V ČT školili děti o komunismu. I ,,cenzor" Kartous přišel. Pak to ale nenabralo dobrý směr

01.04.2020 13:04

V současné době se v Čechách dějiny spíše tvoří, než vyučují. Ale na včerejší večer zařadila ČT dokument, na kterém spolupracoval youtuber Karel Kovář. Nechyběly výpovědi školáků, ozvala se i nenávist k dějepisu a varování, že člověk neznalý dějepisu je manipulovatelný a může skočit na populismus. Ale podle novináře Pavla Kosatíka dokument ČT nic neřeší a „nápad ztratil koule“. A přisadil si i Jiří Ovčáček.

V ČT školili děti o komunismu. I ,,cenzor" Kartous přišel. Pak to ale nenabralo dobrý směr
Foto: Repro ČT
Popisek: Dějepisný kurz "4 dny reálného socialismu"
reklama

Hned v úvodu dokumentu Kovář konstatoval, že dějepis se na školách učí pořád stejně a často se učitelé nedostanou ani k moderním dějinám. A tak vyzval, aby mu studenti své názory poslali do zpráv. „Není mi to jedno, protože tihle lidé budou jednou vést zemi, ve které budu i já žít, budou rozhodovat o tom, kdo bude vládnout, a k tomu je prostě potřeba vzdělaná společnost,“ vysvětlil Kovář, proč se o toto téma zajímá a točí tento dokument.

Anketa

Vláda dá živnostníkům příspěvek 25 000 Kč. Je to moc, nebo málo?

63%
17%
20%
hlasovalo: 20154 lidí

V reakcích se objevila výpověď o tom, že se v dějepise nestíhá a k moderním dějinám se studenti dostanou až ke konci studia. Přitom při přijímacích zkouškách na některé vysoké školy tvoří moderní dějiny většinu z otázek. Kritika se také týkala toho, že výuka je moc faktická a závislá na letopočtech, bez analýzy příčin událostí či konfliktů.

Jedna ze studentek si prý oddechla, když dějepis přestal být povinný. „Mám k dějepisu upřímnou nenávist a strašně mě to rozčiluje, protože jinak jsem člověk, který se strašně rád dozvídá nové věci. Jenomže, jak ten dějepis byl koncipovaný, že do nás od začátku lili data a jména a nikde nebyly žádné souvislosti, nic, co by dávalo smysl, tak už se do toho nedokážu dostat a mít ho ráda,“ vypověděla na kameru. Další studentka mínila, že by žáky mohlo více zajímat, kdyby byl dějepis ve formě příběhu a ne jen informací.

Nicméně, vyučující z toho neviní, resp. je za to nechce kritizovat. „Oni dělají strašně moc práce za strašně malý plat, a ještě se na tom někomu pořád něco nelíbí. A i když se nám to nelíbí právem, tak každý náš návrh pro ně vyzní jak víc práce za menší plat.“

Fotogalerie: - Školství nad propastí

České školství nad propastí? Panelová diskuze na P...
České školství nad propastí? Panelová diskuze na P...
České školství nad propastí? Panelová diskuze na P...
České školství nad propastí? Panelová diskuze na P...
Libuše Ludíková, předsedkyně Asociace děkanů pedag...
České školství nad propastí? Panelová diskuze na P...

Přišly i zkušenosti žáků, kteří se vzdělávali v jiných zemích, například v USA, kde žáci o látce píší eseje. Studenti mají prý pocit, že pokud se budou snažit něco změnit, jediné, co se může stát, je, že si na ně učitelé pak zasednou.

„Já si myslím, že oni vědí, že je to problém, že pak ty znalosti nemají, je jim to blbý, ptají se proč a ty odpovědi často hledají v tom, že je to nenaučila škola,“ mínil Kovář o studentech.

Pavel Martinovský, předseda Asociace učitelů dějepisu ČR, se vyjádřil, že škola už není primární zdroj informací, ale měla by učit žáky informace zpracovat, aby pak netvrdili, že je pravda to, co je na Facebooku.

Podle dalšího gymnaziálního studenta by naopak pomohlo, kdyby se uvolnily osnovy a učitel měl větší volbu v tom, co bude učit. Dodal, že se na škole nejedná o atraktivní téma. V Jičíně pak další student dokonce prohlásil, že změnu by nemuseli přivítat ani studenti, kteří se o dějepis nezajímají.

Že se jedná o ohrožení společnosti, si myslí historik Zdeněk Beneš z FF UK. „Ona je vůbec společnost ohrožená, nezná-li dějiny. Protože dějiny vás právě rozprostírají v tom časovém kontinuu, ukazují, že všechno má nějaké souvislosti, příčiny. Jakmile se necháme uzavřít do přítomnosti, tak se stáváme strašlivě manipulovatelnými. To se prostě projevuje v těch nedemokratických režimech tím přisvojením si dějin, že vlastně všechno směřovalo k nim,“ upozornil.

Nicméně, dle ankety to se smysluplností moderních dějin nedopadlo valně. Ale druhá anketa zase ukázala, že dle hlasujících je jejich znalost nezbytná ke kritickému myšlení.

Ankety Karla Kováře:

Historik ÚSTRu Kamil Činátl doplnil, že vzhledem k tomu, že výuka moderních dějin obsahuje živá témata, tak může rozvíjet schopnost kriticky zpracovávat informace, podloženě argumentovat, diskutovat s kolegy ve třídě a respektovat jejich právo na názor. „V politickém kontextu se řeší spoustu témat. Namátkou, církevní restituce či jiná témata. Ta témata mají nějaké historické kořeny, a pokud na ně má mít člověk aspoň trochu relevantní názor, tak by je měl být schopen zasadit do nějakých základních historických souvislostí, aby si nenabíhal na nějaké populistické, radikální, černobílé postoje. To černobílé myšlení je jedna z největších výzev pro dějepisné vzdělávání,“ pravil Činátl.

