V Česku jsou známé zejména dvojjazyčné cedule s názvy obcí, které se vyskytují hlavně ve Slezsku, kde žije významná polská menšina. Cedule s česko-polskými názvy ulic jsou například v Českém Těšíně na Karvinsku. 

   

Pokud zákon projde vládou a dalším legislativním procesem, tak se počítá s tím, že by nově bylo povinné zavést označení v jazyce národnostní menšiny i v případě, že o to požádá spolek, který zastupuje zájmy menšiny. "Tím by měl být zaručen vztah spolku k obci a zamezeno účelovému vytváření spolků," stojí v důvodové zprávě. 

   

Nově by také byla povinnost pro dvojjazyčné názvy v případě, že v obci žilo alespoň deset procent občanů národnostní menšiny podle dvou posledních sčítání lidu. Tím by se měl zdůraznit aspekt trvalého usídlení národnostní menšiny na území obce. V současné podobě zákona je problém v tom, že obecní výbor může návrh národnostní menšiny zamítnout a tím znemožní označení provést. Příslušníci národnostních menšin prý také často nemají o práci ve výboru zájem. 

   

Dalším významným bodem novely zákona je to, že by ministerstvo vnitra "mohlo mluvit" do územních sporů mezi obcemi. Ty se nyní podle materiálu pro vládu týkají 30 tuzemských obcí. Spory vznikly například slučováním nebo rozdělováním obcí a následným chybným číslováním budov. Nejvíc sporů o území je podle vládního materiálu ve Středočeském kraji, a to šest. Následuje Jihočeský kraj a Vysočina, kde mají po dvou sporech. Jeden problém se týká Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského, Královéhradeckého, Jihomoravského a Pardubického kraje. Ministerstvo vnitra by spory chtělo vyřešit do konce roku 2017. 

   

Nyní se na urovnání sporu musí dohodnout dotčené obce. Návrh nově počítá s tím, že by ministerstvo do sporu vstoupilo a dalo by obcím jeden rok na vyřešení problému. Pokud by se do té doby nedohodly, tak by v prvním stupni o vyřešení sporu rozhodlo samotné ministerstvo. "Přínosem této varianty je konečné vyřešení všech identifikovaných územních anomálií. Nedostatkem této varianty je poměrně citelný zásah do územní samospráv," uvádí důvodová zpráva. 

   

Novela zákon počítá také se změnami, které souvisí například s přijetím nového občanského zákoníku a v zákoně jsou kvůli tomu problémy. Nový občanský zákoník začal platit od loňského roku. V novele jsou také další změny, které mají podle materiálu spíše technický charakter.

 

Psali jsme:

• STAN: Obce budují zázemí pro kulturní a společenský rozvoj
• Nejvyšší kontrolní úřad možná dostane více pravomocí
• STAN: Obce schválení rozpočtů teprve čeká, o financích však mají jasno