Válka zastínila ještě větší problém. Přijde příští rok, varuje generál Šedivý

27.12.2022 21:40 | Rozhovor

Válka na Ukrajině skončí a pozornost se obrátí k migraci, jejíž čísla rostou. Generál a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý bilancoval pro ParlamentníListy.cz letošní rok a pro ten příští doporučil Evropské unii, aby přehodnotila své zásady a vytvořila systém, jak nedovolit příchod nelegálním migrantům a navíc, jak je dostat z území Evropy.

Válka zastínila ještě větší problém. Přijde příští rok, varuje generál Šedivý
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

Jak byste shrnul rok 2022?

Anketa

Odradil vás pořad s Babišem a dětmi od volby lídra ANO?

4%
82%
hlasovalo: 45030 lidí
Globálně je to rok hodně složitý. Za prvé doznívající krizí spojenou s covidem, ale nejzásadnější, co se stalo, je krize, která sice už byla nějak avizována, ale jen malá část z nás tomu věřila – přesto 24. února Rusko přepadlo v čele s Putinem Ukrajinu. Od té doby je celý rok poznamenán válkou na Ukrajině a následky, které to přineslo – zhoršení životní úrovně sankcemi uvalenými na Rusko, ovlivnění našich ekonomik, zvyšování ceny energií všeho druhu… Tento rok byl velmi složitý a komplikovaný. Světlé místo či okamžik vidím v tom, že Česká republika ve druhé polovině roku jako předsedající Evropské unie splnila svůj úkol velmi dobře a na tom lze také stavět naši budoucnost.

Ano, rok 2022 provázela válka na Ukrajině. Co nám prozradila o mezinárodních vztazích?

Za prvé si musíme uvědomit, že vyhrocení teprve přijde, že ta dříve deklarovaná jednota evropských států i demokratického světového společenství není tak samozřejmá, jak se vždy uvádělo. Zároveň i přesto, že vznikly určité rozdíly v náhledu na to, jak se odvíjí naše společenství ve vztahu k Ukrajině, drtivá část demokratického světa v čele se Spojenými státy americkými se sjednotila a velmi razantně vystoupila proti ruské agresi.

Samozřejmě že někdo se podílí více a někdo méně. Někdo má určité výhrady k sankcím vůči Rusku a navrhoval by jiná řešení, ale obecně převážná část mezinárodního světa našla jasnou odpověď tomu, čemu Rusové říkají speciální operace na Ukrajině.

Co letošek prozradil o vztazích a postojích světových velmocí? To se netýká jen Ruska, ale i Spojených států amerických, Číny, Indie…

Obecně se dá říci, že se urychlil proces rozdělování světa. Na jedné straně Spojené státy, Severoatlantická aliance a demokratické státy a na druhé straně zvyšující se ambice, které směřují až k používání síly Číny a bohužel k tomu, co Rusko dělá na Ukrajině se svojí speciální operací. Ukazuje se, že se skutečně vytvářejí dva hlavní póly v mezinárodních vztazích. Jedna část je soustředěná kolem Spojených států amerických, ta druhá kolem je ovlivňována Čínou. Ale stále blíže se dostává Rusko k Číně nejen po stránce ekonomické a politické, ale i vojenské, a to je nebezpečný trend, který musíme sledovat.

Prohlubuje se spolupráce mezi Ruskem a Čínou, před tím jste varoval už před válkou, ale prohlubuje se také spolupráce mezi Ruskem a Indií.

Samozřejmě, v tom jsou také rozdíly – v přístupu Indie, která v určité fázi zpomalila a zmírnila vřelý vztah k Rusku, ale v příštím roce lze očekávat, že se vyřeší situace na Ukrajině. Neodvažuji se říci, jak to dopadne, ale věřím, že řešení bude spravedlivé a ten, kdo válku rozpoutal, ponese následky, které budou pravděpodobně pro ruskou společnost poměrně bolestivé. Věřím, že válka skončí. Bude určitě pokračovat tendence zvyšování ambicí Číny, která se nebude chtít vzdát ambicí v Tichém oceánu, zejména v západní části, což je Jihočínské moře a tato oblast.

Jeden z velkých problémů, které se znovu začnou řešit a který byl nyní zastíněn válkou na Ukrajině, je masivní migrace, která v tomto roce zaznamenala výrazné zvýšení a v příštím roce bude pokračovat. S tím bude souviset i radikalizace společností v západní Evropě, protože bude docházet k tlaku migrantů na změnu některých přístupů v kultuře a v řadě dalších oblastí. Po té, co se uklidní a vyřeší horká fáze ukrajinsko-ruské krize, tak vše znovu vyvstane na povrch a začne se aktuálně řešit.

K migraci se hned dostaneme. Skončí tedy podle vašeho odhadu válka na Ukrajině v roce 2023?

Věřím, že skončí a jsem přesvědčen, že zima, která přichází, bude mít poměrně velký vliv na schopnost obou států tak, jak jeden nebo druhý zvládne velmi kritické a problematické období. Mimochodem mluví se o tom, že by Rusové již nyní chtěli zahájit operaci s mobilizovanými vojsky – na jaře se skutečně rozhodne a doufejme, že to bude ve prospěch Ukrajiny.

A nyní k migraci. Evropská unie se letos potýkala s migrací silnější než v roce 2015. Znamená to, že se nijak neponaučila?

Myslím, že neponaučení je stále stejné. Evropa si neumí poradit s tímto problémem a hledá řešení, nějaké deklaruje, jak je nezbytně nutné chránit hranice Schengenského prostoru… to slyšíme opakovaně, ale fakticky se tak neděje, což vytváří následek, kdy se začínají střežit hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Říkáme si, že jsme vzájemně bratři, a přesto hlídáme hranice. Netýká se to ale jen České republiky a Slovenska, ale obecně států, které cítí ohrožení a chrání svoje hranice – jako Německo, Rakousko, Itálie, Francie… A migrace narušuje vztahy mezi jednotlivými státy.

