Hned v úvodu Škvrnda zdůraznil, že sobotní útoky v Sýrii vnímá jako pokračování v sérii bezprecedentního porušování mezinárodního práva, které začalo bombardováním Jugoslávie v roce 1999. „K této akci chybí rezoluce bezpečnostní rady OSN a podobně jako při agresi proti Iráku nebyly předložené kromě velkohubých vyjádření západních politiků žádné konkrétní důkazy,“ zdůraznil docent Škvrnda.
To, co se prý celkově stalo, je z vojenského hlediska podle Škvrndy zopakování toho, co se stalo v loňském roce. „Na Sýrii bylo vypuštěno dvakrát tolik raket než tehdy,“ upřesnil s tím, že tento útok ze strany USA a jeho spojenců se dal očekávat, i když mnozí lidé a politické kruhy v Evropské unii doufali, že k tomu nedojde.
Dále Škvrnda uvedl, že byly dva výrazné důvody, které naznačovaly, že k takové akci nakonec dojde. Prvním prý byly hlavně změny, které americký prezident Trump udělal ve svém okolí. „Obklopil se lidmi, kteří jsou posedlí silovým řešením problémů mezinárodních vztahů. Druhý je ten, že Trump je stále víc v zajetí vojensko-průmyslovo-finančního komplexu USA,“ řekl a doplnil, že potřebuje novu výrobu, nové objednávky a k tomu potřebuje vyprázdnit sklady. „Prezident Trump je nevypočitatelný a bohužel po posledních krocích se dá říct, že propadá představě o své výjimečnosti a předurčenosti,“ míní politolog.
Prezident Donald Trump prý opakuje mnoho kroků, které dělal prezident Ronald Reagan v 80. letech. „Jde o velmi nebezpečný trend, který vede ke zvyšování mezinárodního napětí. Nutno dodat, že kam spadla ve 21. století americká bomba, tam se nikdy nic nevyřešilo a nastaly akorát větší rozvrat, chaos, neštěstí a tragédie,“ připomněl Škvrnda.
Útok Spojených států údajně trval okolo sedmdesáti minut a vypáleno bylo zhruba sto raket typu Tomahawk. Do této akce se zapojily Velká Británie a Francie. Britové poslali stíhačky Tornado, Francouzi zase stíhačky Rafale. Údajně Francie vystřelila na cíl dvanáct raket. Tato společná akce prý není dokazování toho, že západním liberálně-demokratickým způsobem se dají řešit problémy světa, ale je to výsledek toho, že francouzská i britská politika je ve značné krizi. „Už jsme to viděli například v Lybii, tím, že se tito politici do takové akce zapojí, chtějí zvýšit svou domácí podporu,“ řekl politolog s tím, že Velká Británie je po Brexitu ve velmi složité situaci a zoufale hledá cesty, jak zlepšit své vyhlídky.
Politolog nezapomněl poukázat na věc, která je prý velmi iracionální. „Kdyby skutečně byly bombardovány ty údajné sklady chemických zbraní, tak vzniká nebezpečí, že při takovém masovém zásahu se objeví zamoření ovzduší, což může zasáhnout několik kilometrů odtud se nacházející civilisty,“ sdělil Škvrnda, podle kterého je potřeba se vážně ptát, zda existuje rozdíl mezi tím, z čeho obviňuje západní mocnost Bašára Asada, a tím, co sama může způsobit. „Odpověď je jednoduchá, že tam, kde bombardovali, nic z toho, o čem tvrdili, že tam je, se nenachází,“ uvedl.
Původní zdroj ZDE.
Je sporné, jestli tento způsob řešení problemů, tedy spojení těchto tří států, které nutí, aby je podporovaly ještě další státy, má možnost něco ve světě vyřešit. „Otázka je, k čemu to kolosální manipulování veřejného mínění ve světě. Je nutné říci, že třeba Německo už řeklo, že se této vojenské akce nezúčastní, a i potenciální italský premiér Matteo Salvini tento útok odsoudil,“ uzavřel politolog s tím, že se ukazuje, že tohle není krok, kterým se chce řešit něco v mezinárodní situaci, ale že si něco potřebují zlepšovat vládnoucí skupiny Francie a Británie, a proto se do této akce zapojily.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
