Strakatý se hned na úvod zeptal, proč má Halík potřebu píchat do vosího hnízda, a jako příklad dal teologovo vyjádření k možnosti, tehdy ještě, státního pohřbu Karla Gotta. „Já myslím, že je to povinnost člověka, který má reprezentovat nějaký kritický rozum ve společnosti. Já jsem, samozřejmě, dostal tu záplavu nadávek a z té jsem dostal dojem, že když vyjdu na ulici, tak mě budou lidé lynčovat, a naopak, včera na ulici mě mnoho lidí potkalo a přišlo mi podat ruku. Zaplať pánbůh, že někdo má zdravý rozum a smysl pro hodnoty,“ řekl kněz s tím, že proti Gottovi nic neměl a také proti němu osobně nic neřekl.
S tím ovšem Strakatý úplně nesouhlasil a citoval Halíkova slova o neúctě k hrdinům disentu a k tvůrčím umělcům, a také o normalizační hvězdě. Halík trval na tom, že to je označení kategorie, zpěváci jsou dle něj umělci reprodukční, zatímco tvůrčí jsou např. spisovatelé. Označení normalizační hvězda samo o sobě prý také není nic špatného. Zmínil, že státní pohřeb neměl ani Karel Čapek, ani Leoš Janáček. „Ať ho uctí na tom Žofíně, ale z té katedrály bych nedělal státní obřadní síň pro hvězdy populární hudby.“
Opět zdůvodňoval, proč se takto vyjádřil: „Já to mám v popisu práce. Jako kritický intelektuál, jako člověk církve tady musím hájit určité duchovní hodnoty. Snažím se to tak uplatňovat i ve svém životě. Ale tohle je něco, co mám v popisu práce. Lidé z univerzit, svobodná média, lidé z církví, z těhletěch morálně-kulturních institucí, prostě musí mluvit často proti tomu populismu, proti tomu veřejnému mínění.“ Připustil, že vzhledem ke svému vlivu patří k elitám, ale jako sociolog konstatoval, že každá společnost má své elity a na tom není nic špatného.
Fotogalerie: - Mše za Karla Gotta
Od tohoto tématu se Halík dostal k údajné globální vzpouře proti elitám. Ti, kdo nebyli na globalizaci připraveni, protestují proti elitám a nerozlišují, jak se dostali na svou pozici. Strakatý se zeptal na jeho tvrzení o devalvaci hodnot a Halík odvětil, že se to dá ukázat právě na úmrtích Vlasty Chramostové a Karla Gotta.
„Myslím, že nám tím Pán Bůh ukázal dvě zrcadla, v kterých se poznáme: ženu, která také prožila tragický osud, také udělala chyby a obrovsky se k nim přiznala a prostě dovedla se zříci té své kariéry a opravdu trpěla. A člověk, který byl prostě bavičem, za cenu kompromisů. On podepsal tu Antichartu, to podepsaly tisíce lidí, ale on tam byl tím řečníkem. To možná opravdu nemusel,“ mínil Halík a popsal dva zmíněné zemřelé jako baviče národa a svědomí národa. Dodal, že samozřejmě většina má radši baviče než svědomí, které může být i špatným svědomím.
Fotogalerie: - Svatováclavská mše
Dle profesora Halíka jsou zde veliké tendence k „neonormalizačnímu režimu“. Jako symptomy popsal napadání nezávislých médií a autority Ústavního soudu. Prý k nim dochází v Polsku, v Maďarsku, byly silné i na Slovensku. Hovořil o jasném populismu. „U toho Babiše ten populismus je, u Zemana také, ještě v takové drastičtější formě u SPD, u mladého Klause, tohleto tady je; a to jsou věci, které ohrožují tu demokratickou kulturu,“ tvrdil.
Došlo i na plánovaná vyznamenání od prezidenta Zemana, která mají obdržet například bývalý prezident Klaus nebo kněz Petr Piťha. Halík prohlásil, že „to je Zeman“, tedy že vyznamenáními a ministerskými posty odměňuje ty, kdo mu „zobou z ruky“. Piťha prý dostává vyznamenání za článek, ve kterém na začátku prohlásil, že nechce radit, ale pak radil volit Zemana a velice ošklivě mluvil o profesoru Drahošovi.