Proč se tedy Evropská unie stále nepoučila?

To je neschopnost Evropské unie, která se deklaruje a přenáší krok za krokem. Dvě věci – první je, že by museli skutečně vytvořit takové síly, které zajistí vnější hranici Schengenu, což je v řadě případů složité, protože Evropa – a to už jsem říkal před lety – je v zajetí vlastních mezinárodních smluv. Stačí, aby 50 lidí na gumovém člunu v nejbližší blízkosti lodi italské stráže propíchli svůj člun a označili se za trosečníky, aby byli dopraveni do Itálie a pokračovali dále do Evropy. To jsou věci, které by Evropská unie měla vyřešit. Otázka záchrany na moři a de facto vytvoření takové situace, kdy se lidé sami úmyslně stanou trosečníky, nemůže být důvodem, aby měli migranti právo vstoupit na evropskou půdu. A to se děje v řadě případů i na dalších hranicích, víme o problémech například ve Španělsku na africké enklávě. 

Jaké je tedy vaše doporučení pro Evropskou unii ohledně migrace na rok příští?

Musí znovu přehodnotit své zásady, které se týkají migrace a vytvořit takový systém, který nedovolí příchod nelegálním migrantům do Evropy, a za druhé musí Evropa najít způsob, jak nelegální migranty dostat zpátky z území Evropy.

Co jsme se za posledních 12 měsíců dozvěděli o bezpečnosti?

Vrací nás to zpátky k Ukrajině, protože se ukazuje, že horký válečný konflikt může probíhat na území i 500 až 1000 kilometrů od našeho státu, ale následky se promítají různým způsobem i na Českou republiku. Velmi často se mluví o hrozbách hybridní války, já nemám ten termín rád, protože je zavádějící, ale určité nástroje hybridní války se projevují v kybernetických útocích, psychologických operacích, dezinformacích a radikalizaci některých složek společnosti a prosazování mnohem intenzivnější zpravodajské a špionážní činnosti na našem území. To, co vidíme v horké formě na Ukrajině, nějaká odezva v negativním slova smyslu a narušující naši bezpečnost, se ukazuje i u nás a u našich spojenců.

Česká republika také řeší velké množství ukrajinských migrantů. V obou migračních případech, tedy z Afriky i z Ukrajiny, se mluví o ohrožení bezpečnosti proto, že zároveň dostávají prostor přicestovat nejen špióni, ale také mafie, zloději a další nebezpečné osoby. 

Samozřejmě jde o jedno z rizik, které přináší jakákoli masivní migrace, a to riziko se zvyšuje. Je zcela zřejmé a přece máme zkušenosti z předchozích vln migrace ze všech koutů světa v devadesátých letech, v roce 2015 a i nyní, že migrace přináší určitá rizika, a proto musíme adekvátně reagovat, což Evropa nebyla v roce 2015 schopna zvládnout.

Rok 2023 bude startovat volbou hlavy státu. Koho budete volit prezidentem vy a proč?

Neřeknu přímo, koho budu volit, i když jako generál si může moji volbu každý odvodit, ale volba je suverénní rozhodnutí každého a odpověď říkat nebudu.

Jakým byl Miloš Zeman prezidentem?

Co se týká zahraniční a bezpečnostní politiky, byl prezidentem hodně kontroverzním a víme, že zejména před obdobím, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, byl advokátem Ruska a Číny, které považujeme za dvě největší rizika, která se promítnou vůči Severoatlantické alianci a vůči České republice. Takže to je jeden velký problém, který Zeman měl a teprve ruská agrese mu otevřela oči. Zároveň ve vztahu Číny i ve vztahu k České republice zde byla určitá náklonnost k diktátorským režimům, což neudělalo dobré jméno Zemanovi, ani České republice. Ve vztahu k armádě a ozbrojeným složkám si česká armáda zaslouží mnohem větší pozornost, než jí věnoval prezident Zeman.

Už jsme o tom spolu hovořili dříve, že česká armáda je zanedbávána delší dobu…

…Samozřejmě, ale měli jsme tři prezidenty a úplně nejpřímější a nejlepší vztah slovem i svými aktivitami měl Václav Havel. Prezident Václav Klaus, pokud to pro něj bylo výhodné, ale bohužel Zeman z těchto třech prezidentů se sice formálně k armádě vyjadřoval, ale armáda pro něj nebyla žádný problém.

Máte nějaké předsevzetí na příští rok?

Už delší dobu si žádná nedávám. Myslím, že mé předsevzetí bude, abych další rok prožil zase v takovém pracovním režimu jako dosud  – bude mi 70 a už se ten život začíná lámat na druhou stranu, bohužel – a chtěl bych, aby byl plný pracovního režimu, který mám dosud a nechtěl bych z něj slevit.

Jak strávíte poslední den letošního roku?

Každý rok ho trávím na vojenském zařízení ve Špindlerově mlýně, částečně i s rodinou, ale armádě jsem věrný a míváme tam pravidelnou sešlost.

Co byste vzkázal politikům do roku 2023?

Aby byli uvážliví, aby nad tím, než se k něčemu rozhodnou, dobře a hluboce uvažovali a přemýšleli a aby se vyvarovali útoků osobních i stranických. Zkrátka Česká republika vstupuje do hodně komplikovaného období a bude potřeba mít dobré politiky, chytré politiky a politiky, kteří jsou schopni hledat řešení vždy v tom pracovním a tvořivém prostředí a nehádat se.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…