"Roky jezdím na oslavy výročí osvobození a nejednou jsem měl dojem, že pro politiky řečnící na slavnostech byli vězňové jen pozadím, byť nezbytným. Již postarší lidé, kteří nějakým zázrakem přežili, obvykle vypadali poněkud zmateně, když poslouchali, že 'toto zlo se nikdy nesmí opakovat', 'demokratický svět stojí na stráži míru'," uvedl polský publicista Bartlomiej Kuraś v listu Gazeta Wyborcza.
Nyní mají politici stanout v druhé řadě a výročí se má obejít bez politických projevů. "Šlo samozřejmě o to, aby ruský prezident Vladimir Putin nemohl dělat politiku, kdyby se rozhodl do Osvětimi přijet," připustil list a připomněl Putinův projev před deseti lety o hrdinství sovětských vojáků a osvobození vězňů Rudou armádou: "Říkal pravdu, ale dnes by taková slova pána Kremlu v souvislosti s ruskou politikou vůči Ukrajině vyzněla nevhodně," usoudil list.
Nastal prý čas docenit i roli vojáků jiných národností při osvobození Osvětimi
Putinův příjezd by podle polského deníku zastínil jiné hosty, hlavně přeživší vězně, a nastal čas i docenit roli vojáků jiných národností při osvobození Osvětimi, zejména ukrajinských. A to, že Rusko je právním nástupcem bývalého Sovětského svazu, by nemělo Moskvě dávat právo přisvojovat si všechny zásluhy. Pro Kyjev jde o šanci distancovat se od ruské propagandy o kultu ukrajinských nacionalistů, páchajících zločiny po boku nacistů.
Zatímco Putin do Osvětimi nakonec poslal šéfa své kanceláře Sergeje Ivanova, na slavnosti se čeká ukrajinský prezident Petro Porošenko, spolu s prezidenty Německa a Rakouska, Francie, hostitelského Polska a dalších zemí. Českou delegaci povede předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Někteří vězni nepovažují za správné, že Putin nepřijede
Nicméně ani někteří bývalí vězni nepovažují za správné, že ruský prezident na výročí chybí. "Mnoho lidí má na to (osvobození) špatné vzpomínky, ale ty mé jsou dobré. Jsem velice vděčná," řekla agentuře AP Paula Lebovicsová (81). "Ne všechny sovětské činy byly heroické: Došlo i k případům, že sovětští vojáci po osvobození znásilnili židovské ženy, které tábor smrti přežily," podotkla agentura.
V bojích o tábor 27. ledna zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. "V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem," zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
