"Pan ministr spravedlnosti musí být momentálně v Senátu, kde se projednává změna ústavy týkající se přímé volby prezidenta republiky. Tudíž požádal, aby jeho body (na jednání vlády) byly přesunuty na příští týden," zdůvodnil premiér Petr Nečas (ODS). Mezi odloženými body je i analýza zavedení registru.
Cílem vytvoření registru je zpřísnění podmínek pro lidi, kteří opakovaně páchají přestupky, čímž se má snížit drobná kriminalita. Jeho zavedení má pomoci také například ke snížení sociálního napětí ve Šluknovském výběžku, uvedla dnes mluvčí sekce pro koordinaci boje s korupcí Radka Hrstková.
Podle plánu ministerstva spravedlnosti bude registr přestupků přičleněn k již existujícímu rejstříku trestů. Po schválení by měl účinnosti nabýt od počátku příštího roku. "Je to opatření, které směřuje proti možnému podplácení úředníků při projednávání přestupků, ale také má pomoci při řešení problémů s nepřizpůsobivými, kteří se dopouštějí recidivy, tedy opakovaného páchání přestupků," zdůvodnila vznik registru vicepremiérka Karolína Peake (VV).
Související:
Podle analýzy ministerstva spravedlnosti mají náklady na provoz registru ročně činit kolem osmi milionů korun. Cena za vytvoření systému se odhaduje na 31 milionů korun. Údaje by do něj zapisovaly správní orgány, které přestupek uloží v prvním stupni řízení.
Registr by měl podle úřadu evidovat všechny přestupky. Za jejich opakované spáchání by člověku hrozila přísnější sankce, o trestný čin by mohlo jít u opakovaných přestupků proti majetku, proti veřejnému pořádku a proti občanskému soužití.
Centrální ani místní registr všech přestupků v současné době neexistuje. Orgány, které řeší přestupková řízení, si pro své účely vedou pouze dílčí evidence. Konkrétní správní orgán tedy neví o přestupcích téhož pachatele projednávaných jinými správními orgány.
Psali jsme:
autor: pan, čtk
