Ať už bude výsledek parlamentních voleb jakýkoli, zásadní podle Chmelaře bude, aby nenastala situace, ve které nepůjde složit jednoduchou vládu. Zmínil, že průzkumy nyní napovídají, že konzervativci by měli mít relativně silný mandát. „Je několik variant. Nejpravděpodobnější je, že konzervativci budou mít většinu, a to i bez unionistické strany Severního Irska. Pak je varianta, že většinu mít nebudou a bude se jim velice těžko hledat jinou většinu, protože téměř všechny ostatní strany, které se dostanou do parlamentu, nejsou v souladu s variantou brexitu, kterou prosazuje Boris Johnson,“ uvedl.
„To pak znamená, že se otevírá možnost v podstatě nějaké opoziční koalice, ve které by labouristé složili vládu například se skotskými nacionalisty, popřípadě s liberálními demokraty, nebo se zelenými,“ dodal Chmelař.
Je podle Chmelaře v Unii však stále energie připravit se na nekonečná jednání o brexitu? „Nekonečné jednání přijde tak jako tak. I kdyby Británie vystoupila na konci ledna, tak jak plánuje Johnson, tak nás čeká při nejmenším 11 měsíců tvrdého vyjednávání o tom, v jakém vztahu bude Británie se zbytkem Evropské unie na další desítky let,“ odpověděl náměstek ministra zahraničí.
Bude to podle něj nesmírně těžké vyjednávání, které v případě jiných států trvá léta. Zmínil, že například v případě Kanady to trvalo až pět let. „Případ s Velkou Británií je jistě daleko složitější než ten v Kanadě. Nevyhneme se vyhrocené situaci, ať to dopadne jakkoli,“ je si jistý Chmelař.
Pokud by přišly na řadu další úplně jiné scénáře, znamenaly by pro Evropskou unii určitou frustraci. „Někteří premiéři by nebyli rádi. Na úrovni premiérů strávili poslední rok a půl téměř polovinu času pouze debatou o brexitu. Organizovaly se zvláštní summity kvůli Velké Británii,“ uvedl s tím, že nelze však předjímat, zda by došlo k nějakému dalšímu prodloužení, kdyby o něj Britové požádali.
„Situace je už opravdu do takové míry směšná a frustrující, že by to celé už spíše vedlo k nějaké letargii, jednotlivé státy by se tomu pak už věnovaly méně,“ myslí si Chmelař a dodává, že je to způsobené tím, že ať už Evropská unie jedná jakkoli a v jakémkoli směru, tak se neustále z Velké Británie ozývají hlasy, které nejsou úplně jednotné a jednoznačné. Ani Johnsonovi se ze začátku nedařilo prosadit svůj typ dohody.
„Co je opravdu pochopitelné, je to, že EU se může snažit sebevíc a nezmění nic na určité nestabilitě ve Velké Británii. To si myslím, že se nezmění, ani ve vyjednávání o budoucím vztahu s Británií,“ poznamenal s tím, že Anglie se musí rozhodnout, co vlastně chce. „Volba pro konzervativce je volbou pro brexit, volba pro labouristy je měkčí brexit a volba pro jiné strany bude jednoznačně volba proti brexitu,“ shrnul Chmelař na závěr.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
