Vládne tu chátra. Vzít si tričko s Putinem, to je jediné, co svedou. Hampl přednášel, co se s tím dá dělat

Anketa

Ohrožuje Babiš bezpečnost ČR?

90%

hlasovalo: 17183 lidí

Několik desítek návštěvníků se tísnilo v malém salonku městské knihovny. Petr Hampl to rozjel…

Nenávratné zhroucení

„Co se stalo se západní civilizací? Proč se fakticky během jedné generace zhroutí od osmdesátých let do současnosti, tak jsou některá vysvětlení úplně ze hry. Jedno vysvětlení mimo hru je morální úpadek. Od osmdesátých let nedošlo k žádné výrazné sexuální revoluci. Jakkoliv někteří lidé, kterých si velmi vážím, mají tendenci říkat – Západ skončil, zhroutil se francouzskou revolucí. My vidíme, že trend je jiný. Od roku 1789 se v podstatě zlepšovaly všechny druhy života západní civilizace, takže zlom přišel jindy. Stejně tak je ze hry, že to mají lidé z přesycenosti, z toho, že se jim daří moc dobře. Od osmdesátých let nestoupla na Západě životní úroveň. Ano, někteří lidé dramaticky zvýšili své majetky, ale životní úroveň většiny společnosti nestoupla. Rozhodně ne v západní části. V Americe dokonce o něco klesla. Další vysvětlení, které je úplně ze hry, je vysvětlení o tom, že to někdo řídí. Proč by to řídil do osmdesátých let tak, že se všechno zlepšovalo a od ‚osmdesátek‘ to šlo opačným směrem? Došlo ke generační výměně? Máme nějaké mladé zednáře, kteří jsou jiní než staří zednáři?“ uvedl Hampl.

A ozvalo se z auditoria: „Bylo to proto, aby byl poražen komunismus.“
„My ale mluvíme o tom, co se stalo po porážce komunismu,“ na to sociolog.
Tazatel si ale vedl svou: „ Ale v těch osmdesátých letech bylo třeba, aby Západ ukázal, že je ten vyspělejší a aby to přispělo k pádu komunismu. A když padl, tak už nebylo co předstírat…“
„Toto vysvětlení by dávalo smysl, kdyby se jednalo o stav životní úrovně. Do osmdesátých let stoupala, protože tu byl konkurenční systém, hrozilo, že když dělníci nebudou spokojeni, zavedou si také komunismus a začnou podporovat Sovětský svaz. Tudíž se s nimi muselo zacházet hezky a musela neustále růst životní úroveň. Pak ten soupeř zmizel a nebylo zapotřebí to dál řešit. S tím souhlasím. Jenže nevysvětluje to takové věci, jako je rozpad rodiny, rozpad školství a vzdělanosti. S tím komunismem je to tedy částečné vysvětlení, ale my potřebujeme něco obecnějšího,“ odpověděl Petr Hampl.

Jiní vládci

„Moje vysvětlení je, že se dramaticky změnilo, kteří lidé vládnou. Mohou to být lidé ze stejných rodin, ale jsou vybíráni jiným způsobem, udržují si moc jiným způsobem a z toho vyplývá to, že jsou to lidé, kteří mají jiné povahové rysy. Dnešní vládnoucí třída má dramaticky jiné povahové rysy než vládnoucí třída, která byla na Východě i Západě do osmdesátých let. Samozřejmě také nebyla stejná jako třída sto let před tím. Není to tak, že by se ve společnosti objevily nové vlastnosti. Jde o to, že některé vlastnosti, které byly před tím potlačovány, se najednou začaly dostávat nahoru a začaly dostávat rozhodující roli. Jestliže se nějaké povahové rysy koncentrují mezi těmi nejbohatšími a nejmocnějšími, pak mají tendenci propadávat dolů. Samozřejmě jsou skupiny obyvatel, které tomu nějakou dobu čelí. V zásadě vždy je to tak, že ti dole přebírají zásady od těch nahoře než naopak,“ pokračoval sociolog z českobudějovické Jihočeské univerzity.

