„Dosud mě neoslovila, nenavštívila ani jedna ze 130 000 zbytečných neziskovek, aby mi nabídla pomoc! K čemu jsou?“ I na takové obrázkové hlášky lze narazit v debatních skupinách veřejnosti na sociálních sítích. Tuto o víkendu sdílela Miroslava Kapalová, ročník 1950, tedy sedmdesátiletá seniorka.
V desítkách komentářů se dočkala vesměs souhlasu (viz náhled níže). „Ani vás nenavštíví, jelikož za vás nedostane prachy jako za pomoc čmoudům,“ odepsal jí Antonín Mastný.
Proč tomu tak je, nastínila ve svém názoru i Stanislava Pfeiferová: „Jsou zalezlí jak krysy, protože z této situace nic nemaj, až to skončí, pak natáhnou svý pařáty a budou škemrat o dotace.“ Podle Petry Toužimské můžeme očekávat i to, že pak budou udávat i v Bruselu a nadávat, co se mělo udělat jinak.
Kam se schovali? Otázka jak v dříve zakázaném filmu
Zmíněni v té souvislosti byli také komunisté, kteří před pár dny navrhli seškrtat peníze neziskovým organizacím. Jejich nápad se přitom ze strany řady politiků ocitl pod palbou ostré kritiky. Je to ale i široká veřejnost, kdo si v posledních dnech bere neziskovky do pusy, nikoli ani tak kvůli penězům z rozpočtu: Některým lidem vadí, že v době nutné pomoci během koronavirové krize by mimo jiné také církev, která mimo jiné před časem získala peníze z restitucí, měla být pořádně vidět. Také například Český červený kříž a podobné charitativní organizace.
Poutavě to na virálním videu, které se šíří přes komunikační kanál WhatsApp, popsal muž, který si vzpomněl na film Skřivánci na niti.
Co je to za předčasně chytrého chlapce?
„A já bych se dneska zeptal stejným způsobem: Kam zmizela církev? Kam zmizel Adra anebo Červený kříž? Kam zmizely neziskové organizace, anebo kam zmizel Člověk v tísni? Že by odletěl za našima penězma do Sýrie? Jo, lidi, na tohle byste si měli vzpomenout, až zase budou žebrat.“
Církev není vidět, protože boží trest…
Na církev si ve většinově ateistickém státu vzpomíná ledaskdo. Toto je třeba příspěvek ze skupiny „Ústečáci sobě bez cenzury“: „Jen malá otázka pro všechny. Kde je církev a její miliardové majetky, kde je Bůh a věřící? Všichni se snaží, šijí atd. Toť otázka.“
„To je trest, jak se chováme jeden ke druhému. Děláme rozdíly rasové atd., to je trest.“ „Neobviňuj Boha! Nebo toho olituješ,“ varoval autora myšlenky možná věřící Radoslaw Aussig a dodal: „To je trest, abychom se vzchopili a už nebyli takoví, jací jsme. Teď jsme všichni na jedné lodi.“ Psavec na něj reagoval: „Já se ptám, nikoho neobviňuji, ale všichni jedou bomby a církev nedala ani korunu a nikde není vidět…“ Kardinál Duka či papež prý mají možnost poskytnout miliony nebo miliardy vědcům, aby našli lék, nebo na finanční podporu domovů důchodců, nemocnic, bezdomovců, rodin s dětmi. „Omlouvám se, ale modlitbami se nevyléčí a nenají,“ obhajoval svůj názor. O roli církve v krizové době se strhla hádka, třeba jako následující:
Podle Alexeje Burče mimo jiné „církve na rozdíl od Babiše skutečně makají a neproducírují se na veřejnosti. Provozují domy seniorů, sociální služby, hospice, starají se o postižené dospělé i děti! Jen kvůli tomu nepotřebují být 10x za den v televizi! Duka není církev, tak jako Babiš není ČR!“
