Klaus úvodem řekl, že rozdělení 74 let trvajícího společného státu bylo mimořádně klidné, přátelské a racionálně provedené. „Prospělo oběma nově vzniklým státům, Slovensku více. Zabránilo nestabilitě, neklidu, nikdy nekončícím sporům, stálým otázkám kdo na koho doplácí a kolik. Vedlo ke vzniku nesmírně přátelského vztahu obou zemí a milionů lidí v nich,“ podotkl Klaus. 

Domnívá se také, že váha obou menších států je dnes ve světě a v Evropě větší, než byla váha jednoho, mírně většího, ale ve stálých sporech se nacházejícího státu. „Dnes módní idealizace společné minulosti je nezodpovědností, prožitek neklidných let 1990-92 je u většiny lidí zapomenut. Obě země mohly žít společně v nedemokratickém systému, nikoli po listopadu 1989,“ podotkl Klaus. 

Podle jeho slov Masarykovo Československo směřovalo k rozdělení od samého počátku. „Slovensko využilo v březnu 1939 Hitlerovu okupaci k vyhlášení samostatného státu. Použilo demokratizační éru 60. let k federalizaci státu. Brzy po listopadu 1989 své další emancipační ambice naznačilo ‚pomlčkovou válkou‘. Tím byli mnozí Češi zaskočeni. Státoprávní problém do té doby podceňovali,“ sdělil.