V ústavu pro studium totality začíná platit nový organizační řád, kvůli němu se z něj propouštělo

01.04.2015 6:59

V Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) začne ode dneška platit nový organizační řád, který kritizovali někteří odboráři. S ním souviselo i propouštění, které mělo původně zasáhnout zhruba pětinu z celkového počtu zaměstnanců. Podle mluvčího ústavu Pavla Ryjáčka nakonec skončilo k 31. březnu jedenáct lidí a o hromadné propouštění nešlo.

V ústavu pro studium totality začíná platit nový organizační řád, kvůli němu se z něj propouštělo
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů

Se změnou organizačního řádu se v ústavu mění odbor informatiky a digitalizace. Právě z něj odešla většina lidí, jedno oddělení zaniklo. Osm zaměstnanců přešlo do oddělení digitalizace a informačních technologií Archivu bezpečnostních složek (ABS). Odboráři označovali změny za protizákonné a za snahu nového vedení zbavit se nepohodlných lidí. Změny v ústavu souvisely s údajnými chybami v milionech naskenovaných archivních materiálů. Archiválie z ABS by už neměl digitalizovat ústav, ale archiv.

Před týdnem skončila v ústavu kontrola inspektorátu práce. Zaměřila se zejména na dodržování povinností spojených s pracovním poměrem a na součinnost zaměstnavatele a odborů. Podle Ryjáčka nezjistila nedostatky.

V ústavu se nyní konají konkurzy na vedoucí pracovníky ve vědecké části ústavu. Například ve výběrovém řízení na vedoucí oddělení výzkumu 1945-1989, které zkoumá komunistickou totalitní moc, uspěla běloruská historička žijící v Česku Alena Marková. V nejbližších dnech se uskuteční konkurz na šéfa oddělení výzkumu 1938-1945 a ředitele odboru výzkumu a vzdělávání.

Ode dneška také začne fungovat v Kanicích u Brna nové, moderně vybavené digitalizační pracoviště archivu ABS. To přibude ke stávajícímu pražskému. Cílem podle Ryjáčka je, aby se postupně digitalizovalo ve všech budovách, kde má archiv uloženy svoje dokumenty, a nemusely se kvůli digitalizaci nikam převážet. Za čas by se archiv měl rozšířit i o budovu v Braníku.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam, čtk

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Pokus o ovlivnění prezidentských voleb v USA.“ Je to tu zase. A už se to řeší

11:50 „Pokus o ovlivnění prezidentských voleb v USA.“ Je to tu zase. A už se to řeší

Na Jacka Smithe, zvláštního poradce odpovědného za dohled nad trestními vyšetřováními bývalého prezi…