Co si myslíte o západních sankcích proti Rusku?Anketa
Slova ruského prezidenta Vladimira Putina o tom, že je třeba mít na paměti, že je Rusko jednou z největších jaderných mocností, vyděsila mnohé západní politiky, včetně někdejší šéfky Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Její komentář pro ParlamentníListy.cz k přečtení ZDE.
ParlamentníListy.cz na svých stránkách rovněž publikovaly odborný překlad celé odpovědi Vladimira Putina na otázku ruského studenta ohledně historického významu ruské společnosti na mezinárodní scéně a jejího možného „odstrašujícího“ efektu na všechny ty, kteří se pokouší o vtažení Ruska do otevřeného světového konfliktu.
Na setkání s ruskými mládežníky ovšem přišla řeč i na bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, kterého prý Rusko mělo dostat do čela Ukrajiny a držet ho u moci. Jakoukoliv jeho podporu ruský prezident důrazně odmítl s tím, že jeho zvolení bylo výhradně rozhodnutím Ukrajinců. Zároveň odmítl jakýkoliv nátlak na Janukovyče, aby nepodepisoval asociační dohodu s Evropskou unií. Kdyby ji prý Ukrajina chtěla podepsat, mohla to udělat už dávno.
Co ve skutečnosti pronesl Vladimir Putin:
Gadis Obragimov, Dagestán:
Mám možnost komunikovat s některými svými ukrajinskými přáteli i s přáteli z ostatních zemí. A oni většinou zastávají názor, vidí situaci na Ukrajině tak, že bývalý prezident Janukovyč je podle nich naprostá ruská kreatura a že to ve skutečnosti bylo Rusko, které způsobilo samo sobě velký problém, když podporovalo tak nečestného a morálně pochybného člověka, který si v podstatě nakradl tolik, až se prodral k moci. Pro Západ pak bylo jednoduché vyvolat protesty proti takovému prezidentovi. Jaký na to máte názor?
V. Putin:
Odhalím vám takové jedno malé, no, není to ani tajemství, spíše příběh. Co se týče bývalého ukrajinského prezidenta Janukovyče, neměli jsme k němu ani nemáme žádný zvláštní vztah. Viktora Janukovyče jsme nikdy nikam neprosazovali, nikam jsme se ho nepokoušeli protlačit. Byl bych rád, kdybyste si to uvědomili i vy, a aby to věděli lidé na Ukrajině i v Rusku: Nikdy se nic podobného nedělo!
Který evropský národ máte nejraději? (Hlasování od 14.4.2016)Anketa
Rusko vždy podporuje vládnoucí politiky. V tomto směru se nechováme stejně jako někteří naši partneři. Ti jsou ostatně v tomto ohledu daleko pragmatičtější, protože, abych tak řekl, svá vejce obezřetně vkládají do různých košíků. A nejen to – to dělají velice rádi například Američané, že i když je v některé zemi vláda, která je k nim loajální, stejně vždy pracují také s opozicí. Vždycky!
A zpravidla dokonce opozici tak trochu ponoukají a popouzejí proti těm, kdo jsou u moci, aby i když k nim je ta která vláda loajální, začala být ještě loajálnější, aby jim ukázali: Ano, v případě, že to budete potřebovat, máte se o koho opřít. To je jistě pragmatická pozice, přičemž se uplatňovala už dlouhá staletí například ještě ve Velké Británii.
No a tyto anglosaské manýry se později přenesly do Spojených států a jsou tam používány i v současné době. Ať už mi na to odpovědí cokoli - a jsem přesvědčen, že mě budou chtít jako obvykle chytit za slovo a budou mě za to odsuzovat – mé vnitřní přesvědčení mi zkrátka říká, že to tak je. Jenomže u nás, zejména v postsovětském prostoru, tak zkrátka postupovat nemůžeme. Zcela přirozeně tu máme situaci, která je úplně odlišná. To znamená, že my vždy zcela samozřejmě hovoříme s těmi, kdo jsou u moci, a podporujeme je.
