Vláda probere, zda má smysl těžit uran

21.12.2014 17:33

Ministři se v pondělí vrátí k projednávání zprávy, která se zabývá další možnou těžbou uranu v Česku. Na poslední schůzi její projednávání přerušili. Materiál řeší dotěžení současného ložiska Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku i přípravu případné těžby v Brzkově na Jihlavsku.

Vláda probere, zda má smysl těžit uran
Foto: Hans Štembera
Popisek: Hlasování o rozpočtu na rok 2015

Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané. Podle Strany zelených (SZ) jsou v podkladech zprávy zkreslené a nepravdivé informace. Materiál ministrům předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), kterému jeho vypracování v červenci vláda uložila.

Odpůrci těžby organizují nejrůznější akce

Miroslav Kynčl z tiskového odboru MPO uvedl, že příprava studie neznamená, že vláda bude o zahájení těžby v Brzkově rozhodovat. Uvedl, že je ale nezbytné, aby vláda téma nové těžby zvažovala při strategickém rozhodování o dalších možnostech surovinového a energetického zabezpečení rozvoje ekonomiky. A to od zhodnocení možných dopadů na životní prostředí až k zajištění zaměstnanosti v regionu.

Ekologové, SZ a část místních občanů s argumentací MPO nesouhlasí. „Plány na otevření nového uranového dolu jsou pouhou snahou ministra (Jana) Mládka o tunelování veřejného rozpočtu. Argumenty o snižování nezaměstnanosti v místě, kde je pod celostátním průměrem, či argument o vyšší energetické soběstačnosti, když i nadále budeme závislí na zahraničních dodavatelích, jsou trapnou pohádkou," uvedla úřadující předsedkyně SZ Jana Drápalová.

Odpůrci těžby organizují nejrůznější akce. Na začátku září se v obci konal pochod proti uranu, na kterém se sešlo kolem 150 lidí. V polovině října pak odeslal brzkovský spolek Naše budoucnost bez uranu na Úřad vlády petici se 1700 podpisy proti zahájení těžby v katastru obce.

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě

Ekologické sdružení Calla a Naše budoucnost bez uranu společně varovaly, že brzkovský důl by se měl začít budovat v roce 2019 a samotný uran se na místě těžit od roku 2022. Podle ministerstva jde však o informativní údaje.

Záměr přípravy těžby v Brzkově podpořil na konci března i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Těžbu v Brzkově tehdy označil za reálnou alternativu vytvoření pracovních míst po uzavření dolu v Rožné. Uvedl, že pro těžbu je třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu.

V ložisku Rožná by měla být ukončena těžba do roku 2017. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

11:22 „Aby nám EU neuchvátili extrémisti.“ Nerudová prozradila, proč chce do Bruselu

Jednotná v rozmanitosti. Motto, které EU používá už od roku 2000. Je ale i po 24 letech jednota skál…