V ČT prý funguje nepsaný zákon: Kdo není pravdoláskař, nemá tu co pohledávat. Znalec televizního prostředí Hreha promlouvá o novinářském, odborářském a uměleckém klanu

11.03.2015 4:43

Mediální analytik a bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha v souvislosti s kritikou, jíž je v poslední době včetně té od hlavy státu vystavena Česká televize, upozorňuje na to, že žádný z jejích šéfů nedokázal ve zpravodajství nastavit podmínky k otevřené diskusi pestrých názorových proudů. Proto klan unikátně placených redaktorů, odtržených od reality, postrádá zpětnou vazbu a vysílá čím dál větší objem virtuální reality.

V ČT prý funguje nepsaný zákon: Kdo není pravdoláskař, nemá tu co pohledávat. Znalec televizního prostředí Hreha promlouvá o novinářském, odborářském a uměleckém klanu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize, ilustrační foto

Anketa

Jste pro znovuzavedení prezenční vojenské služby?

61%
39%
hlasovalo: 8777 lidí

Zpravodajství České televize není v poslední době terčem kritiky jen ze strany těch, kteří sepisují petice, pořádají protestní akce nebo jako hosté kriticky vystupují na jednáních Rady České televize. Senátor Jan Veleba spolu s dalšími čtrnácti kolegy z ČSSD, Strany práv občanů, ODS a KSČM svou nespokojenost vyjádřil návrhem, aby byli od povinnosti platit poplatky veřejnoprávním médiím na pět let zproštěni ti, o nichž Česká televize nebo Český rozhlas odvysílal nepravdu. Nebyl by přitom nutný verdikt soudu, stačilo by rozhodnutí Rady České televize, Rady Českého rozhlasu nebo Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Lidé by také podle senátního návrhu mohli místo veřejnoprávní televizi či rozhlasu poslat peníze jiné veřejně prospěšné kulturní instituci, třeba muzeu, divadlu či filharmonii. Pro veřejnoprávní média by to ovšem mohlo být likvidační, protože víc než osmdesát procent příjmů jim plyne z poplatků a reklamu mají výrazně omezenou. Zrušení koncesionářských poplatků podpořil během návštěvy Plzeňského kraje prezident Miloš Zeman. „Můj osobní názor zní, že Česká televize, bohužel, neplní svoji veřejnoprávní funkci a stává se nejen komerční, ale dokonce špatnou komerční televizí,“ uvedla mimo jiné hlava státu.

Důvodem k omezování veřejných zdrojů ČT nevyvážené zpravodajství není

Senátorský návrh zcela zavrhuje mediální analytik Radim Hreha. „Senátor Veleba neví, o čem mluví. Pominu-li procedurální stránku jeho výmyslu, pak ve vyspělé Evropě, kam se snad většina z nás hodlá dopracovat, jsou veřejnoprávní média standardní mediální institucí, jejímž posláním je nestrannost, korektnost, nadhled a odstup s cílem nabízet vyvážené zpravodajství. To mimo jiné znamená adekvátní prostor při zveřejňování alternativních zpráv, názorů a informací. Fakt, že se to současnému ansámblu v České televizi prokazatelně nedaří, nemůže být důvodem k omezování jejich veřejných zdrojů,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha, bývalý ředitel Slovenské televize.

Zato souhlasí s prezidentem, že Česká televize ani Rada ČT neplní své poslání a povinnosti určené zákonem o České televizi. „Ale třeba zpravodajství FTV Prima je na solidní úrovni, tudíž bych si nedovolil tak černobíle zobecňovat jako prezident. V této souvislosti bych si dovolil poukázat na vysílání slovenské zpravodajské stanice TA3, jejíž základy nastavil nynější ředitel zpravodajství ČT Zdeněk Šámal. Slováci jedou podle jeho not dosud a je to vidět. TA3 nabízí širokospektrální zpravodajství z celého světa v kombinaci s diskusními pořady, z nichž má divák jasno o názorech hostů. Na rozdíl od kanálu ČT 24, jejíž mluvící hlavy využívají své hosty pouze jako křoví v rámci prezentace svých, realitě odtržených, názorů. Nicméně v prostředí, které ovládají odborářští bossové, ani odborník Šámalova ranku zřejmě nezmůže vůbec nic,“ tvrdí mediální analytik.

