Setkání se Savčenkovou na půdě europarlamentu prý bylo třešničkou na dortu úsilí několika desítek europoslanců, kteří usilovali o propuštění Savčenkové z ruského vězení. Když držela hladovku, europoslanci také drželi řetězovou hladovku.
Politických vězňů je v ruských káznicích mnoho, na Savčenkové si vyzkoušeli, že to funguje, ale v úsilí je třeba pokračovat dál.
Lidé v separatistických oblastech se přiklánějí zpět k Ukrajině
Savčenková tvrdila, že Ukrajinci žijící na územích ovládaných separatisty prý se začínají přiklánět zpět ke kyjevské vládě. „Poněvadž zejména na Krymu poznali, zde chtěli jít pod Rusko kvůli vysoké míře korupce. Ale poznali, že korupce zůstala, ale přidala se ruská svěrací kazajka. Takže se zdá, že se tam mění nálada. Naďa Savčenko z toho vyvozuje určitou nervozitu na ruské straně. Nevylučuje, že by mohlo dojít k přímému ruskému vojenskému zásahu na těchto územích,“ uvedl Svoboda.
Svoboda pak natočil videovzkaz Savčenkové určený Čechům, který zveřejnil na svém twitterovém účtu.
Ve videovzkazu Savčenková říká, že při přestupu na pražském letišti měla čtyři hodiny čas, který využila k prohlídce české metropole. Poděkovala Čechům za podporu, kterou jí poskytli v jejím úsilí dostat se na svobodu.
Při včerejší návštěvě Nadi Savčenkové v EP v Bruselu jsem ji požádal o krátký videopozdrav pro občany naší země: pic.twitter.com/VSPZbzUwG3
— Pavel Svoboda (@1PavelSvoboda) September 8, 2016
Vztahy s Německem jsou na dobré úrovni
V další části rozhovoru se hovořilo o výsledcích zemských voleb ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko. Média je označovala jako velkou porážku Angely Merkelové, za vítěze označila AfD. Svoboda to označil za nafouknutí, protože kromě CDU nebyly ztráty ostatních politických stran nijak výrazné.
Vztahy naší země s Německem jsou prý na velmi dobré úrovni. „Nemůžeme vše posuzovat prizmatem, že jsme se neshodli na jedné otázce řešení migrační krize. Protože s Německem intenzivně spolupracujeme ekonomicky, ba dokonce svým exportem do Německa jsme do jisté míry na něm závislí. Jedno pracovní místo ze sedmi závisí na exportu do Německa,“ upozornil europoslanec.
Nemáme čistý štít
Financial Times kritizovaly země visegrádské čtyřky, že v podstatě bojkotují EU, že si stěžují, že je s nimi zacházeno jako se zeměmi druhé kategorie. Svoboda tento článek sdílel na svém facebookovém profilu s komentářem, že nad článkem FT nelze mávnout rukou. „Myslel jsem tím, že Financial Times jsou natolik seriózním informačním zdrojem, že pokud něco takového se odváží napsat, tak to není třeba brát na lehkou váhu. Skutečně to vypadá, jakoby země V4 braly z unijní spolupráce vše, co je pozitivní, ale že to má také nějaké náklady, anebo že se ne vždy vše musí povést, tak zdá se, že na tyto situace nejsme stavěni. Troufnu si říct, že naše solidarita je poměrně s ostatními zeměmi, těmi západními, nízká. Nám jako nevadí ta úloha černého pasažéra té unijní spolupráce. Na druhou stranu věc není černobílá. Protože když se podívám okolo sebe v Bruselu, a vidím, jak těžko se třeba čeští odborníci prosazují na vedoucí místa v evropských institucích. Nebo třeba na otázku dvojí kvality potravin vyráběných pro stejný obchodní řetězec. Jedna kvalita pro Západ, druhá pro Východ. Tak to naznačuje, že dělící čára, železná opona ještě úplně nezrezivěla a ještě v nějaké zbytkové formě existuje. Ovšem musíme se ptát, zda máme čistý štít, zda jsme udělali vše pro to, abychom byli dostatečně solidární, abychom si mohli na tyto negativní jevy opravdu právem stěžovat. A myslím si, že čistý štít nemáme,“ uvedl Svoboda.
Turecko není pro Evropu důvěryhodným partnerem
Zatím se zdá, že Turecko drží dohodu s EU. „Turecko si nárokuje dohodu o bezvízovém styku a nějak zapomnělo, že součástí té dohody je 72 podmínek, které je třeba splnit. Které právě vzhledem k tomu, co se v Turecku děje, z hlediska dodržování lidských práv, demokracie atd., asi v nejbližších měsících budou těžko splnitelné. Tudíž ani ta dohoda v nejbližších měsících těžko může vejít v platnost. Ale zdá se, že v posledních týdnech projevilo Turecko na nejvyšší úrovni vysláním svého ministra zahraničí na summit s lídry evropských zemí snahu komunikovat a nikoli se držet v nějaké izolované pozici, navíc si to nemůže vůči Evropě z mnoha důvodů dovolit,“ prohlásil politik.
Je Turecko pro Evropu důvěryhodným partnerem? „Řekl bych, že ne. Dokladem toho je, že Turecko má asociační dohodu, dohodu o přidružení, už z roku 1963. Takže už krásných 53 let je přidruženou zemí. Připomínám, že ČR před svým vstupem byla přidruženou zemí 11 let. Tak to o něčem vypovídá. Ostatně je takovým bonmotem bruselských úředníků, že když přijdou z nějakého kola vyjednávání předvstupních kapitol s Tureckem, tak přijíždějí s pocitem, že si nejsou jisti, zda vstupuje Turecko do EU, nebo EU do Turecka. Ale vážně. Turecko nevpouští do svých přístavů lodě se zbožím z Kypru. Z jiného členského státu EU. Nějak se neumí popasovat s jednou ze základních svobod volného trhu – svobodným pohybem zboží. Tak i z tohoto pohledu aspirace na plné členství dostávají poněkud na frak,“ dodal europoslanec Pavel Svoboda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