Něco tady (ne)klape

Co se tedy změnilo? „Do osmdesátých let byl svět v zásadě národní. Organizace, ať již státní nebo nestátní, byly v zásadě malé. To znamená, že Češi žijí v Čechách a používají české zboží, konzumují především vyrobené potraviny v Československu. Němci jezdili německými auty, měly rádia Grundig. Italové jezdili italskými auty, Francouzi francouzskými auty, a to samé platí s jídlem, oblečením, stavbami. Samozřejmě, bylo pár mezinárodních organizací, občas si někdo přivezl z ciziny nějakou lahůdku, ale v zásadě se žilo národně,“ uvedl Hampl.

Druhá věc, která se podle sociologa změnila, je, „...že naprostá většina lidí působila v organizacích, které byly poměrně malé. To znamená, že byly tak malé, že byla poměrně krátká cesta mezi tím, že se něco vyrobí nebo dodá nějaká služba a mezi vedením té firmy. Když děláte ve firmě o sto lidech, tak bude 60 lidí ve výrobě, pak tam jsou čtyři konstruktéři a ten ředitel se zajde občas podívat do výroby. I ten se občas potká s nějakým dělníkem. Když někdo něco udělá špatně a výrobek je mizerný, tak se to projeví a je to hned vidět. A hned to vidí ředitel. To je naprosto jiná situace, než když děláte v podniku nebo organizaci, kde je nějaké představenstvo, kde si navzájem promítají slejdy, výroba je o nějakých dvacet vrstev managementu dole a většinou nikdo z lidí, kdo sedí v té zasedačce, ve výrobě nikdy v životě nebyl. A ani není hodnocen podle toho, jaká je reálná kvalita produktu. Každý je hodnocen podle toho, jaká má čísla a co dokáže prezentovat. Jak hezké udělá slejdy, jak dokáže přesvědčivě mluvit a dobře vysvětlit čísla kreativního účetnictví. Ti lidé nejsou lenoši a nejsou hloupí. Jejich život je jedna velká šachová partie. Ale to posiluje úplně jiné vlastnosti a charakterové rysy,“ pokračoval v přednášce Hampl.

„To všechno vede k tomu, že nová vládnoucí třída spojuje některé rysy, které jsou typické pro starou aristokracii, například pocit výlučnosti, ale také rysy, které jsou typické pro starou chátru. Pro to, co Marx před 150 lety pojmenoval lumpenproletariát. Tam nejde o to, že ten lumpenproletariát nemá majetek. Ten nemá ani podle Marxe proletariát. Ale rozdíl je v tom, že proletariát jsou lidé šikovní, cílevědomí, organizovaní a lumpenproletariát je už jen dav, který se nechá unášet tím, kam jej pošlete, třeba zapálit někomu barák, kdy tam nadšeně jdou a vůbec nevědí, o co jde. Tyto vlastnosti jako davové jednání nebo orientace čistě na dojem najednou jsou vlastnosti ne chátry, kde by to člověk i chápal, ale jsou mezi těmi nahoře, kteří jsou na to ještě ke všemu hrdí. A to úplně mění svět,“ překvapil přítomné sociolog.