Kdo není pravdoláskař, nemá v České televizi co pohledávat

Zamýšlí se i nad vyjádřením prezidenta Miloše Zemana, že by Česká televize neměla být hlásnou troubou jakékoli politické strany, například TOP 09. „To je dlouhodobý problém Kavčích hor. Žádný z generálních ředitelů neměl kuráž k tomu, aby v budově zpravodajství nastavil podmínky k trvalé interní otevřené diskusi pestrých názorových proudů či úhlů pohledů na realitu. Klan unikátně placených redaktorů, odtržených od reality, pochopitelně postrádá zpětnou vazbu a vysílá čím dál větší objem virtuální reality. Jak je to možné? Jednoduše proto, že od dob pravdoláskaře Iva Mathé platí v kuloárech Kavek nepsaný zákon, že každý, kdo není pravdoláskař, nemá v ´jejich televizi´ co pohledávat. Pravda kromě generálního ředitele a několika ředitelů, kteří jsou potřební k udržení image nestrannosti, případně formálního debatování s členy Rady ČT,“ podotýká Radim Hreha.

Na kritická prezidentova slova zareagovala Česká televize prostřednictvím mluvčí Alžběty Plívové, že jde o bezprecedentní útok, který je o to nebezpečnější, že ho vyslovuje nejvyšší ústavní činitel republiky. Vyváženost a objektivitu zpravodajství ČT má podle ní v kompetenci hodnotit Rada ČT, a to na základě objektivních analytických dat. „Na invektivy prezidenta proto nebude Česká televize dále reagovat, a ani se jimi nenechá zastrašit,“ dodala mluvčí Alžběta Plívová, která předtím působila ve stejné funkci v TOP 09. „Česká televize není nezávislá. A to od svého vzniku. Nicméně míra její závislosti za vedení dua Petr Dvořák a Milan Uhde rapidně narostla,“ upozorňuje mediální analytik.

Zpravodajství napospas obdivovatelům Schwarzenberga a Kalouska

Podle něj Petr Dvořák toleroval Milanu Uhdemu ostrý střet zájmů v pozici předsedy Rady ČT, a ten mu recipročně garantoval imunitu v křesle generálního ředitele. „Dvořák, jenž má mimořádný cit proplouvat politickými a personálními peřejemi, ponechal zpravodajství a publicistiku napospas obdivovatelům Schwarzenbergovy a Kalouskovy alternativy neokonzervatismu, která ctí  presumpci neviny a daňové úniky svých voličů. Je proto logické, že Česká televize ruku v ruce s Českým rozhlasem povede své trvale oblbované koncesionáře i nadále k odmítání zavádění registračních pokladen a podobně. Komentář k Dvořákovu plácání, tlumočenému Schwarzenbergovou fanynkou, po mně doopravdy nechtějte,“ říká pro ParlamentníListy.cz Radim Hreha.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

V rozhovoru pro týdeník Ekonom prohlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák, že nejjednodušší řešení koncesionářských poplatků je takové, ke kterému již přistupují některé západní země, kde se poplatek nevztahuje k televiznímu přijímači, ale ke každé domácnosti. „Slabost se častokráte snoubí s drzostí,“ neváhá mediální analytik s rázným komentářem. Podobně nekompromisní je i k názoru expředsedy Rady ČT Milana Uhdeho, podle něhož má Česká televize plnit poslání dané zákonem, a nikoli míněním řadových občanů, tedy svých koncesionářů. „Zvrácenou logikou umělce kolaborujícího s ČT v dramatické tvorbě je jeho vyjádření logické, nicméně amorální. Mezi umělci, zvyklými na  netransparentní vztah k veřejným zdrojům, je to však standardní přístup. V každé době totiž vyrůstají stejné typy lidí, i v mafiánském kapitalismu,“ konstatuje Radim Hreha.

