„Často slýchám, že se našemu oboru daří a že je to kvůli nějakým institucím a novele vinařského zákona,“ uvedl místopředseda Vinařské asociace Petr Marek. „Je mi z toho smutno,“ doplnil. „Já z praxe mohu říct, že počet vinoték prudce klesá. Zejména na menších městech to jde prudce dolů. Oproti tomu se posiluje pozice řetězců, a to jak národních, tak nadnárodních,“ dodal.
Své k tématu řekl i vinař Josef Valihrach mladší z proslulého vinařství Valihrach, který je lídrem voleb do Evropského parlamentu na kandidátce Strany soukromníků a Nezávislých s podporou ODA
Jedním z argumentů pro přijetí novely byl boj proti černému trhu s vínem, zaznělo v úvodu. Podle Valihracha ovšem procento falšovaných vín po přijetí legislativní úpravy stagnovalo či dokonce lehce vzrostlo. „Je to na úrovni statistické chyby,“ uvedl Valihrach.
Následně Valihrach kritizoval i povinné vlaječkování vín stočených do láhví na území České republiky do českých národních barev.
Vína takto povinně označovaná totiž vůbec nemusí pocházet z České republiky, upozornil Valihrach. Může se jednat pouze o vína, která byla v Česku plněna do láhví. Podle Valihracha se tak jedná de facto o klamání spotřebitele: například když zákazník v obchodě uvidí víno opatřené touto značkou a po prostudování zadní etikety zjistí, že vůbec nepochází z ČR a za moravské víno se prakticky jen vydává.
Fotogalerie: - Vinobraní na Hradě
„Je důležité, aby se odlišili vinaři a plniči,“ uvedl místopředseda Vinařské asociace České republiky vinař Jiří Maděrič. Zákon toto v současnosti neupravuje. „Plnič není vinař. Zákon umožňuje komukoliv nakoupit si víno, plnit ho do láhví a hned ho zákon bere jako vinaře,“ upřesnil místopředseda Vinařské asociace. Podle Petra Marka je to prý dokonce tak, že současný vinařský zákon „nutí“ plniče, aby se nazývali vinaři.
Maděrič posléze kritizoval stav, který panuje v segmentu prodeje tzv. nebaleného vína. Ten býval velmi populární u provozovatelů vinoték a umožňoval zákazníkům si po ochutnání víno zakoupit přímo do vlastního obalu.
Po přijetí novely se toto změnilo a vinotéka, která se chtěla prodejem nebaleného vína zabývat, se zároveň musela stát i jeho výrobcem nebo se stát jeho zástupcem. Podle Maděriče byla tato změna zvláštní i vzhledem k tomu, jak se v současnosti bojuje proti jednorázovým a plastovým obalům, například proti brčkům. „Jediný plastový obal je ten, který nevyrobíme,“ uvedl Maděrič.
Petr Marek se rovněž vrátil k tomu, co přijetí novely vinařského zákona předcházelo ve sdělovacích prostředcích. „Novela ukázala, že když nějaká lobbistická skupina skutečně chce prosadit nějaký svůj zájem, tak jde přes mrtvoly,“ uvedl Marek. „Několik měsíců se v médiích objevovaly zprávy o tom, že se moravské víno falšuje,“ uvedl místopředseda Vinařské asociace. Přitom za falšováním vína podle něj stojí jen malá skupina totožných podvodných firem. „Šlo jen o to upřednostnit velké firmy před malými moravskými vinaři,“ pokračoval Marek. V tisku se podle něj opakovaně objevovala sousloví „falšované“, „falešné“, „moravské víno“.
„Lidé, kteří byli zvyklí moravské víno kupovat, začali ochutnávat víno ze zahraničí, patriotismus se vytrácí,“ uvedl Marek.
Podle Jaroslava Šebka, tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR, situace přestává být únosná. „Naše argumenty nejsou vůbec brány na zřetel. Naše asociace přitom existuje 20 let. Vláda dlouhodobě nerespektuje argumenty profesních organizací. Před pár týdny jsme tu seděli kvůli situaci, která panuje ve včelařství,“ kritizoval Šebek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
