Prezident Miloš Zeman byl členem KSČ jen dva roky na konci 60. let. Naproti tomu předseda Senátu Milan Štěch ve straně strávil 11 let během normalizačního období. Současný premiér Jiří Rusnok byl v témže období dva roky v takzvané rudé přípravce, byl kandidátem na členství. Tento rudý blok podle Koreckého narušuje pouze šéfka sněmovny Miroslava Němcová.

Museli přísahat na stanovy a idey partaje

Novinář připouští, že je rozdíl mezi členstvím v KSČ během reformních let a během období normalizace. „Nicméně ten jako onen museli přísahat na stanovy a základní ideový fundament partaje, které obsahovaly třídní boj, diktaturu proletariátu či proletářský internacionalismus,“ připomíná v glose.

Podobná situace jako dnes nastala v roce 1998. Tehdy se ve vedení státu sešli tito lidé: předseda Senátu a exkomunista Petr Pithart, šéf sněmovny Miloš Zeman a nomenklaturní komunista a úřednický premiér Josef Tošovský. Jediným nekomunistou byl prezident Václav Havel.

Ani 23 let po sametové revoluci tu nemáme důvěryhodné osobnosti

Korecký tvrdí, že je smutné, když 23 let po sametové revoluci mohou do vedení státu nastoupit tři někdejší komunisté. Polistopadová garnitura ani společenské elity nedokázaly vyprodukovat důvěryhodné osobnosti.

Ale národ si svou historii musí odžít. Novinář poukazuje na Německo v 60. letech, kdy se do čela kancléřství dostal bývalý nacionální socialista Kurt Georg Kiesinger.