Václav Klaus popsal novou ideologii: Pirátské ajťáctví. A je velmi nebezpečná

04.12.2020 17:55

Profesor a exprezident Václav Klaus byl hostem podcastu Insider. Současný rozpočet považuje za šílený. Připomněl i starší události. „Opoziční smlouva, která je démonizována neskutečným šíleným absurdním způsobem, opoziční smlouva nebyla nic jiného než formulace podmínek pro existenci menšinové vlády,“ pověděl. S prezidentem Zemanem sice často ideově nesouhlasí, vrtí nad ním hlavou, ale je rád, že v obou volbách uspěl. Pochválil i rozhovor v ParlamentníchListech.cz.

Václav Klaus popsal novou ideologii: Pirátské ajťáctví. A je velmi nebezpečná
Foto: Hans Štembera
Popisek: Exprezident ČR Václav Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus byl hostem posledního dílu podcastu Insider, který vedou Michal Půr a Tomáš Jirsa na webu Info. Na začátku vysvětlil, jak je to s tím, co se s ním táhne již dlouhou řádku let, a to slovní spojení „prázdné a falešné“. „To byla jedna hříčka se mnou, médii, která fotila z balkonu čtyři metry nade mnou můj mobilní telefon, ale jak se tam píší zprávy, tak ona samozřejmě vyfotila jednu tu řádku, kterou jsem psal, a nepsala co. A ona řekla falešný a prázdný Topolánek a oni tam řekli jenom Topol atd. a já jsem psal Topolánkův projev. To je veliká rozlišnost ten kvazi projev prezidentský neboli předsednický, kde si říká o funkci předsedy, tak ten já jsem považoval za prázdný a falešný, to nebyla myšlenka, že Topolánek je prázdný a falešný. Nicméně tohle už se mnou zůstalo,“ vysvětlil Klaus.

Poté se přešlo k rozpočtu. Prezident si myslí, že se nepodaří vyčerpat celý plánovaný schodek na tento rok ve výši půl bilionu korun. „Že to je šílené, co se tady děje, to je úplně mimo diskusi, ale má úvaha byla, že se celých těch pět set nepodaří státu utratit, protože stát ve své podstatě neumí skoro nic a neumí ani utrácet peníze,“ myslí si Klaus, když vysvětloval svůj dřívější výrok, že skutečný deficit nebude tak veliký, jak je plánován.

Celý rozhovor ZDE:

Anketa

Má BIS vydat Zemanovi jména ruských agentů v ČR, pakliže je prezident chce znát?

84%
16%
hlasovalo: 23597 lidí

„Mě spíš zajímal ten pohled, jak se na to díváte, protože my se pohybujeme ve schodcích, které byly nemyslitelné rok zpátky, možná. Za vaší vlády vlastně schodkové hospodaření nebylo. Ty rozpočty nebyly deficitní. My jsme se s Tomášem bavili, co byste vlastně dělal, kdybyste teoreticky byl ve vládě, protože ten recept dnes je jednoduchý a je všude stejný. Všechno zaplatíme, to keynesiánské vidění světa vyhrálo a jediný způsob, jak podpořit ekonomiku, je utrácet peníze,“ uvedl Půr.

Prezident zdůraznil, že považoval vyrovnaný státní rozpočet za naprostou povinnost a nedovedl si představit situaci, že by to tak být nemohlo. Nedávno též našel přepis svého posledního projevu ve Sněmovně jako poslance těsně předtím, než byl zvolen za prezidenta. „Přednášel jsem návrh, který byl společným dílem Martina Kocourka a Vlasty Tlustého, a to bylo o povinné vyrovnanosti státního rozpočtu a o podmínkách, jak může vůbec Sněmovna schválit, aby nebyl vyrovnaný, když by byl o tolik nevyrovnaný, tak jestli to stačí sto hlasy, když bylo větším procentem, ústavní většinou a tak dále. Poslední moje vystoupení v Poslanecké sněmovně,“ zavzpomínal Václav Klaus.

„Teze dvě. Vy jste řekl slovo podpořit ekonomiku. Ekonomika nepotřebuje podpořit. Ekonomika potřebuje osvobodit od tisíců zákazů, překážek, bariér, které ji brzdí. Ekonomika nepotřebuje podporovat a celý ten keynesiánský blud, který vznikl v třicátých letech minulého století, já myslím, že ekonomická věda dávno, dávno vyvrátila,“ poznamenal. „Rozpočet od začátku měl být restrukturalizován, mělo se něco udělat, něco škrtnout a bojovat za každou cenu. Nic jiného k tomu nemohu říct,“ doplnil. Dále ještě pověděl, že keynesiánství se vždy vrací v nějaké podobě, ale vždy je to omyl. Například i takzvaná moderní měnová teorie.