Zrušit poplatky a veřejnoprávní média financovat pevným procentem z rozpočtu

Milan Uhde v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poukázal rovněž na to, že ti, co volají po zrušení koncesionářských poplatků, už neříkají, kdo by měl ČT financovat, když ta má jako veřejnoprávní televize plnit podle zákona řadu úkolů a nemůže žít z reklamy jako komerční televize. „Alternativou je slovenská cesta, tedy zrušení České televize i Českého rozhlasu a vytvoření nové veřejnoprávní instituce České televize a rozhlasu. Dále pak zrušení poplatků domácností a zaměstnavatelů a návazné zavedení financování veřejnoprávních médií na základě pevného procenta z výdajů státního rozpočtu. To by však museli poslanci a senátoři doopravdy chtít nezávislá a efektivní média veřejné služby,“ poznamenává mediální odborník.

Připomíná, že Slovenská televize byla od svého vzniku trvale podfinancovaná. „Vladimír Mečiar a jeho soukmenovci nepochopili, že převzetí systému financování České televize i ´s chlupama´ bude pro její sestru v Mlynské dolině znamenat poloviční zdroje. Svůj omyl však Mečiar přetavil do své výhody, když pochopil, že každý šéf  STV bude jeho loutkou, protože bez každoroční státní dotace se televize neobejde. Mečiarovu ´objevu´ neodolali ani jeho nástupci zprava, či zleva. Až vláda Ivety Radičové sloučila veřejnoprávní televizi a rozhlas do jediné instituce – Rozhlas a televize Slovenska, která měla být financovaná ze státního rozpočtu,“ rekapituluje Radim Hreha vývoj kolem Slovenské televize, v jejímž čele v minulosti také stál.

Oproti Slovensku si veřejnoprávní média u nás žijí královsky

Přestože vláda Ivety Radičové padla a garnitura Roberta Fica poplatky zachovala, tak sloučením byly zdroje RTVS navýšeny aspoň natolik, že instituce není odkázaná na státní dotaci. „RTVS navíc řídí mediální osobnost Václav Mika, jenž nepoklonkuje žádnému ze slovenských politiků a žádné mediální polistopadové zdivočelé lobby. Důkazem je i jeho nedávný vyhazov Štefana Hríba, jenž v roce 2007 utekl ze studia těsně před začátkem přímého přenosu na téma politických tlaků ve Slovenské televizi. Nicméně aktéři slovenské mediální žumpy ho považují i nadále za svého guru. Podobně jako čeští žurnalisté Karla Hvížďalu,“ poukazuje mediální analytik.

Nicméně dlouhé období podfinancování Slovenskou televizi ve slovenské společnosti trvale  poškodilo. „Její image, zejména mezi mladými lidmi, je nenávratně poškozené. O zlepšení se Mikův management cíleně snaží, nicméně i s rozhlasem má k dispozici pouze v přepočtu 3,313 miliard korun. Z porovnání s rozpočtem České televize v objemu 7,054 miliard korun a Českého rozhlasu 2,233 miliardy vyplyne míra bačování v České televizi a Českém rozhlase, respektive míra možných úspor. Při porovnání vysílání zpravodajství ČT 24, ČRo Plus a RTVS totiž  i laik zjistí, že oblbování koncesionářů je přímo úměrné mzdám a benefitům  manažerů, šéfredaktorů, přes redaktory včetně posledního zahraničního zpravodaje. Inu pořekadlo ´Koho chleba jíš, toho píseň zpívej´ ani po listopadu 89 nezaniklo, spíš naopak,“ míní Radim Hreha.

