, Bělorusko a Rusko do dolní poloviny této skupiny zemí.
Podle TI 70 procent sledovaných států selhává v ochraně proti korupci v tomto sektoru, protože prý nemají dostatečné nástroje, jak jí zabránit. Mizerné kontrolní mechanismy mají dvě třetiny největších dovozců zbraní a polovina největších vývozců. Index ukazuje, že jen 15 procent zkoumaných vlád má komplexní, průhledný a efektivní politický dohled nad obranným sektorem. Ve 45 procentech je malý nebo nedostatečný dohled a v polovině zemí jsou minimální důkazy o prověřování zbrojních akvizic, uvádí TI.
Vyzývá vlády, aby více otevřely tento "tradičně tajnůstkářský sektor, který zahrnuje velké veřejné zakázky". "Měl by být rozšířen přístup občanů k informacím o vojenských rozpočtech a akvizicích. Poslanci by měli mít na tímto sektorem silnější kontrolu a dohled," uvedla TI. První index korupce v sektoru obrany, který doplňuje index zbrojařských firem TI, zahrnuje 82 států, na které v roce 2011 připadalo 94 procent světových vojenských výdajů. TI zkoumala 77 indikátorů v pěti oblastech - politika, finance, personální politika, vojenské operace a akvizice.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: čtk, mp