Dále došlo na některé historické události. Například na domluvu mezi Milošem Zemanem a Václavem Klausem. Takzvaná opoziční smlouva totiž bývá vykreslována jako temný moment české historie. Tak to ale není. „Opoziční smlouva bylo východiskem z nouze. Východiskem, kdy nebylo možné jiným způsobem sestavit vládu. Opoziční smlouva, která je démonizována neskutečným šíleným absurdním způsobem, opoziční smlouva nebyla nic jiného než formulace podmínek pro existenci menšinové vlády. To můžeme vytisknout, dát do rámečků, vytesat do kamene. Fenoménu menšinové vlády, který je standardem v Evropě. Máme řadu zemí, například Dánsko, kde menšinová vláda dostane souhlas parlamentu za to, že to, to a to. My jsme udělali jednu jedinou věc. Že jsme na rozdíl od těch jiných menšinových vlád v Evropě řekli, my si to nedomluvíme za zády někde ve čtyři hodiny ráno pod Jiráskovým mostem v nějaké utajené katakombě, ale my to dáme na papír a ty podmínky jasně řekneme celé veřejnosti. Tím se tato smlouva o menšinové vládě lišila od celé řady dalších,“ poukázal prezident. S Milošem Zemanem se tedy dohodli na podmínkách menšinové vlády, ale zcela se rozcházeli v ideovém názoru, názoru na svět či názoru na rozpočet, který ani nebyl explicitně v té smlouvě obsažen. Po tom, co vláda Miloše Zemana začala tvořit deficity a rozhazovat peníze, Václav Klaus hrozil odstupem od smlouvy a vytvořili nový dokument, Toleranční patent, který se již státními schodky zabýval.

„Jak vrtím hlavou a jak jsme ideově byli někde jinde a budeme vždycky jinde, tak já bych jenom nechtěl nechat bez vysvětlení, že jsem pořád přesvědčen, že je vítězství, že v obou prezidentských volbách zvítězil Miloš Zeman nejdříve nad panem Schwarzenbergem a poté nad panem Drahošem. To já bych chtěl, aby bylo naprosto jasné, že tohoto se v žádném případě nezříkám, i když mohu vrtět hlavou nad tím či oním krokem,“ zdůraznil a dodal, že s prezidentem Zemanem za posledních třináct měsíců mluvil jenom jednou.

České politice prý chybějí lidé s příběhem, ale i samotný příběh. „My jsme měli vždycky příběh. Ten vyvolá nějaký velký společenský zlom. Takže byl zlom 1918, 1938, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989 a tyto zlomy historické vždy přinesly zrod nějakých osobností a následně politiku s příběhem,“ pověděl. Ten příběh však nejspíše nevybuduje ani rozpočet a asi ani ne koronavirová krize. „I když možná, když už jsem vyhrotil svět na rouškaře a nerouškaře, tak možná, když jsem se stal tím hlavním symbolem antirouškařství, tak to je možná taky příběh. Nevyprofilované osobnosti jsou produktem bramboračky a jde o to, jestli se mohou vyprofilovat nějak,“ dodal.

Anketa

Jste pro dobrovolné testování antigenními testy ZDARMA?

76%
24%
hlasovalo: 7294 lidí

Češi a další národy podle Klause doplácejí na určitý blahobyt, který zažívají. On sám hovořil o hojnosti. „Naše soudobá společnost je raněná slepotou a je to způsobeno hojností. Nerespektováním konečnosti přírodních zdrojů. Nerespektováním lidského života,“ řekl. Skutečná politika se podle něj úplně vytratila a vítězí expertokracie. „Poslední vítězství expertokracie se událo před dvěma dny. A to bylo oznámení, že o politických zásazích nebude rozhodovat politický orgán vláda, ale bude rozhodovat hygienická služba. To je popření politiky,“ dodal.

Podle Václava Klause nepolitická politika zcela zvítězila. „Existence takových pro mě nepředstavitelných politických subjektů typu Piráti. To je pro mě absolutní vítězství apolitiky, nepolitiky. Mimochodem to považuji za vítězství ajťáctví, což považuji za velmi nebezpečnou ideologii,“ myslí si Klaus.

Podle Tomáše Jirsy nejlepší přirovnání měla před rokem Lenka Zlámalová, která definovala pirátskou politiku, že je to zavádění gulagu s Wi-Fi. „To je možný, ale já si myslím, že ona je jedním z vážných nebezpečí současné doby svými texty v Echu, ona je fanatická obhajovatelka, u nás asi největší s Prymulou teda, největší obhajovatelkou vakcinace, provakcinování občanů České republiky povinným způsobem a tak dále. To já jí nikdy nemůžu odpustit. Nevím, jak tu přesmyčku v hlavě udělala,“ zkritizoval novinářku Klaus.

