AfD je od počátku svého vzniku v roce 2013 terčem nátlakových aktivit ze strany levicových uskupení, byť ve svých počátcích se stavěla pouze proti přijetí euro a kritizovala Evropskou unii jako takovou. S příchodem migrační krize se protestní strana začala vyjadřovat také proti liberální přistěhovalecké politice. Pro své osobité názory jsou členové i příznivci strany vytěsňování z veřejného prostoru a označováni za extremisty a populisty.

Na nesmlouvavých postojích mediálního i politického mainstreamu nic nezměnily ani četné úspěchy AfD, která je již součástí lokálních parlamentů prakticky ve všech spolkových zemích a před několika týdny vstoupila po parlamentních volbách i do Bundestagu, kde se navíc stala třetí nejsilnější politickou silou v zemi. Proti AfD je vedena dlouhé měsíce otevřená kampaň neziskovkých organizací a levicových aktivistů.