Vědkyně a výzkumnice Langšádlová? Připomeňme si dámu, která má ministrovat české akademiky

06.11.2021 15:41 | Ze sítí

Celkem tři ministry bez vlastního ministerstva chce mít ve vládě Petr Fiala. Jednou z nich má být Helena Langšádlová, středočeská dvojka koalice SPOLU a dlouholetá tvář TOP 09. Zodpovědnost má převzít za vědu, výzkum a inovace, což mnohé dost překvapilo, nikdy v minulosti se totiž tomuto tématu nevěnovala.

Vědkyně a výzkumnice Langšádlová? Připomeňme si dámu, která má ministrovat české akademiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Helena Langšádlová

Anketa

Věříte, že Fialova vláda bude dobře hájit naše národní zájmy?

2%
96%
hlasovalo: 47164 lidí

Zřídit nové ministerstvo není v Česku úplně jednoduché, musí se na to změnit zákon. Proto pokud premiér chce pověřit některého člena vlády nějakou speciální agendou, obvykle jej jmenuje jenom ministrem, aniž by mu svěřil některé z ministerstev.

Takovému ministrovi se pak říká „ministr bez portfeje“ a obvykle pod sebe dostane některé z odborů Úřadu vlády. Protože nemá vlastní ministerstvo, obvykle úřaduje ve Strakově akademii nebo v jiném z paláců patřících Úřadu vlády.

Poměrně často je ministrům bez portfeje svěřována agenda lidských práv. Ve vládě Mirka Topolánka působila jako ministryně se zaměřením na tuto oblast Džamila Stehlíková (tehdy nominovaná Zelenými), pak ji nahradil Michael Kocáb.

Ve vládě Bohuslava Sobotky byl pak ministrem pověřeným agendou lidských práv Jiří Dienstbier. Ten se současně stal předsedou Legislativní rady vlády, měl tedy pod palcem veškerou zákonodárnou činnost a touto kombinací se ministr bez ministerstva stal jedním z nejvlivnějších členů Sobotkova kabinetu.

Nakonec přerůstal přes hlavu samotnému premiérovi, takže jej Sobotka musel odvolat a poslední rok vlády dokončil v Dienstbierově funkci Jan Chvojka.

O Andreji Babišovi je všeobecně známo, že preferuje spíše méně početné týmy, do své vlády tedy žádného ministra bez portfeje nejmenoval.

O to více si to vynahradíme nyní v kabinetu Petra Fialy. V jeho vládě mají být ministři bez portfeje hned tři.

První dva mají připadnout koalici Pirátů a Starostů. Jedním bude ministr pro legislativu (spekuluje se, že se jím má stát místopředseda Pirátů Jakub Michálek). I tato pozice má celkem zajímavou historii, v minulosti jsme už pár ministrů pro legislativu měli. Obvykle je tento ministr současně předsedou Legislativní rady vlády, poradního orgánu, který je ze zákona povinen posuzovat všechny legislativní návrhy.

Někteří premiéři však považují za vhodné, aby předseda legislativců byl současně členem vlády s hlasovacím právem. Proto buď do čela Legislativní rady vlády postaví některého z ministrů (obvykle to bývá ministr spravedlnosti), anebo udělají z jejího předsedy ministra bez portfeje. Třeba v Nečasově vládě se takto stal ministrem právník Petr Mlsna.

Druhý „ministr ničeho“ (tento posměšný termín razil v devadesátých letech doktor Miroslav Sládek a jeho republikáni) má koordinovat evropskou politiku, zejména vzhledem k českému předsednictví EU v příštím roce. Když jsme předsedali minule, pověřil premiér Topolánek koordinací této agendy vicepremiéra Alexandra Vondru, nyní by to měl dělat jeden z ministrů bez portfeje.

Třetím ministrem bez ministerstva má být ministr pro vědu, výzkum a inovace. Tato agenda na pomezí ministerstev školství a průmyslu byla vyčleněna pod zvláštního člena vlády už za Bohuslava Sobotky. Tehdy ji z pozice vicepremiéra koordinoval Pavel Bělobrádek. Nyní má mít vědce, výzkumníky a inovátory pod palcem ministerský nominant TOP 09.