Debatu na toto téma vyvolal nyní ve zcela jiné skupině Milan Černý. Ten se ve svém příspěvku ptá: „Kde je církev, která dostala miliardy od státu a má sama pomáhat nemocným? Proč nejsou vidět v domovech důchodců a všude tam, kde jsou potřeba? Kde jsou organizace typu Člověk v tísni, Lékaři bez hranic a další podobný nesmysly, který se cpou hlavně do zahraničí, ale pomoc vlastním lidem jim nevoní?“ A hned si sám částečně i odpověděl: „Člověk v tísni se už vyjádřil, že pomoc našim lidem v době koronavirové NENÍ jejich priorita, tak k čemu nám jsou tyto organizace? Není načase je podrobit hloubkovému auditu? Asi bychom se hodně divili, kam jdou naše finance ze státního rozpočtu…“
Velké kritice v předešlých dnech čelila společnosti Člověk v tísni z mnoha stran. „Naše největší humanitární organizace propásla skvělou příležitost, jak zavřít pusu kritikům a o něco vylepšit svůj obraz v očích veřejnosti,“ napsala novinářka Petra Jaroměřská ve svém komentáři pro blog serveru Euro.cz. V pátek 13. března, den po vyhlášení nouzového stavu u nás, kdy se začaly objevovat zprávy o tom, že stát nedokázal zajistit zdravotnický materiál a bude chybět i zdravotnický personál, umístila organizace na své sociální sítě zprávu, že na severu Sýrie se odehrává největší humanitární krize od začátku války. Žádala o pomoc pro ty nejpotřebnější rodiny s dětmi. Přidala též informace o omezení provozu své pražské centrály. A dodala: „Naší prioritou je zachovat stávající programy a dál pomáhat lidem v tísni například v Sýrii, kde eskalují boje a v pohybu jsou statisíce lidí.“ Tím vysvětlila, proč se nezabývá koronavirovou krizí v ČR. Podle novinářky Jaroměřské by tak „jistě této organizaci slušelo lepší gesto směrem ke své domovině než v aktuálně vypjaté situaci apelovat na občany, ať přispějí na pomoc v zahraničí“.
Co dělají neziskovky a jak reagují na otázky veřejnosti
Součástí pomoci Českého červeného kříže se zvládáním pandemie je dle jejich tiskové zprávy šití, sběr a distribuce roušek, včetně těch „nešitých“. Na centrální úrovni je to edukace a zdravotní osvěta – on-line kampaň na portálu zvladnemeto.cervenykriz.eu, letáky, prevence šíření nového koronaviru – na webu a sociálních sítích: osvětové videospoty ve spolupráci s TV Prima (jak se chovat, jak si správně mýt ruce, proč nosit roušku), dále boxy s humanitární pomocí na hranicích s Rakouskem a SRN (základní potřeby pro osoby s podezřením na koronavirus). Organizace také přijímá dary od sponzorů – společností i jednotlivců.
Na úrovni oblastních poboček se dle svého vyjádření věnuje spolupráci se zástupci obcí, měst a krajů (zapojení pečovatelské služby a dobrovolníků – zajištěný dovoz u potravin a nákupy, zejména seniorům / registrace a výcvik dobrovolníků / koordinace dobrovolnické pomoci / psychosociální pomoc / pomoc zdravotnickým zařízením, např. při třídění / linky psychosociální pomoci / informační linky / vyzvedávání léků / distribuce desinfekce / pomoc s distribucí pomoci úřadům či složkám IZS / doučování dětí na dálku).
Na dotaz, proč nepomáhají v Česku, na svém webu v březnu odpovídala i humanitární organizace Lékaři bez hranic. „S bojem proti covid-19 pomáháme v těžce zasažených oblastech, kde je to v našich silách a kde se na pomoci domluvíme s tamními úřady. Jestli budeme schopní nabídnout podobnou pomoc i v jiných zemích, jako je ČR, bude záviset na povaze pandemie i na našich možnostech. Nijak nechceme zlehčovat okolnosti v České republice, ale situace zde zatím není tak kritická,“ zní jejich odpověď.