Martinovského se pak Kovář ptal, kdo může z nedostatečné výuky dějepisu těžit. „Hloupý volič, dobrý volič. Ten se neptá, ten nepřemýšlí, ten to zbaští,“ mínil předseda dějepisářů. „Potom skočí na nějaký dáreček, co dostane u metra a řekne si, že ty bude volit, ti mi dali balonek, ti jsou určitě prima,“ dodal.

Fotogalerie: - Škola pro demokracii

Šestý ročník vyhlášení nejúspěšnějších žákovských ...
Helena Langšádlová
Libor Michálek
Šestý ročník vyhlášení nejúspěšnějších žákovských ...
Šestý ročník vyhlášení nejúspěšnějších žákovských ...
Helena Langšádlová

Podle historika a didaktika Jaroslava Pinkase je dobré nezakrývat kontroverze, jako například v otázce odsunu Němců po druhé světové válce, protože to k historii patří. Kovy také vyzval rodiče, aby se k problematice vyjádřili, ale prý mu nikdo neodpověděl. Další ředitel obvinil pedagogické fakulty, které jsou podle jeho zkušeností pedagogické skanzeny. Dle České školské inspekce však mají fakulty akademickou svobodu a měly by mít vlastní kontrolní mechanismy.

Jako příklad názorné výuky dějepisu posloužila i rekonstrukce živého řetězu z Ostravy z 27. listopadu 1989.

A také kurz „4 dny v reálném socialismu“. Jeden ze studentů pak vyprávěl, jak ho překvapilo, jak se propaganda projevovala v každém předmětu a jak nebyl prostor na otázky. „Myslím si, že v dnešní době jako jeden z hlavních úkolů ta škola má rozvíjet osobnost a toho člověka. Což pochybuju, že tato škola dělala,“ mínil o replice socialistického vzdělávání.

Dle Bohumila Kartouse z neziskovky EDUin musí změna přijít od společnosti, od voličů, protože jen ti mohou politiky přesvědčit, že je třeba na školství vydávat více peněz. Doplňme, že Kartous je také redaktor Britských listů a mluvčím Českých elfů, kteří údajně bojují s dezinformacemi, ale množí se obvinění, že se spíše snaží o cenzuru internetu. A na závěr s Kovym hovořil ministr Plaga, který uznal, že část viny leží na ministerstvu.

Fotogalerie: - Rozvoz jídel

Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...
Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...
Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...
Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...
Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...
Zavřené hospody a restaurace řeší alespoň část trž...

Dokument ovšem ztrhal novinář a spisovatel Pavel Kosatík, kterého prý zklamal. „Pro mě nepochopitelně se tam vlastně nic moc ‚neřeší‘, má to být o tom jak učit historii, aby to k něčemu bylo, ale protože se tam kladou stejné otázky, které (i s odpověďmi) jsou známé deset let, ne-li déle, uniká mi smysl,“ vyjádřil se.

„Ten Kovy je tam podle mě jen proto, že někdo měl naději, že sekáčovi a youtuberovi budou studenti odpovídat na rovinu, což se asi stalo, ale protože podstata problému není v těch studentech, ale v učitelích, úřednících, státu atd., ten nápad ztrácí koule a z Kovyho se tam stává takovej starej mladej, kterej se snaží vyhovět, protože je hodnej. Vůbec to nemá youtuberskou energii, myslím, že kdyby ho nepoužili jako nástroj, ale nechali ho to dělat jeho stylem, mělo to šanci, takhle mu ji vlastně vzali,“ prohlásil Kosatík.

„Vrcholem absurdity je závěrečný rozhovor s ministrem školství. Kovy přečte z papíru svůj statement a vyslechne si statement Plagův, je to jak parodie na komunistickou TV, vůči které by Kovy se svým zájmem o historii měl být teoreticky imunní. No, není. Základní otázka podle mě je, jak učit historii v zemi a společnosti, které jsou rozdělené. Ta neshoda na tom, co dětem ve školách vyprávět, odráží celkovou neshodu a rozdělení společnosti. Tohle ale těžko může řešit Kovy, to by bylo nefér hodit to na mladýho sekáče,“ řekl na závěr.

A rýpl si i Jiří Ovčáček, a to do anotace dokumentu, ve které se píše například: „Mladý youtuber a influencer Karel Kovář alias Kovy, jenž se zabývá zpracováváním společenských témat prostřednictvím autorských videí šířených na sociálních sítích, má s nedostatečnou výukou dějepisu vlastní nedávnou zkušenost. Protože mu záleží na stavu společnosti, ve které žije, chce se zasadit o změnu formy a obsahu výuky moderních dějin. Využívá okruhu statisíců svých diváků, aby pojmenovali podstatu problému, a vyráží za nimi do terénu.“

„To museli opsat z programu ČST z roku 1975,“ dodal hradní mluvčí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: kas
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ruský pohled na kauzu Koněv: I u nás víme, že s památníky to může být složité. Ale plánovat kvůli tomu vraždu tří starostů?

19:51 Ruský pohled na kauzu Koněv: I u nás víme, že s památníky to může být složité. Ale plánovat kvůli tomu vraždu tří starostů?

Agent s ricinem. Podle českých médií to je čtyřiatřicetiletý ředitel Ruského střediska vědy a kultur…