Během pátku, když „topka“ schvalovala koaliční dohodu, se objevila informace, že její nominantkou na tuto pozici má být středočeská poslankyně Helena Langšádlová. V sobotu informaci potvrdil i obvykle dobře informovaný parlamentní zpravodaj ČT Petr Vašek.

Mnohé to zaujalo, protože někdejší místopředsedkyně TOP 09 se ve Sněmovně věnovala mnoha oblastem, ale vědě a výzkumu nikdy. Působila v rozpočtovém výboru, ve výboru pro evropské záležitosti a v hospodářském výboru, iniciovala vznik Stálé komise PSP ČR pro hybridní hrozby.

Podle předsedy SPD Tomio Okamury je to jen další důkaz, že vláda se neobsazuje podle odbornosti, ale podle trafik jednotlivým partajím.

Jako absolventka Střední průmyslové školy stavební Helena Langšádlová po roce 1990 podnikala v pohostinství, od roku 1998 se věnuje politice. Nejprve byla starostkou v Černošicích, pak krajskou zastupitelkou, členkou Výboru regionů EU, od roku 2010 je poslankyní. Byla členkou KDU- ČSL, ze které s Miroslavem Kalouskem odešla do TOP 09.

Mgr. Helena Langšádlová

  • TOP 09
  • ministryně pro vědu a výzkum a inovace

Během politické kariéry si dostudovala politologii na Vysoké škole politických a společenských věd v Kolíně (bakalář) a na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze (magistr).

V politice se stala známou především svými ostrými výroky na stranu Ruska.

V roce 2015 vážně tvrdila, že v případě obsazení Pobaltí bychom měli vstoupit do války s Ruskem, i kdyby se mělo jednat o válku jadernou. „Ano, bylo by to naší povinností. Byl by to boj i o naši svobodu,“ uvedla Langšádlová.

Ještě letos v srpnu u Václava Moravce hovořila o tom, že centrem ruského (a čínského) vlivu v republice je prezident Miloš Zeman. „Dlouhodobě ovlivňují, ohrožují naši orientaci, prozápadní orientaci, a jsou rizikem,“ tvrdila o prezidentovi a jeho spolupracovnících.

Ve stejném pořadu mimochodem naznačovala, že od prezidenta Zemana po volbách očekává obstrukce. „Prezident se stal bezpečnostním rizikem a nemůžeme vyloučit vůbec nic, co udělá,“ uvedla Langšádlová za přikyvování moderátora.

Právě proto se zasazovala o zřízení stálé sněmovní komise pro hybridní hrozby.

Prezidenta Zemana má poslankyně Langšádlová „v oblibě“ už od jeho inaugurace. Tam ji pobouřilo, že prezident mluvil o věcech, o kterých se mluvit nemá. „Do inauguračního projevu nepatří například kritika médií,“ podivovala se.

Proto je pozoruhodná představa, že to bude právě Miloš Zeman, kdo bude Helenu Langšádlovou uvádět do funkce.

Helena Langšádlová bude patřit v nové Poslanecké sněmovně k pamětníkům, načíná své čtvrté poslanecké období. Pamatuje ještě Nečasovu vládu, kdy stranickému nadřízenému Miroslavu Kalouskovi kryla záda z rozpočtového výboru. Konec Nečasovy vlády byl podle ní puč.

Po přechodu do opozice si našla jako své hlavní politické téma Vladimíra Putina, k čemuž jí pomohla válka na Ukrajině. „Pokud Evropa nezastaví invazivní politiku Ruska, v konečných dopadech poškodí bezpečnost i ekonomické podmínky. Nám škodí chování Ruska a tomu musíme zabránit,“ varovala tehdy v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Zapojila se i do boje proti „nenávisti“, který vedl z Úřadu vlády výše zmíněný Jiří Dienstbier. „Pro mě jakýkoli projev nenávisti je zkrátka skvrnou společnosti a věc, která se může vymknout, a považuji jakékoli nenávistné projevy za velké zlo,“ vysvětlovala Langšádlová pro ParlamentníListy.cz.

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Trest Jardovi Jágrovi za Babiše? Nové informace

22:55 Trest Jardovi Jágrovi za Babiše? Nové informace

Středočeská hejtmanka Petra Pecková se ohrazuje proti tvrzení časopisu Blesk, že kraj odstoupil od f…