Výzkumníci Mads Larsen, Leif Edward Ottesen Kennair a Maryanne L. Fisherová se zabývají nízkou porodností, která je v podstatě univerzální fenomén celého vyspělého světa. První dva jsou výzkumníci na Norské univerzitě pro vědu a technologie, Maryanne L. Fisher pak působí na univerzitě St. Mary’s v kanadském Halifaxu. Jejich studie vyšla u Cambridge University Press.

Autoři konstatují, že jiní vědci hledají kořeny tohoto fenoménu v ekonomických nákladech, ve změnách hodnot, institucích souvisejících s rozložením pracovního a rodinného života a změnách v rolích pohlaví. A že se tolik nezaměřovali na psychologické důvody a na vztahový trh. A také že zatím nenašli žádné funkční politické řešení.

Někteří pak tvrdí, že bychom se tomuto kolapsu měli přizpůsobit a soustředit se na naplnění života těch, kdo zůstanou, zatímco jeden autor míní, že bychom se měli připravit na nástup budoucnosti kyborgů (technologicky vylepšených lidí – pozn. red.).

Existenční hrozba vymírání

Autoři této studie tvrdí, že toto akademické tápání vede k tomu, že většina zemí tuto existenční hrozbu ignoruje nebo nerozumí tomu, co k nízké porodnosti vede. Další zkoušejí pronatalistické politiky, jako například zvýšené transfery pro rodiny nebo naopak omezují „reprodukční svobodu žen“. Dle studií bez úspěchu. „Norsko zřídilo Výbor pro porodnost, avšak jeho návrhy a postřehy k diskusi o tom, jak pochopit a vyřešit krizi porodnosti, příliš nepřispěly,“ poznamenávají autoři ve své studii.