Hned v úvodu Škvrnda zdůraznil, že sobotní útoky v Sýrii vnímá jako pokračování v sérii bezprecedentního porušování mezinárodního práva, které začalo bombardováním Jugoslávie v roce 1999. „K této akci chybí rezoluce bezpečnostní rady OSN a podobně jako při agresi proti Iráku nebyly předložené kromě velkohubých vyjádření západních politiků žádné konkrétní důkazy,“ zdůraznil docent Škvrnda.

To, co se prý celkově stalo, je z vojenského hlediska podle Škvrndy zopakování toho, co se stalo v loňském roce. „Na Sýrii bylo vypuštěno dvakrát tolik raket než tehdy,“ upřesnil s tím, že tento útok ze strany USA a jeho spojenců se dal očekávat, i když mnozí lidé a politické kruhy v Evropské unii doufali, že k tomu nedojde.

Dále Škvrnda uvedl, že byly dva výrazné důvody, které naznačovaly, že k takové akci nakonec dojde. Prvním prý byly hlavně změny, které americký prezident Trump udělal ve svém okolí. „Obklopil se lidmi, kteří jsou posedlí silovým řešením problémů mezinárodních vztahů. Druhý je ten, že Trump je stále víc v zajetí vojensko-průmyslovo-finančního komplexu USA,“ řekl a doplnil, že potřebuje novu výrobu, nové objednávky a k tomu potřebuje vyprázdnit sklady. „Prezident Trump je nevypočitatelný a bohužel po posledních krocích se dá říct, že propadá představě o své výjimečnosti a předurčenosti,“ míní politolog.