Reakce na „rudý“ návrh
Už v březnu podobnou otázku vyslovil na Facebooku například i politik Kamil Papežík. „Pomáhat lidem zadarmo, to jim nevoní?“ ptal se směrem k neziskovým subjektům.
Podle řady informovaných politiků není kritika vůči nevládním organizacím oprávněná. „Starají se o staré lidi a snaží se pomáhat, kde jen mohou,“ reagoval například europoslanec Zdechovský na nápady se seškrtáním dotací. „Návrh je zjevným atakem na spolky, které se věnují ochraně přírody a krajiny, na spolky, které se věnují protikorupční činnosti a obecně na všechny organizace, které jsou kritické vůči vládě. Zjednodušeně řešeno, návrh se nepokrytě snaží zavést do financování nevládního sektoru princip ‚drž hubu a krok‘,“ komentoval návrh Michal Berg, spolupředseda Zelených.
Také publicista Alexandr Vojta se obrátil na vládu a navrhl jí, aby peníze na řešení koronavirové krize hledala v utažení opasků neziskovým organizacím, které se zabývají politickým aktivismem.
Oproti tomu stojí pro změnu žádost Asociace veřejně prospěšných organizací. Její prezident vyzval vládu, aby v ekonomických plánech na záchranu podnikatelů počítala i s ekonomickou pomocí pro neziskové organizace, které suplují stát a poskytují řadu sociálních služeb. Bez této pomoci prý řada neziskových organizací padne.
Skutečně materiální podporu nejzranitelnějším, rodinám osamělých rodičů s dětmi, často bez výživného, nabízí například Klub svobodných matek. Ten získává prostředky zejména z vlastního e-shopu, kde se prodávají výrobky vytvořené samotnými samoživitelkami. V koronavirové krizi vyplácí jednorázový příspěvek 2 000 korun skutečně těm nejpotřebnějším. Použít jej mohou na potraviny a léky.
Na stranu neziskových organizací, které příliš nepodpořil ani premiér Andrej Babiš (viz dopis, ve kterém zpochybňuje roli neziskových organizací v době pandemie covid-19), se začátkem dubna postavila Nadace OSF. „Neziskové organizace a občanské iniciativy aktuálně pracují na doraz a pomáhají situaci s pandemií zvládnout. Některé organizace dokonce rozšiřují svou činnost tak, aby zastaly funkci státu, což je teď důležitější než kdy jindy,“ napsala nadace. Nadace zveřejnila také katalog aktivních neziskovek.
Občanských organizací se zastal server A2larm.cz. Autor Jakub Varvařovský je přesvědčen, že se během současné krize ukazují jako zcela nepostradatelné (celý text zde). „Například Charita, Diakonie nebo Nadace Krása pomoci v současnosti organizují dobrovolníky a dobrovolnice po celé České republice. Připravují balíčky, dávají dohromady seznamy seniorů a seniorek, pomáhají s placením složenek, vyzvedáváním léků i samotnou donáškou. Významnou měrou se zapojují také Skauti nebo Potravinová banka. Obecně prospěšná společnost Zdravotní klaun, která přináší radost nemocným dětem, osamělým seniorům a dalším potřebným, založila YouTube kanál Smích on-line. Seniorům a seniorkám, za kterými nyní nemohou docházet, píší dopisy,“ píše mimo jiné ve svém textu.
U propíraného Člověka v tísni zmiňuje, že kvůli uzavření škol zpřístupnil přes 270 filmů a metodických materiálů pro vyučující a širokou veřejnost. „Lektoři a lektorky na portálu JSNS.cz také po dobu uzavření škol pravidelně publikují tipy a doporučení, jak s materiály v současné situaci pracovat. Dále zprovoznili online knihovnu a připravují webináře pro vyučující,“ píše také Varvařovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Lucie Bartoš
