„Zpráva týdne je jasná. Koaliční rada, složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, dosáhla shody na zásadní reformě financování veřejnoprávních médií. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury by měly koncesionářské poplatky definitivně zaniknout, a to již od ledna příštího roku. Nově by měly být tyto instituce financovány přímo ze státního rozpočtu,“ rekapituluje odborník na oblast médií Petr Žantovský.
Diskuse o tom, jakým klíčem peníze rozdělovat, se zatím točí kolem dvou hlavních návrhů. Prvním je odvození od vybraných daní občanů, což však Žantovský považuje za méně stabilní kvůli kolísání daňových výnosů.
Za racionálnější označuje model inspirovaný Slovenskem z roku 2010 – navázání na procentuální podíl z HDP. „Procento z HDP stanovené zákonem by bylo stabilní a nepodléhalo by politické indoktrinaci, vydírání ani náhlým pohybům v rozpočtu,“ vysvětluje analytik. Tento model by podle něj médiím umožnil dlouhodobé plánování. Pokud ekonomika země poroste, dostanou televize a rozhlas více peněz – v opačném případě se budou muset uskromnit. Je to spravedlivý odraz reálné ekonomické výkonnosti země.
Žantovský se v komentáři ostře vymezuje proti současnému stavu, který přirovnává k „braní občanů jako rukojmích“. Kritizuje vnitřní odpor zaměstnanců ČT a ČRo k reformě, neboť si podle něj chtějí udržet své „pašalíky“ a jistotu vymahatelných poplatků bez ohledu na kvalitu nebo sledovanost.
Současný systém považuje za popření tržního kapitalismu. „Představte si šedesátníka, který si musí povinně kupovat iontové nápoje a běžecké boty Nike, i když je v životě nepoužije. Přesně to se děje lidem, kteří televizi ani rozhlas nezapnou, ale ze zákona platit musí,“ glosuje stávající situaci.
Věnuje se i vnitrokoaliční dynamice. Přiznává, že měl obavy z postoje strany Motoristé sobě, která v minulosti prosazovala zachování poplatků. Shodu všech tří vládních stran však nevnímá jako zradu programu, ale jako nezbytný a rozumný koaliční kompromis.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
Pokud vláda pod vedením hnutí ANO dodrží své sliby a reformu dotáhne do konce, zaslouží si podle Žantovského „jedničku dvakrát podtrženou“. Digitalizace a modernizace státní správy by měly jít ruku v ruce s odbouráváním podobných reliktů minulosti, jakými jsou právě povinné poplatky za veřejnoprávní média.
Je Babiš méně demokratický než dánská premiérka?
Kromě samotné debaty o financování se Žantovský zastavil také u reakcí části novinářské obce, kterou reprezentuje například komentátor David Klimeš. Ten na portálu Seznam Zprávy zveřejnil text s provokativním titulkem: „Když už chcete zničit ČT a ČRo, řekněte to alespoň na rovinu.“ Podle Žantovského jde o ukázkový příklad obelhávání veřejnosti.
Klimeš ve svém textu interpretuje vládní snahy o reformu jako pouhý zastírací manévr, jehož skutečným cílem má být likvidace veřejnoprávních médií. Žantovský upozorňuje na Klimešův „apodiktický“ styl, kdy autor bez důkazů připisuje politikům postranní úmysly a dehonestuje ministra kultury i premiéra Andreje Babiše.
Jedním z bodů sváru je myšlenka premiéra Babiše, že by příspěvek na média mohl být dobrovolný. Žantovský připomíná, že jde o princip tzv. daňové asignace, který je v řadě zemí Evropské unie běžnou praxí.
„Člověk se sám rozhodne, zda část svých daní převede na hospic, nemocnici, divadlo nebo právě na kulturní televizní program. Je to legitimní nástroj, o kterém by se mělo diskutovat, nikoliv jej předem ironizovat,“ podotýká analytik.
Jádro problému však vidí v samotném obsahu vysílání. Zatímco kritici jako např. Klimeš mluví o „skvělých médiích“, Žantovský připomíná, že ČT i ČRo hospodaří s finanční částkou přesahující 10 miliard korun ročně, přičemž se chovají jako samostatné politické subjekty.
Obě instituce dlouhodobě pošlapávají zákon, který jim ukládá nestrannost a prezentaci celého spektra názorů. „Dříve se chovaly prorežimně, dnes výrazně proopozičně. Stačí si je pustit a hned víte, na čem jste,“ tvrdí Žantovský. Kritizuje Klimeše za to, že mu tento stav zjevně vyhovuje, což dává do souvislosti s jeho dřívějším působením v médiích Zdeňka Bakaly.
