Pokles cen, k němuž Česko na podzim loňského roku směřovalo, by tuzemské ekonomice v žádném případě nepomohl. V rozhovoru pro server Aktuálně.cz to uvedl viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Hampl přitom zdůrazňuje, že řada kritiků intervence České národní banky v minulosti viděla řešení řecké krize právě v oslabení měny a stěžovala si na to, že Řecko podobné opatření kvůli euru přijmout nemůže.
Co říká Mojmír Hampl na argument, že pokles cen je příjemná zpráva, protože svědčí o lepší výkonnosti ekonomiky? „Opravdu nad tím nevěřícně kroutím hlavou. To, čemu se říká takzvaná dobrá či neškodná deflace, znamená, že při konstantním množství peněz produkujete víc a víc a díky tomu ceny všeho klesají. Je to případ ekonomiky, která je v boomu, která roste. To jsme ale my nebyli, produktivita klesala, investice padaly a ekonomika šla dolů,“ zdůraznil Hampl.
„Zkusím to říct v jednoduchých termínech. Pokud by platilo, že jsme zažívali jakousi bájnou, krásnou deflaci danou technologickým pokrokem, zároveň by to znamenalo, že největší technologický pokrok v Evropě zažívají nyní Česko, Řecko, Kypr či Bulharsko,“ cituje Aktuálně.cz Hampla.
Centrální banka udržuje cenovou stabilitu
Argumentem pro listopadovou intervenci bylo i tvrzení, že v deflaci by dlužníci museli splácet vyšší částky. Zatímco inflace naopak ubližuje věřitelům. „To je samozřejmě pravda, právě proto se má centrální banka snažit udržovat cenovou stabilitu, která poškozuje všechny pokud možno co nejméně. Nad úvahami, že chceme snad způsobit hyperinflaci, jsem jen nevěřícně kroutil hlavou,“ řekl Hampl.
A co míní viceguvernér České národní banky o názoru Václava Klause, že jedním z důvodů intervence mohla být snaha umazat část státního dluhu? „Znovu, považuji to za bizarní argument. Centrální banky nemají žádnou motivaci pomáhat někomu odstraňovat dluhy. Pro centrální banku je vždy poměrně snadné zvýšit sazby, aby měla inflaci pod kontrolou. Co není tak snadné, je najít správné opatření k zabránění deflace. Pokud v minulosti nastávaly hyperinflace, tak to bylo vždy politické rozhodnutí, ne rozhodnutí nezávislých centrálních bank. Vlády mají dluhy, centrální banky ne,“ vysvětluje pro Aktuálně.cz Mojmír Hampl.
Co by se tedy dělo, kdyby malá česká otevřená ekonomika spadla do deflace?
„Museli bychom reagovat a pořád mi připadá, že uvolnění podmínek skrz kurz je nejlogičtější ze všech nástrojů. Ono pořád vypadá, že jde o něco jiného, než ČNB dělala léta. Nejde. Centrální banka od roku 2008 systematicky uvolňovala měnovou politiku, snižovala úrokové sazby – tím dělala se spotřebou, úsporami a investicemi to samé co teď. Tedy přesně to, co má měnová politika ve špatných časech dělat. Jestli chcete, tak velmi brutálně zjednodušeně: Pouštět do ekonomiky více peněz nebo umožňovat, aby jich v ní bylo více. Jen jsme narazili na nulovou hranici úrokových sazeb a museli udělat totéž, ale jiným nástrojem,“ vysvětli viceguvernér ČNB.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: dkr
