První otázka šla hned zostra: Potřebujeme neziskové organizace a chceme na ně přispívat z rozpočtu státu? Alexander Bellu uvedl, že ano, potřebujeme, ale peníze ze státního rozpočtu by neměly jít na organizace, které mají spíše politický nádech. Moderátor podotkl, že v tom se Bellu shoduje s prezidentem Zemanem, který s podobným projevem předstoupil ve Sněmovně. Martin Šimáček pak uvedl, že jeho organizace nedostává z veřejného rozpočtu ani korunu, nicméně řekl také, že i kdyby dostávali, tak že i to je důležité. „Think-tanky do demokratické společnosti patří,“ vyjádřil se o těchto neziskových organizacích. „To financování z veřejných rozpočtů je úplně v pořádku, protože demokracie není jen proces od voleb k volbám, odhlasování a pak čtyři roky potichu, naopak, kdo je aktivní, kdo chce být občanem, který přispívá do veřejné debaty, tak má mít možnost být podpořen v té demokratické debatě, která musí probíhat a kterou veřejné instituce a veřejná správa musí podporovat,“ uvedl Šimáček a dodal, že by se nestyděli si říct o veřejné prostředky, pokud by na to přišlo, i když nyní prý pracují zadarmo.
Fotogalerie: - Mnichov se vrací
Alexander Bellu ocenil Šimáčka za to, že nečerpá z veřejného rozpočtu, ale namítl, že daňový poplatník si nevybírá službu, kterou za své daně platí. A že z jeho peněz se platí různé studie např. klimatické dopady na ženy ve společnosti a jiné genderové studie. Tyto výdaje pak putují na projekty se „zvláštní společenskou validitou“, kde dle Bellových zkušeností jde většinou 75 % peněz na zaplacení zaměstnanců. Podle něj by měly neziskovky působit na poli péče o seniory nebo o rodiny.
Oba řečníci se shodli, že většina neziskovek v Čechách se nezaměřuje na politiku a ani nevstupuje do veřejné debaty. Šimáček pak pravil, že je škoda, že Česká republika nevyužívá (zřejmě intelektuální) kapitál lidí, kteří v neziskovém sektoru působí. V souvislosti s genderem Šimáček vznesl otázku, co je a není politické. Podle něj se o politiku nejedná. „Gender je velmi odborná věc,“ myslí si Šimáček a studie genderové nevyváženosti jsou prý odborná činnost, u které je dobře, že je pak tyto organizace předávají politikům. Dodal, že oproti státnímu a soukromému sektoru mají neziskovky nejnižší náklady na provoz a na platy. Že 75 % nebo 70 % financí jde na platy je prý v pořádku.
Fotogalerie: - Klinika žije, boj pokračuje
Starosta Prahy 3 opáčil, že primárně by zdroje měly jít na neziskovky, které pomáhají státu tam, kam sám nedosáhne, např. péče o seniory, rodiny či drogově závislé a nízkoprahová centra. Téma genderu mu přijde tak marginální, že by na něj peníze nedával. Na zmíněnou studii o vlivu klimatu na projevy žen prý padlo 700 tisíc, z toho 70 % opravdu šlo na platy zaměstnanců. Šimáček oponoval, že z drtivé většiny tomu tak je, ale že téma genderu je bezpochyby velice důležité pro demokracii a rozvoj společnosti a že je dobře, že toto téma neziskovky jako vrženou rukavici házejí politikům. „Politici mají reagovat na poptávku společnosti, a součástí toho jsou i lidé, kteří se zabývají genderem,“ uvedl.
Alexander Bellu odvětil, že když se chce někdo zabývat politikou, má tak činit „na vlastní triko“, a uvedl své zkušenosti s Klinikou. Podle něj jsou její obyvatelé squatteři s politickým programem, kteří se snaží hájit neziskovou činností a pak vrhají špatné světlo na neziskový sektor, který se politikou nezabývá. Šimáček kontroval, že i politické strany dělají politiku za peníze od státu. „Klinika má můj obrovský respekt, že bez jakýkoliv veřejných financí vstupuje na velmi tenký led a dělá věci, které jsou z podstaty věci občanské...“ začal Šimáček o Klinice. „Protiprávní, protiprávní, protiprávní,“ reagoval na něj starosta Prahy 3, kde se „komunitní centrum“ Klinika nachází. „... a jsou určitým základem demokracie,“ dokončil větu ředitel institutu pro sociální inkluzi a dodal, že tato činnost nastavuje politikům zrcadlo a měli by s ní pracovat, ne ji odmítat. „Takže obsazení soukromého subjektu považujete za demokratický projev?“ ptal se Bellu. „Obsazení soukromého subjektu není to nejpodstatnější na činnosti Kliniky,“ odpověděl Šimáček.
Moderátor pak raději od tématu Kliniky přesměroval na otázku, proč je dnes takový tlak na neziskové organizace. Šimáček řekl, že je to velmi nebezpečná věc, a oháněl se opět demokracií a občanskou společností. Přirovnal výroky Miloše Zemana a Andreje Babiše k výrokům Viktora Orbána o situaci v Maďarsku. Bellu kontroval, že na Praze 3 jsou neziskové organizace, které prý prostředky zneužívají na to, aby tyto šly pouze na politickou činnost.
Fotogalerie: - Před Klinikou na ulici
Dále se moderátor ptal, zda má Šimáček pochopení pro Andreje Babiše, když chce prověřit 18 miliard, které do tohoto sektoru prý jdou. V Čechách je údajně až 130 000 neziskových organizací. Šimáček uvedl, že logicky za všechny by ruku do ohně nedal, nicméně zdůraznil, že veřejné prostředky nezíská žádná neziskovka, u které si veřejná správa nic neobjedná, a Andrej Babiš by měl prý primárně prověřit transparentnost a hospodaření veřejné správy.
Alexander Bellu kontroval, že jsou zde ještě dotace, kde není přímé zadání od státu nebo veřejné zprávy, a existuje zde prostor ke spekulaci. Pokud by se například ANO a ČSSD dohodly, že se dá 50 milionů na téma genderu, mohly by se neziskovky s nimi smluvené ucházet o tyto peníze. Toto považuje Alexander Bellu za trhlinu v dotačním systému. „Ruka ruku myje,“ popsal systém na závěr.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