Stratégové versus jestřábi, kterým opadalo peří

„A teď o míru a válce: Je o mně známo, že jsem kritikem současného postupu. Hledisko, ze kterého se dívám kriticky na současný postup západních elit, je to, že se dívám, jak se to dělalo v osmdesátkách a dříve. Protože Západu se povedla jedna úžasná věc – porazit Sovětský svaz. To se povedlo přes studenou válku a je to fantastický strategický výkon. Porazili jej bez extrémních obětí. Dokázali jej porazit bez toho, že by to mělo nějaké velké negativní důsledky pro obyvatele. Co ty statégové, z nichž někteří jsou dosud naživu, dělali? První věc je, že vytvářeli setrvalý tlak. Pořád Sovětský svaz udržovali pod tlakem. Druhá věc je, že si dávali bedlivý pozor, aby nedošlo k otevřené válce. Protože si uvědomovali, že na obou stranách jsou jaderné zbraně a že otevřená válka by byla extrémně riskantní. Za třetí: Kombinovali tresty a odměny. Snažili se být na sovětský blok velmi tvrdí, ale když on v něčem ustoupil, tak jim za to něco dali, poskytli nějakou technologii, chovali se přátelsky, poslali tam filmovou hvězdu a podobně. Za čtvrté – i když byli soupeři, snažili se udržet nějakou základní úroveň důvěry. Aby druhá strana měla pocit, že když prohrajeme, tak ta druhá strana se nebude chovat tak strašně, dá se jí uvěřit. Plus fungovaly telefony, kdy si Kennedy a Chruščev mohli zavolat a říct si, nemůžeme dopustit, aby tady lítaly bomby. Takže tam musí být důvěra, aby na jedné straně zvedli telefon a na druhé to zvedli také. Ale pořád byl tlak, pořád byl principiální postoj, že ta druhá strana je špatná,“ pokračoval v přednášce Hampl.

Co se stalo? „Během třiceti, čtyřiceti let se posunul Sovětský svaz od Stalinova SSSR k Sovětskému svazu Michaila Gorbačova. Opravdu se dokázaly na druhé straně změnit poměry. A to je fantastický kousek. Bez toho, že by došlo k válce a bez toho, že by lidé trpěli.“

„Tato generace těchto geniálních stratégů, kdy každý měl šachový mozek a učil se roky, tato generace byla nahrazena lidmi, jejichž strategie a diplomatické schopnosti spočívají v tom, že si dá někdo na tričko Putine, jdi do prdele. To není o třídu níže. To je o osm nebo víc tříd níže! Ti staří pánové, kterým je dnes sedmdesát, osmdesát let, jsou univerzitními profesory, kteří ještě dělali strategie studené války, tak jsou zděšeni, když vidí tu současnou válečnickou generaci,“ uvedl dále Hampl.

To se tedy máme na co těšit!

„Majitel Wágnerovců, té nejtvrdší ruské armády, je člověk, který zcela odpovídá negativnímu typu Rusa. Málo vzdělaný, brutální, nenávidí Západ, lidský život pro něj nemá žádnou hodnotu a ještě si na tom zakládá a k tomu je ještě pravděpodobně vybaven šachovým mozkem. A toto monstrum je dnes v ruském tisku všude, posiluje svůj vliv v armádě a bezpečnostních složkách, takže je docela možné, že kdyby Putin odešel, už víme, kdo bude nástupce,“ šokoval přítomné Hampl. „Představte si, že tento magor bude ovládat největší jaderný potenciál na světě a hypersonické rakety. Takže paráda, to se naši stratégové tedy předvedli. Já se obávám, že toto není náhodné, že je to typické jednání této společenské vrstvy. A ještě jsou z toho nadšeni a tleskají si, jak to perfektně udělali. Kolik škody se dá ještě vytvořit! Možná, že jsme tu stvořili válečnický stát, a přitom to není otázka jedné osobnosti. Dramaticky se mění ruská společnost, začíná se orientovat na válečnou výrobu, bude víc lidí v armádě. Mladí lidé, kteří to tak ještě před pěti lety neměli postavené, začínají plánovat svou kariéru ve zbrojním průmyslu. Stala se z toho nebezpečná země, která nenávidí Západ.“

