Jako letitý akademický pracovník jsem se rozhodl pro studenty, které neučím, uveřejnit stručný text přispívající k orientaci v tzv. rusko-ukrajinské válce a obecně udělující některé rady k posílení jejich mediální gramotnosti.

Vždy, když společně zahajují hlavní média, stát a jeho tajné služby nějakou hysterickou kampaň a neustálým opakováním jedněch spolu s cenzurním potlačováním druhých informací systematicky vytvářejí nenávist vůči nějaké skupině obyvatel, má si každý student a akademik položit otázku, která část globální oligarchie zastoupená kterou neziskovkou na dané nenávistné kampani vydělává a jaká opatření se budou tzv. muset přijmout v boji proti nenáviděnému nepříteli. Zkušenost učí, že vesměs půjde o opatření namířená proti domácímu obyvatelstvu či těm, na jejichž ochranu se k daným krokům údajně přistupuje. Obecně dnes půjde o odčerpávání národních zdrojů a prosazování digitálně finanční kontroly obyvatelstva, jehož loajalitu si už nebude možné kupovat nabídkou lukrativních pracovních pozic v kombinaci s režimem masové spotřeby. Stupeň koncentrace soukromé ekonomické moci dosáhl maxima, a proto se teď bude jedincům z řad nižších a středních vrstev ordinovat etika dobrovolné skromnosti a digitální průhlednosti. Mnoho oborů vědy a techniky zapojených do ospravedlňování a naplňování tohoto cíle nabývá na společenském významu. 

Ať už tedy půjde o „multikulturní“ nenávist vůči odpůrcům masové migrace (tedy přesazování islámské monokultury do evropských velkoměst), nebo o organizovanou nenávist vůči neočkovaným přenašečům coronaviru, kteří by údajně mohli ohrozit jeho očkované přenašeče, nebo o nenávist vůči Rusku nebo Putinovi, vždy je třeba vnímat mocensko-ekonomický kontext a sledovat snahy o prosazení těch opatření, jež by jinak nebylo možné prosadit. Ať už krize vznikla spontánně, nebo jí někdo pomohl, vždy je třeba počítat s tím, že se jí někdo bude snažit vytěžit a prodloužit. Každá krize je totiž pro rozhodující okruhy osob dost velkou příležitostí. Míra zisku a koncentrace ekonomické a politické moci, jak známo, v době existenčního ohrožení střední a nižší třidy roste; v covidovém roce 2021 zbohatli např. jenom němečtí miliardáři o 100 miliard eur.¹

Z široké nabídky krizí, kterými Západ od našeho vstupu do Evropské unie vlastně bez přestávky prochází², se nyní podívejme na prostředky udržování té válečně-energetické.