Zeman prý rád lidi naštve, aby se o něm mluvilo. „Já jsem od něj za tu dobu neslyšel jediné skutečně státnické slovo, nějakou vizi; já tam slyším takové hospodské frky, kterými bavil, když ještě objížděl republiku, a napadání lidí, kteří mu nejsou po vůli. A tohle je něco, čemu já prostě nemůžu tleskat,“ prohlásil sociolog.
Strakatý mínil, že i přes Halíkova prohlášení se nic nemění. „Já myslím, že pomalinku musíme mluvit o nějakém nástupci, když pan prezident a jeho věrný Ovčáček tak hlasitě říká: ‚Já jsem obrovsky fit, já jsem strašně zdravý.‘ Tak v tu chvíli říkám, musím se za něho modlit, asi je na tom špatně,“ řekl kněz. Dodal, že se za Zemana modlí, jako za všechny nemocné lidi. Řekl, že mu nepřeje nic zlého, ale měl by odejít do penze a užít si ji. Ptát se, zda je prezident způsobilý, je prý namístě, protože se jedná např. o nejvyššího velitele armády, a je zde i otázka, zda nemůže být manipulovatelný.
Ing. Miloš Zeman
Moderátor se dostal i k vyznamenání, které profesor Halík dostal od německého prezidenta. „Tohleto znamená, že lidé si mě váží a uvědomují si, že ta moje činnost má určitý přesah přes Českou republiku. Já samozřejmě to neshromažďuju, abych chodil jako sovětský generál, to největší jsem už dostal, Templetonova cena, která je chápána jako ekvivalent Nobelovy ceny. To je samozřejmě něco, co mi otvírá dveře do světa,“ popsal Halík. A zmínil, jak mu lidé psali, že nešahá Karlu Gottovi ani po „to“. „Templetonova cena je trošku něco víc, než Zlatý slavík. Ale tohleto mezinárodní ocenění znamená, že ten můj hlas je slyšet, a zároveň mi otvírá ten mezinárodní prostor.“ Dodal, že má mnoho pozvání na světové univerzity, a to cítí jako velký závazek. Pochlubil se, že v Německu, Polsku, Portugalsku a Nizozemí jeho knihy vycházejí v desetitisícových nákladech.
Po dotazování z Halíka vyšlo, že se považuje za lepšího reprezentanta Česka, než je prezident. „Myslím, že on dělá spíše té zemi ostudu, kamkoliv vyjede, tak je vždycky nějaký skandál.“ Ocenění od hlav cizích států prý není něco, co by si člověk koupil, tudíž ocenění od německého prezidenta je důkaz, že Halíkův hlas je slyšet a že to, co dělá, je mezinárodně uznáváno.
Strakatý se rovnou zeptal, zda neuvažuje o tom být Zemanovým nástupcem, ale profesor Halík prohlásil, že tyto myšlenky již odložil. „To je minulá kapitola, to je scénář, který už jsem odložil, který byl možný v určité době. Zvažoval jsem to kdysi, teďka po té Templetonově ceně a oxfordském doktorátu se mně otevřel úplně nový prostor.“ Prohlásil, že toto by byl krok zpět. „Prezident by byl krok zpět?“ ptal se nevěřícně moderátor. „Určitě,“ mínil Halík.
Funkce prezidenta by ho prý zbavila možnosti říkat, co si skutečně myslí. Moderátor se pak zeptal, kdo by tedy měl být prezidentem, ale Halík odmítl jmenovat a postěžoval si, že kdysi dávno prezident Havel řekl jeho jméno a on pak musel 20 let odpovídat na otázku, zda chce být prezidentem, nebo ne. Takže nechce nikomu způsobit totéž. Příští prezident by podle něho neměl být někdo spjatý s politickými stranami, protože ty ztratily svou společenskou prestiž. Dle Halíka by byl ideální někdo podobný Zuzaně Čaputové. Prý je nyní příležitost, aby do „příliš mužského světa“ vstoupilo „ženské charisma“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