Islám zvítězí

Kdybychom šli do dalších oblastí, zjistíme podle Hampla to samé. „Rokem 2015 neskončila migrační krize a ani neskončily naše problémy s islámem. Jen se o tom přestalo psát v novinách. Ale to, že jsou hranice Evropy prostupné, že komunity rostou, z dalších a dalších čtvrtí v Německu a Francii se vystěhovává původní obyvatelstvo. Že prvky šaríja jsou zanášeny do dalších předpisů – to vše pokračuje. Už se o tom nemluví, protože se objevil jiný problém. Máme Green Deal, původně snad dobře zamýšlený, ale nakonec to vede nejen k ekonomické, ale také ekologické katastrofě. Ještě nenaskočil, a máme tu válku s Ruskem, v dohledné době válku s Čínou. Kreativita té skupiny lidí je nekonečná a nemyslete si, že to tím skončilo! Uvidíme, co vymyslí destruktivního za další dva roky. Takže to je naše situace,“ osvětlil Hampl.

„Zatím není nic jiného, než že špatně fungují mechanismy, jak a kteří lidé se mají dostat nahoru. Takže máme vládnoucí třídu, která je vysoce inteligentní, ale také málo maskulinní, málo odvážná a s nulovým smyslem pro odpovědnost. To je jedním z mechanismů, které vedou k dalším a dalším katastrofám. Dnes v celém západním světě není žádná silná postava, která by mohla převzít odpovědnost. Není tam žádný Kennedy, žádná Thatcherová. Jsou tam lidé, jejichž jména si ani nepamatujete. Ví někdo, jak se jmenovala minulá britská premiérka?“
„Tereza May,“ zaznělo z davu.
„Ještě po ní byl takový výlupek…“ posunul situaci Hampl.
„Liz Trus…“ znělo další jméno z auditoria.
„Čtyřhodinová premiérka,“ bylo slyšet opovržlivé hodnocení z davu.
„Viděl jsem nějaké video s finskou premiérkou, jak sedí na nějaké konferenci a říká, proč se mluví s Putinem, vždyť se špatnými lidmi se nemá mluvit… Takovíto lidé určují strategická rozhodnutí. Co od ní můžeme čekat? Já netvrdím, že by to byl špatný člověk, ale je nesprávné uspořádání, které vynáší takovéto lidi na místa s totální odpovědností. To je pak samozřejmě průšvih. A to vede k tomu, že jsou různé skupiny aktivistů, jež tomu často vůbec nerozumí, nestudovaly daný problém, nezajímají se o něj, nenesou za nic odpovědnost a přitom rozběhnou vlnu, a protože vládnoucí vrstva je davová, tak se nese a nese a není nikoho, kdo by řekl ne, takhle to dělat nebudeme. Protože tam prostě chybí osobnosti,“ na to Hampl.

„Když Biden nastoupil, tak jsem psal, že se zvyšuje riziko nějaké velké války. Ne proto, že je válečník, ale protože nebude mít odvahu takovou vlnu zastavit. To je tedy situace, ve které jsme.“
Jak to napravit? Vrátit se k národním státům, rozsekat ty velké organizace zas na malé, „…ale nikdo nemá sílu toto prosadit a trendy jdou zcela jinam.“
Co to znamená pro vývoj Západu? „Nemluvíme o válce s Ruskem, což je epizoda, ale o tom, zda Západ zanikne, nebo ne. Jaký bude další vývoj? Uvedu čtyři scénáře vývoje západního světa včetně České republiky.“
„Použil jsem k tomu postup jako ministr zdravotnictví, když se jej ptali, jak se bude vyvíjet covidová epidemie. A on řekl – buďto bude nakažených přibývat nebo jich bude ubývat nebo to bude stejné,“ konstatoval za smíchu přítomných Hampl.
„Takže měl pravdu, která se stoprocentně splnila.“

Jeden vývoj lepší než druhý…

„ Čtyři možnosti vývoje jsou následující: První možnost je, že budou zachovány dosavadní trendy. Takže každý rok budeme o něco chudší, méně svobodní, společnost bude nevzdělanější. A to může jít do nekonečna, ale ne na úplné dno. Myslím, že ze skupin, které jsou na evropském území a jsou vůči tomu velmi odolné, tak nejsilnější je muslimská komunita. Takže za dvacet, třicet let se staneme civilizací tak ubohou, že oni nebudou mít žádný důvod nás tady dále tolerovat, vyhlásí tu kalífát, islám se stane státním náboženstvím, ti nejsilnější se přihlásí k islámu a budeme pokračovat jako civilizace úplně jinak. Staneme se součástí civilizace, která má dnes centrálu v Saúdské Arábii. To je tedy jedna možnost,“ pokračoval Petr Hampl.

