V parlamentních volbách zvítězilo hnutí ANO Andreje Babiše, které spolu se stranami SPD a Motoristé sobě získalo pohodlnou většinu 108 hlasů ve Sněmovně. Trojice už má připravené i programové prohlášení. Přesto z úst některých politiků končící vlády – a možná brzy i budoucí opozice – slyšíme, že se skládání kabinetu vleče, že Andrej Babiš proces zdržuje a natahuje a že vše probíhá příliš pomalu.

Novinář Radim Panenka k tomu poznamenává, jak podle něj realita skutečně vypadá: „Vidíme a přesvědčili jsme se, kdo to skládání nové vlády zdržuje a kdo si klade nemístné podmínky. Je to prezident republiky Petr Pavel, možná bychom mohli přesně říci, že je to Pražský hrad,“ říká novinář. 

Navazuje i vysvětlením, proč podle něj hlava státu postupuje tímto způsobem: Pavel podle něj nemá žádnou politickou zkušenost, celý život působil v armádě a byl zvyklý na plnění rozkazů. „Prostě neumí politické řemeslo,“ dodává Panenka s tím, že prezident je obklopen zákulisními hráči a poradci jako je Petr Kolář či miliardář pan Dobrovský, a že se kolem něj sbíhá celá řada zájmů, které podle Panenky v žádném případě nechtějí vznik vlády ANO, SPD a Motoristů sobě.

Prezident klade podmínky, které neodpovídají ústavním zvyklostem

Andrej Babiš už několikrát zavítal na Pražský hrad k jednání s prezidentem Petrem Pavlem – a znovu bez jmenování premiérem. Místo jasného výsledku se podle něj začaly v médiích blízkých Hradu objevovat úniky o tom, jak údajně jednání probíhalo. Podle těchto informací měl Babiš na Hradě sedět „jako u zkoušky“, kde byl prezidentem a jeho okolím testován, jak vyřeší svůj střet zájmů a kdy o tom bude informovat veřejnost. Panenka shrnuje, že Babiš měl být rovněž kritizován za podobu programového prohlášení vznikající vlády – například za to, že v dokumentu chybí výslovná pasáž o Rusku jako bezpečnostní hrozbě.

Panenka zdůrazňuje, že prezident začal klást podmínky pro jmenování premiéra, čímž ale porušuje své vlastní výroky. „Jednak před volbami sliboval, že nebude aktivistický prezident. Tohle není nic jiného než čirý aktivismus,“ říká Panenka. Dále připomíná, že bezprostředně po volbách Pavel tvrdil, že ho Babiš ubezpečil, že má několik zákonných variant, jak střet zájmů řešit. Zároveň upozorňuje, že zákon nevyžaduje, aby byl střet zájmů vyřešen před jmenováním premiéra – ale až do 30 dnů po něm.

Výtku, že v programovém prohlášení nové vlády nezaznívá dostatečně téma Ruska odmítá Panenka jako účelovou: „K tomu, aby vláda zajistila bezpečnost České republiky, přece nemusí plnit nějaké přání aktivistů, politických neziskovek a lobbistického okolí prezidenta Pavla, aby si mohli odškrtnout, kolikrát zmínili slovo Rusko nebo Ukrajina ve svém programovém prohlášení a splnili si tak svůj domácí úkol.“

Voliči, kteří dali hlas stranám ANO, SPD a Motoristé sobě, tak učinili proto, že souhlasí s jejich programem – nikoliv s politickou agendou prezidenta Petra Pavla. Podle Panenky je nepřijatelné, aby se Hrad snažil program nové vlády jakkoli přetvářet. „Tady už se dostáváme na nějakou hranici snesitelného. Prezident a jeho okolí by mělo být budoucí vládou odkázáno do patřičných mezí. A mělo by jim být sděleno, že tohle jsou věci a oblasti, do kterých jim vůbec nic není.“ Panenka dodává, že program vznikající vlády mají psát výhradně strany, které ji skládají, „nikoliv mocenské a vlivové centrum na Pražském hradě“.

I předchozí prezidenti — Miloš Zeman, Václav Klaus či Václav Havel — si při skládání vlád občas kladli určité personální požadavky. Rozdíl však spočívá v tom, jak jsou tyto kroky hodnoceny. Miloš Zeman byl za podobné postupy tvrdě kritizován právě těmi médii a těmi lidmi, kteří dnes naopak za stejné a mnohem horší věci prezidenta Petra Pavla chválí. „Můžeme si představit horší pokrytectví? Já tady otevřeně říkám, že si horší pokrytectví představit neumím,“ pokračuje Radim Panenka.