V tak důležité otázce, jako je reforma veřejnoprávních médií, by podle něj nemělo mít místo matení veřejnosti a podsouvání neexistujících motivů. Vláda neusiluje o destrukci médií, ale o narovnání pokřiveného vztahu mezi státem, koncesionářem a institucí, která si zvykla na život v nedotknutelné „zlaté kleci“.
Debata o konci koncesionářských poplatků se ve středu přenesla i na půdu Senátu. Horní parlamentní komora, v níž má opozice většinu, přijala usnesení, kterým vyzývá vládu k zachování stávajícího systému financování. Podle Petra Žantovského byl tento krok očekávatelný, avšak některé argumenty, které v diskusi zazněly, označil za vyloženě absurdní.
Terčem jeho kritiky se stal především senátor David Smoljak, jenž se v Senátu pokusil o srovnání s Dánskem, kde k podobnému kroku – ke zrušení poplatků a k přechodu na financování z rozpočtu – před časem rovněž došlo. Podle něj je však rozdíl v tom, kdo takovou změnu provádí. Zatímco u dánské premiérky Mette Frederiksenové jde o legitimní krok k posílení pilířů demokracie, v případě české vlády jde podle Smoljaka o snahu média zlikvidovat.
„Opět zde máme tu zmínku o likvidaci. Je to čistý narativ, fikce, která se uhnízdila v liberálních myslích a je opakována donekonečna, protože tito lidé už nevědí, jak jinak své stanovisko vyargumentovat,“ reaguje Žantovský.
Fotogalerie: - S.O.S. Česká televize
Tato rétorika ukazuje na hluboký rozpor v chápání veřejné služby. Na jedné straně stojí snaha o pragmatickou reformu, která by odlehčila občanům a navázala financování médií na reálný výkon ekonomiky, na straně druhé pak snaha o udržení statusu quo za každou cenu, maskovaná vznešenými slovy o ohrožení demokracie. Pokud opozice nemá věcné argumenty, nezbývá jí než strašit veřejnost „likvidací“, ke které se však ve skutečnosti nikdo nechystá.
Svítá na lepší časy?
Jako by dobrých zpráv nebylo tento týden málo, přibyla k nim i zásadní zpráva ze soudní síně. Obvodní soud pro Prahu 4 po třech a půl letech vynesl verdikt ve sporu o blokování webu AC24. Soudce Kulhánek konstatoval to, co mnozí kritici tvrdili od počátku: vypnutí webu na počátku konfliktu na Ukrajině bylo nezákonné.
„I když se soudce ve svém odůvodnění vyhnul přímé debatě o svobodě slova a spor zúžil na poškození soukromého podnikatele a bezdůvodné omezení jeho podnikatelských možností, jádro pudla zůstává stejné. Státní moc tehdy sáhla k bezprecedentnímu kroku, který neměl oporu v zákoně,“ soudí mediální expert.
V krátké rekapitulaci připomíná únor 2022, kdy Vojenské zpravodajství, Národní centrum kybernetických operací a tehdejší vláda vyzvaly poskytovatele připojení k zablokování osmi (později i více) webů označených za dezinformační. Celou dobu se vedl spor o to, zda státní orgány měly vůbec kompetenci nutit soukromé firmy (jako T-Mobile či sdružení CZ.NIC) k takovému zásahu.
Soud se sice pokusil věc interpretovat jako „pouhou nezávaznou žádost“, ale Žantovský takový pohled odmítá jako alibismus.
„Když něco jako nezávazné prohlašuje Vojenské zpravodajství a podepisuje se pod to vláda, může to za nezávazné považovat jen někdo s absolutní ztrátou pudu sebezáchovy,“ komentuje analytik.
Význam rozsudku vidí nejen v morální satisfakci pro provozovatele Ondřeje Geršla, ale i v širším společenském kontextu. Web AC24 se podle něj nestaví do role „etalonu jediné pravdy“, ale nabízí různorodé a kontrastní pohledy, z nichž si má čtenář vybrat sám – tedy přesně to, co by měla dělat média veřejnoprávní, ale co podle analytika trestuhodně zanedbávají.
Aktivity minulé vlády a represivních složek státu v roce 2022 označuje Žantovský za „agresivní cenzurní zásah vládních elit vůči kritické opozici“. Verdikt soudu, který má nyní veřejnost „černé na bílém“, vnímá jako nezbytný krok k očištění společenské atmosféry.
Gratulací serveru AC24 k vyhranému sporu uzavírá Žantovský své týdenní hodnocení. Vyslovuje přitom přání, aby se podobný soudní proces už nikdy v budoucnu nemusel opakovat. Pokud bude stávající vláda pokračovat v nastoleném trendu – tedy v odbourávání koncesionářských poplatků a respektování nezákonnosti cenzurních zásahů – svítá podle něj české mediální krajině na lepší časy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte s Petrem Žantovským, že české mediální krajině svítá na lepší časy?