„Druhá je plynulé zhoršování s tím, že v nějakém bodě dojde ke kolapsu. Tím se rozumí to, že státní správa ztratí schopnost vymáhat zákony. Nikdo vás nebude bránit, když se vám něco stane. Zanikne infrastruktura, která jde přes vícero regionů. Pravidla nebude nikdo vymáhat a společnost se fakticky rozpadne. Nějaká území ovládnou místní válečníci nebo neformální bandy a nikdo nevíme, co z toho vyleze a kdo bude nejsilnější. Já se obávám, že kdyby k tomu došlo za 10 až 15 let, tak bude nejsilnější nějaká islámská komunita než starousedlí Evropané. Ale bude to chaotické období,“ pokračoval Hampl.
„Třetí scénář, dle mého soudu jediný pozitivní, je ten, že vznikne nějaká jiná kontraelita, jiná skupina, ve které panují radikálně jiné poměry a hlavně jsou tam jiné výběrové mechanismy než v současné elitě a ta bude soupeřem. Mohou být konflikty, budou se měnit poměry, a to Západ fakticky potřebuje.“

„Když se podíváme do historie, tak nikdy žádná revoluce nebyla lidová. Vždy za tím byla nějaká kontraelita. Francouzská revoluce, to byli obchodníci a maloburžoazie, která ztratila trpělivost se šlechtou. Když se podíváte na boje o americkou nezávislost, tak to byli velcí statkáři, kteří byli vzdělaní, kultivovaní. A konec konců i ruská revoluce, tak tam byla organizace bolševiků než všeobecný lid. Ale takováto skupina musí vyrůst, a to není za rok. Možná to může být za pět, deset let a je otázka, jestli se taková skupina již formuje nebo nikoliv. Já jsem skeptický k tomu, že současná alternativa je touto skupinou proto, protože má sice jiné myšlenky a ideály a dle mého soudu správnější, ale nemá dramaticky jiné zvyklosti. My potřebujeme spíše skupinu s jiným vnitřním chováním,“ řekl Hampl.

A pak je čtvrtá možnost, „…že toto území bude kolonizováno někým z venku. Kromě muslimského světa já ale nevidím nikoho, kdo by chtěl kolonizovat Evropu. Počítejme s tím, že zájem o Evropu bude klesat – suroviny tady nejsou, fabrik je méně a méně, vzdělanost je horší. S nadsázkou mohu říci, že jediné, co budeme moci nabídnout, jsou blondýny – ty jiné civilizace nemají. Všechno ostatní si budou moci dělat samy. Je otázka, která ta varianta se naplní či v jaké kombinaci.“

„Jak dojít co nejrychleji ke kontraelitě? Studiem přírodních věd, soběstačností. Politické revoluční věci můžete dělat ve chvíli, kdy už je tu kontraelita a kdy je mocenská situace. Podívejte na sedláky u Chlumce. Vypadalo to nadějně, lidé si věřili, že to dají a nakonec se šlechta ani nejela podívat na to rebelující panství. A vůdce vzpoury ani nepověsili, dostal dva roky vězení… To je ten výsměch. Ani jim nestál za to, aby jej pověsili. Těm desítkám lidí, kteří se utopili nebo byli postříleni, to život nevrátilo, poměry se nezlepšily… Dokud neexistuje kontraelita, nedají se věci otáčet,“ zakončil tuto část besedy Petr Hampl.