Deep state chce vládu s podporou poslanců stran končící koalice

Důvody nátlaku na Andreje Babiše sahají hluboko do ustálených mocenských struktur. „Je to velice jednoduché. Stále ještě tyto skupiny, které jsou v podstatě součástí českého deep state, hlubokého státu, zakořeněných struktur, si nepřejí tuto vznikající vládu a za žádnou cenu si nepřejí změny, které chce dělat. Dělají vše pro to, aby Andrej Babiš, respektive hnutí ANO, bylo dotlačeno k tomu, sestavit vládu – ať už v jakékoliv podobě – s podporou některých stran či některých poslanců končící Fialovy koalice,“ říká Panenka.

Uvádí i konkrétní scénář, který se podle kuloárních informací ve Sněmovně probírá: jednobarevná vláda hnutí ANO, podporovaná poslanci KDU-ČSL a minimálně částí zákonodárců ODS. Navzdory volebním výsledkům je tu snaha prosadit svou vůli, která nemá vůbec žádnou oporu v hlasech českých voličů. Vůbec není jisté, že vznikne vláda ANO, SPD a Motoristů, varuje Panenka.

Na druhé straně ODS i další strany končící vládní koalice opakují, že by za žádnou cenu Andreje Babiše či jeho hnutí ve vládě nepodpořily. Panenka však připomíná, že stále existuje jistá šance, že vláda, která nyní vzniká, skutečně jmenována bude.

Vládní většina má na Hrad silnou páku

K tomu Panenka upozorňuje, že vznikající koalice má v rukou nástroj, kterým může na Hrad účinně zatlačit. Skutečná páka nové většiny se může projevit už při schvalování státního rozpočtu „V takovém případě má vládní většina ve Sněmovně – a o tu tady jde na prvním místě, většinu 108 hlasů – velkou páku na prezidenta a na Pražský hrad, respektive na Kancelář prezidenta republiky. A tou pákou je rozpočet,“ uvádí Panenka.

A svou myšlenku rozvíjí: „Ve Sněmovně se bude schvalovat rozpočet na příští rok. Jak víme, nakonec končící vláda povolila a skutečně pošle návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Evidentně se zalekli těch signálů, které byly vypouštěny z hnutí ANO a dalších dvou stran, že pokud končící vláda rozpočet Sněmovně nedá, tak by se taky nakrásně mohlo stát, že sněmovní většina prostě neschválí té končící pětikoalici žádného místopředsedu Sněmovny a žádného předsedu výboru. Ve chvíli, kdy ten rozpočet bude ve Sněmovně předložen, většina by také mohla z této rozpočtové kapitoly Kanceláře prezidenta republiky něco seškrtat.“

Možnosti těchto škrtů by mohly být rozsáhlé. „Nabízí se celá řada oblastí a věcí, které jsou zbytné. Pokud bude prezident blokovat vznik nové vlády, tak prostě nebude třeba v příštím roce téměř cestovat, protože na to rozpočet nebude mít žádné peníze. Nebo nebude dělat různé reprezentační akce, protože na to nebude mít peníze. Nebo bude muset vyhodit polovinu zaměstnanců prezidentské kanceláře, protože je nebude mít z čeho zaplatit. Je dost dobře možné, že to bez toho prostě nepůjde,“ přemítá Radim Panenka. „Když se podíváme na to, jak Fialova vláda povolila se státním rozpočtem na základě hrozby, že jejich lidé nebudou zvoleni do čela sněmovních výborů a místopředsedů Sněmovny, tak by možná tomu Pražskému hradu také mohly stačit určité pomyslné vypuštěné balonky,“ míní.

Závěrem Panenka pokládá řečnickou otázku, která podle něj míří k samotné podstatě současné situace. „Bylo by to ošklivé, ano. Ale to, co teď prezident dělá a jaké nároky si klade vůči Babišovi a dalším politikům — to není ošklivé? Je skutečně demokratické stavět se proti vůli voličů? To je otázkou.“

Psali jsme:

Krajní řešení, jak přinutit Petra Pavla respektovat vůli lidu. Je zde

Milion chvilek zve na Staromák. Na Pitharta, Kroupu a Hutkův zpěv

„Svazák“ Minář chtěl uctít Petra Pavla a takto dopadl

Oddalování Babišovy vlády? Holec má jasno. Za Pavlem stojící Kolář