To neznamená, že nás nezajímá opozice, nebo že bychom se k ní měli chovat nepřátelsky. Ne, tak to není, my nečiníme rozdílu, chováme se ke všem stejně, ale spolupracujeme s demokraticky zvolenou vládou. A přesně tak to bylo i za prezidenta Kučmy. A když se jeho prezidentský mandát chýlil ke konci, přímo jsem se ho zeptal: „Leonide Daniloviči, koho by mělo Rusko podporovat v příštích prezidentských volbách?“ A on mi řekl, že Janukovyče. Já jsem tehdy měl jisté pochybnosti, jestli je to z jeho strany definitivní rozhodnutí, a tak jsem se ho na to ještě jednou, ve fázi finální přípravy k předvolební prezidentské kampani zeptal. A on mi odpověděl: „Je to definitivní, už je vše vyřešeno, přijali jsme rozhodnutí, že budeme podporovat Janukovyče. A chtěl bych požádat vás a Rusko, abyste ho také podpořili prostřednictvím informačních zdrojů a politicky.“
A tak jsme to udělali. A potom, když došlo k rozvratu a naprostému chaosu ohledně třetího kola voleb – jinak se to skutečně říci nedá - sledoval jsem to samozřejmě s otevřenými ústy. A tehdy už jsem se musel obrátit na Leonida Daniloviče a říkám mu: „Co se děje? Tak podporujete ho, nebo nepodporujete? Vždyť oni zpochybnili jasný výsledek voleb. Janukovyč přece jasně zvítězil ve druhém kole. Jenomže pak se to všechno zvrtlo v mimořádně ostrý a tvrdý vnitropolitický boj."
A pan Juščenko, který se stal prezidentem, i paní Tymošenková, která se stala premiérkou, jak se ukázalo, také nedosáhli žádného zásadního úspěchu, když dopustili, aby v dalším kole tohoto souboje zvítězil Janukovyč. A já se, jen tak mimochodem, musím neustále ptát: „Proč jste tehdy vlastně neuzavřeli asociační dohodu s Evropskou unií? Kdo vám v tom bránil? Měli jste veškerou moc ve svých rukou!“ Ale stejně to neudělali. Otázkou zůstává, proč?
Mám takové podezření, že to neudělali z toho prostého důvodu, protože ze sociálně-ekonomického hlediska šlo o dosti nebezpečný krok. Zřejmě tušili, že následky pro ekonomiku Ukrajiny, a tím pádem i pro sociální oblast, mohou být dosti bolestné a těžké, což se může následně promítnout i do politiky. Ale opakuji, my jsme nikdy nikoho k ničemu netlačili, nenutili, nenutíme a nutit nebudeme, a to se týkalo i Janukovyče. To byla svobodná volba ukrajinského národa a logika vnitropolitických procesů.
Mimochodem, s panem Juščenkem, který se považoval za prozápadního politika, a také s paní Tymošenkovou, která měla přesně stejný image, jsme spolupracovali, přičemž zcela plnohodnotně. A určitě dobře víte, že když se paní Tymošenková ocitla ve vězení, naše stanovisko bylo formulováno dosti jasně. Osobně jsem vždy prohlašoval a byl přesvědčen o tom, že používání kriminálních metod a kriminální politiky je nepřijatelné v politice jako takové.
A mělo to samozřejmě negativní vliv i na rusko-ukrajinské vztahy, protože my jsme byli přesvědčeni o tom, že při uzavírání dohod s Ruskem o dodávkách plynu k žádnému porušení zákona nedošlo. Mimochodem její straničtí kolegové, kteří byli přítomni podpisu toho kontraktu, včetně současného ministra energetiky Prodana, nyní z nějakých důvodů nechtějí dodržovat ty smluvní podmínky, které sami podepsali, ale to už je zase jiný příběh.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
