V Moskvě jsou ode dneška vystaveny dokumenty, týkající se rozhodnutí sovětského vedení o předání Krymu Ukrajině

10.11.2014 8:54

Kontroverzní osobnost někdejšího sovětského vůdce v letech 1953 až 1964 Nikity Chruščova představuje výstava, která se dnes otvírá v Moskvě v sídle státních archivů. K vidění podle agentury TASS budou i všechny dokumenty týkající se rozhodnutí sovětského vedení z roku 1954 předat Ukrajině poloostrov Krym, který Rusko letos v březnu anektovalo.

V Moskvě jsou ode dneška vystaveny dokumenty, týkající se rozhodnutí sovětského vedení o předání Krymu Ukrajině
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Budova státní dumy

„Poprvé ukážeme veřejnosti dokumenty sovětské rozvědky z období karibské krize," řekl ředitel Ruského státního archivu sociálních a politických dějin Andrej Sorokin. Svět tehdy, v roce 1962, stanul na pokraji jaderného konfliktu poté, co USA zjistily, že Sovětský svaz umístil na Kubě jaderné rakety schopné zasáhnout USA. Na výstavě mají být k vidění i Chruščovovy vzkazy tehdejšímu americkému prezidentovi Johnu Kennedymu.

S Chruščovovým jménem se pojí krátké období „tání" poměrů v Sovětském svazu i odhalení zločinů předchozího vládce země Josifa Stalina, což připomenou podle Sorokina i exponáty týkající se rehabilitace celých národů, odsouzených za Stalina k masovým deportacím za údajnou kolaboraci s Němci. Chruščov se také musel potýkat s nutností nově uspořádat řízení země už nikoliv diktátorskými, ale ekonomickými metodami, podobně jako o čtvrtstoletí později jiný sovětský reformátor, Michail Gorbačov.

Popravy za hospodářské delikty

Výstava má však Chruščova předvést v celé nejednoznačnosti. „Často se zapomíná, že relativní liberalizace byla spjata i s přitvrzením poměrů v mnoha směrech, včetně pronásledování církve či krvavého potlačení novočerkasské vzpoury (dělnických bouří po zdražení potravin v roce 1962 ve městě Novočerkassk na jihu evropského Ruska)," připomněl expert. O tom mají svědčit i vystavené dekrety zavádějící trest smrti za hospodářské a měnové delikty. „Nebylo to jen prázdné strašení, skutečně se popravovalo," poznamenal Sorokin.

Značně kontroverzní byl i Chruščovův vztah ke kultuře a umění, a tak se na výstavě poprvé objeví dopisy spisovatele Borise Pasternaka, prosícího Chruščova, aby mu povolil dál psát, jakož i záznamy o konfiskaci rukopisu Grossmanova románu Život a osud či výnos o příživnictví, na jehož základě byl odsouzen básník Josif Brodskij.

Výstava bude otevřena do 25. ledna příštího roku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vam, čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

21:38 „Mladí si myslí, že všechno zachránili Američané“. Plzeňský památník obětí války se smutným osudem

Zrezivělý památník; víc, než se na pohled zdá. Jména škodováckých obětí druhé světové války po necel…