Rada České televize bude diskutovat o výrocích prezidenta ještě před zasedáním

Vyjádření prezidenta Miloše Zemana na adresu veřejnoprávní televize nenechalo v klidu ani členy Rady ČT. Ještě před dnešním řádným jednáním se sejdou nejen kvůli výroční zprávě, ale také k tomu, aby probrali, co prezident řekl. „Nevím, jestli přímo dospějeme k nějakému usnesení, ale rozhodně se o tom hodláme velmi vážně bavit. Je možné diskutovat o obsahu a objektivitě České televize, to ale budou nekonečné diskuse, protože jde většinou o subjektivní hodnocení. Ale mě nejvíc zamrzela slova, že by lidé snad neměli platit koncesionářské poplatky, protože to považuji za dost nebezpečný výrok. Principiálně řečeno hlavou státu, že by lidé nemuseli platit ani jiné poplatky, třeba daně, považuji za velmi bezprecedentní výrok ohrožující doposud fungující duální systém,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Prokeš, člen Rady ČT.

Uznává, že veřejná služba skutečně vyžaduje veřejnou kontrolu a debatu, ale začínat ji mimo jiné tím, že by se měli přestat platit koncesionářské poplatky, nepovažuje za šťastné a neví, co tím měl prezident úplně přesně na mysli. Připomíná také, že koncesionářské poplatky včetně zmíněného návrhu ředitele Petra Dvořáka jsou předmětem dlouhodobé debaty z hlediska toho, jak dál s financováním obou veřejnoprávních médií. „Není to jenom otázka ekonomická, ale i technologická v tom smyslu, že mnoho lidí konzumuje služby televize a rozhlasu z mobilních zařízení, aniž by platili poplatky,“ poukazuje radní.

Z průzkumů nevyplývá, že zpravodajství ČT je neobjektivní, nebo přímo lže

Upozorňuje na to, že větší část obyvatel platí koncesionářské poplatky podle stávajícího zákona, tedy toho, že vlastní televizní přijímač, ale druhá část populace, a ta bude podle něj narůstat, službu konzumuje z mobilních zařízení, aniž by poplatek platila. „Myslím, že to je na debatu nejen o tom, kolik peněz a kdo má platit, ale i z hlediska rovnosti. To znamená, aby skutečně platili všichni, kdo tu službu konzumují. Dokonce se domnívám, že by mohli platit lidé podle toho, kolik vydělávají. To znamená, že by občané platili podle výše svých příjmů nějakou desetinu procenta, jakoby daňovou asignaci. To je můj názor, jak by to v budoucnu mohlo vypadat,“ zamýšlí se Jan Prokeš nad způsobem financování České televize.

Na objektivitě jejího zpravodajství prý nikdy nebude panovat shoda, pokud se budou bavit jednotlivci nebo nějaké skupiny. „Proto televize i Rada používají výzkumy, které by měly objektivizovat práci zpravodajství. Ty jsou součástí výroční zprávy, loňské i předloňské a budou i letos. Z těch průzkumů nevyplývá, že by větší část společnosti sdílela názor, že zpravodajství České televize je neobjektivní nebo že přímo lže,“ konstatuje člen Rady ČT. Při jejím únorovém jednání uvedl místopředseda Jan Bednář, že se důvěryhodnost České televize zjišťovaná v rámci ratingového průzkumu dlouhodobě pohybuje nad 84 procenty. Radní Ivana Levá pak kontrovala, že ona tedy patří mezi zbylých 16 procent. „V tom průzkumu to tak je, že určitá část populace mu nedůvěřuje, ale drtivá část zatím považuje zpravodajství České televize za objektivní a důvěryhodné. To jsou ty ukazatele, které Rada sleduje,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jan Prokeš.

 


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Krach! Rada ČT hodila Dvořákovi rozpočet na hlavu. Info o dalším vývoji

18:18 Krach! Rada ČT hodila Dvořákovi rozpočet na hlavu. Info o dalším vývoji

RADA ČESKÉ TELEVIZE Drtivý úder schytal ředitel veřejnoprávní televize Petr Dvořák na posledním leto…