Aktuální politické dění rozebrali bezpečnostní analytik Jan Schneider a moderátorka Kateřina Dostálová v pořadu „Jsme ve válce?“ na youtubovém kanálu Aby bylo jasno. Hlavními tématy rozhovoru bylo získání důvěry pro kabinet Andreje Babiše a kontroverze spojené se jmenováním Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Hovořilo se také o propuštění českého občana z venezuelského vězení a fungování české muniční iniciativy pro Ukrajinu. Významná část rozhovoru hodnotí roli nového bezpečnostního zmocněnce Hynka Kmoníčka a jeho schopnost diplomaticky vyvažovat zájmy různých politických aktérů. Schneider kriticky nahlíží na roli prezidenta Petra Pavla i na ekonomické pozadí mezinárodních konfliktů.
Fotogalerie: - Důvěra vládě
V úvodu rozhovoru moderátorka sdělila, že Jan Darmovzal, Čech vězněný šestnáct měsíců ve Venezuele, byl propuštěn na svobodu. „Sledoval jsem jeho životní příběh. Oficiálně se sice tvrdí, že pro jeho uvěznění nebyl důvod, nicméně pokud zkušený voják v záloze s takovou minulostí cestuje do Venezuely a nyní se dozvídáme, že únos prezidenta byl výsledkem dlouhodobé práce zpravodajských služeb, je těžké se vyhnout pocitu, že tyto události spolu přímo souvisejí. Povinností každého státu je však starat se o své občany. Bez ohledu na to, jak nahlížíme na jeho případnou roli v tamních procesech, je skvělou zprávou, že se vrací domů ke svým rodičům,“ řekl Schneider.
Dále se vyjádřil ke skutečnosti, že vláda Andreje Babiše získala důvěru všech 108 koaličních poslanců, a okomentoval, jaký dojem na něj udělal průběh projednávání, které trvalo tři dny. „V podstatě jsme se utvrdili v názorech na určité figury, nebo jak by řekl Václav Klaus, ‚neosobnosti‘, které se do Sněmovny dostaly. Bylo však pozitivní vidět, že koaliční ‚stoosmička‘ drží pohromadě a poslanci jsou schopni své problémy vyřešit. Je to ukázka práce v koalici – každý si je vědom své síly, ale i faktu, že bez ostatních by Babiš většinu nesestavil,“ uvedl analytik.
Je pokrytecké cokoli vyčítat Filipu Turkovi
Je podle něj příznačné, že veřejnoprávní média se snaží do koalice vrazit klín a vyhledávají rozpory. Přehlížejí však, že inteligentní řešení sporů je podstatou demokracie.
Má být Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí?Anketa
„Zajímavé také bylo, jak média upozadila informaci, že Vít Rakušan neuspěl při volbě do místopředsednické funkce. Ohledně kauzy Filipa Turka bych dodal: nynější velvyslanec ve Velké Británii Václav Bartuška v minulosti pronesl velmi kontroverzní výroky o upalování lidí v Oděse, a přesto ho prezident Petr Pavel jmenoval. Pokud takový člověk může zastupovat stát, je pokrytecké cokoli vyčítat Filipu Turkovi,“ soudí Schneider.
Moderátorka pak konstatovala, že Sněmovna přijala usnesení, kterým vyzvala prezidenta, aby bezodkladně jmenoval Filipa Turka ministrem na návrh premiéra Babiše. Hrad však vzkázal, že se k tomu prezident nechystá.
„Formálně má prezident pravdu – jeho partnerem pro jmenování ministrů je premiér, nikoli Sněmovna. Nicméně pokud chce kultivovat politický život, měl by brát vůli poslanců v úvahu. Tato arogantní odpověď pravděpodobně pochází z okolí prezidenta, nikoli přímo od něj, ale klidu v zemi nepřidá,“ soudí expert.
Zajímavé je podle něj i to, že prezidentův tým opouštějí experti, například ekonom David Marek. „Ten uvedl, že prezident podepsal rozpočet ministra Zbyňka Stanjury, přestože věděl, že je nepravdivý. To se může prezidentovi v budoucnu vrátit, stejně jako arogantní přístup k řešení následků povodní na severní Moravě,“ domnívá se analytik.
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
Moderátorka chtěla vědět, co říká na vystupování Pirátů ve Sněmovně, konkrétně na jejich „divadlo“, kdy chodili pozadu, aby naznačili údajné zpátečnictví nové vlády.