V České republice nevidí žádnou významnou osobnost kromě svého syna. „Já myslím, že ten to vidí čistě a zřetelně a jasně a v mnohém podobně se mnou, a nakolik se mu podaří v tom dnešním světě ve všech mediálních atacích a v obsazenosti politické scény a v neochotě lidí se angažovat, nakolik se mu podaří z Trikolóry udělat významný subjekt české politické scény, to já nedovedu odhadnout. Prostě to je velký problém,“ pověděl.

„A v Evropě?“ zeptal se Michal Půr. „V Evropě vidím jediné světlo na konci tunelu samozřejmě v maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi. Jinou tak zřetelnou osobu v Evropě nevidím. Teď jsem měl být příští týden v Budapešti, kde jsem dostal před dvěma lety velmi prestižní maďarskou Petöfiho cenu, a teď se uděluje ta cena znova a poprosili mě, abych pronesl laudácio ve prospěch toho letošního laureáta. Tak jsem si s chutí to laudácio napsal, no a samozřejmě webinář formou webu, žádná Budapešť. Mrzí mě to zaprvé i kvůli té akci, ale i proto, že jsem při všech svých posledních návštěvách přišel za Orbánem a dlouze jsme spolu diskutovali,“ pověděl. Dodal, že pak jsou dobří ještě Sebastian Kurz či je dobrá řada politiků v německé AfD.

Následně se přešlo ke končící Angele Merkelové. S tou se často vzájemně pošťuchovali, což vždy brala s respektem a nikdy se neurazila. „Ještě díky Merkelové, že není Leyenovou a že není německými Zelenými,“ pověděl Klaus. Tak nějak prý myslel Viktor Orbán to, jak přemlouval německou kancléřku, aby nerezignovala, jelikož i když spolu často nesouhlasili, tak jednali spolu s respektem, a Orbán se prý též bojí, že se teď otevřou na celostátní úrovni stavidla a začnou být časté různé experimenty, které probíhají často na lokální úrovni.

Anketa

Necháte se očkovat proti covidu-19?

27%
62%
hlasovalo: 34136 lidí

„Pohledem teďka zpětně. Vypadalo to, že vůči posilující evropské integraci a dalším fenoménům se tvoří nějaká voličská revolta, řekněme globálně. Ať už to byl Donald Trump, ať už to bylo posilování AfD v Německu, řada fenoménů, které svědčily pro to, že ta debata se bude ubírat trochu jiným směrem, nicméně to vypadá, že Donald Trump byl fenomén na jedno volební období, AfD má zatím nějaký strop a nezasahuje do dění v Německu. Vnímáte to, že všichni čekali nějakou vlnu, všichni se jí obávali a nenastala?“ zeptal se Tomáš Jirsa prezidenta.

„Slovo voličská revolta. Dobrý, no. Já trošku bych si myslel, že debaty o voličské revoltě, že to bylo trochu přání otcem myšlenky. To bylo přání těch politiků, kteří té revolty se neodvažovali, silné revolty, a proto doufali, že je k tomu voliči dokopou a donutí. V nějakém rozhovoru před týdnem mi položil někdo z Parlamentních listů otázku: ‚Myslíte, že to, co tady je, je touha po změně, nebo skutečná poptávka po změně?‘ Já jsem ho pochválil a řekl jsem, že je to bezvadné, že poukázal na ten rozdíl. My ekonomové říkáme, že mezi touhou a poptávkou je nekonečně velký rozdíl. Uvedl jsem příklad, že mohu mít jachtu na Jadranu někde, ale že ta touha je něco úplně jiného než koupěschopná poptávka mít peníze na to, abych si tu jachtu koupil, a proto jsem to pointoval, takže si myslím, že touha po změně, neboli jak říkáte voličská revolta, ta tady určitě je, ale poptávka po změně, použiji-li tento ekonomický rozdíl, nějak definovaná, nějak strukturovaná a něčím ztělesněná, tu já tady prostě nevidím,“ pověděl profesor Václav Klaus.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: tle

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Mozek vypadl z hlavy. Magie a ezobláboly Drtinové. A sběratelka cen najednou mlčí, zaujalo Žantovského

8:04 Mozek vypadl z hlavy. Magie a ezobláboly Drtinové. A sběratelka cen najednou mlčí, zaujalo Žantovského

TÝDEN V MÉDIÍCH Piráti si vytvořili tým údajných analytiků, který monitoruje, co se děje na internet…