„Působí to bizarně. Člověk by si přál, aby zákonodárci byli při jednání ve stejném stavu jako řidiči z povolání – možná by nebyly od věci testy na alkohol či jiné látky. Nálezy bílého prášku na sněmovních toaletách naznačují, že jejich chování je ovlivněno něčím jiným než politikou. V porovnání s tímto vystupováním působili i Sládkovi republikáni v 90. letech důstojněji,“ sdělil Schneider.
Neměli jsme souhlasit s rozšiřováním NATO k hranicím Ruska
Dalším tématem rozhovoru byla informace, že Markéta Pekarová Adamová nastoupila do firmy KPMG, která získala od státu zakázky za 35 miliard korun. „Je to klasický příklad ‚otáčecích dveří‘ mezi byznysem a politikou a typický střet zájmů. Nevím, nakolik zakázky ovlivnila, ale pokud firmy uvidí takovouto ‚posilu‘, možná si příště auditorské služby objednají jinde, aby se vyhnuly kontroverzi,“ předpokládá Schneider.
Hovořilo se i o muniční iniciativě. „Hynek Kmoníček uvedl, že Česko již nebude dávat peníze z rozpočtu, ale stane se tzv. ‚clearing housem‘,“ konstatovala Dostálová a požádala o vysvětlení.„Clearing house je místo, kde se vyrovnávají pohledávky a poptávky. V tomto kontextu jde o jakési zprostředkovatelské centrum. Je pozitivní, že to nebude stát naše peníze, ale morálně je to pochybné – stáváme se překupníky se starou ruskou municí z Afriky, kterou zde přebalujeme a posíláme dál. Státy, které nám ji prodávají, chtějí zůstat v anonymitě kvůli vztahům s Ruskem. Je to špinavá práce, která naší důstojnosti nepřidá,“ míní bezpečnostní expert.
Ohrozil Trump zásahem proti Madurovi mezinárodní právo?Anketa
Moderátorka podotkla, že nový poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček také prohlásil, že není v našem zájmu, aby Ukrajina prohrála za 48 hodin a zavládl mír, neboť by se Rusko posunulo blíž k nám. „Jak to chápat?“ chtěla vědět.
„Pokud by národním zájmem bylo mít Rusko co nejdále, neměli jsme souhlasit s rozšiřováním NATO k jeho hranicím, před čímž varovalo 50 expertů už v roce 1997. Oceňuji však, že Kmoníček v Paříži otevřeně mluvil o míru, což bylo dříve tabu. Zajímavý je i názor Alexeje Arestovyče, že cizí vojska na Ukrajině nebudou kvůli Rusku, ale aby zabránila občanské válce mezi samotnými Ukrajinci,“ řekl Schneider.
Kmoníček je podle něj mimořádně schopný diplomat, takzvaná „chytrá horákyně“. Dokáže uspokojit různé zájmové skupiny – Hrad, vládu i premiéra – zároveň, jak ukázal už v roce 2002 během krize v Iráku. Jeho příchod do Strakovy akademie pravděpodobně kultivuje naši zahraniční politiku a ukončí období „militaristických výlevů“ dua Lipavský–Pojar.
Američané nás mají na krátkém řetězu
V závěru se hovořilo o Venezuele a Grónsku. „Jaký vliv mají kroky USA na cenu ropy a globální politiku?“ dotázala se Dostálová.
Fotogalerie: - S Motoristy vlakem v Kyjevě
Host mínil, že USA se snaží zabránit „dedolarizaci“. „Každá země, která chtěla obchodovat s ropou v jiné měně než v dolarech (Irák, Libye, Venezuela), čelila zásahu. Pokud by dolar přestal být světovou rezervní měnou, mělo by to pro americkou ekonomiku katastrofální následky. Co se týče Grónska, americký velvyslanec Nicholas Merrick údajně tlačil na to, aby se Česko nevyjadřovalo k tamním sporům. Američané si Evropu ochočili skrze zbrojní dodávky. Mají nás na krátkém řetězu a nepotřebují k tomu ani NATO. Donald Trump se na Grónsko fixuje způsobem ‚mít, nikoliv být‘. Je to smutné vyústění nadějí vkládaných do změny americké politiky. V této situaci nezbývá než se chovat střídmě,“ zdůraznil bezpečnostní expert.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s tvrzením, že je pokrytecké cokoli vyčítat Filipu Turkovi?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
