Prezident Vladimir Putin podle Fjodora Lukjanova neřekl na setkání Ruského bezpečnostního výboru nic neočekávaného. Mluvil klidně a bez emocí, jak je jeho zvykem i v situacích, které klidné rozhodně nejsou. Přesto bychom si podle Lukjanova měli povšimnout jedné kratší pasáže z jeho projevu, kde Putin říká: „Rusko naštěstí není členem žádné aliance. To nám garantuje naši suverenitu. Je zřejmé, že každý člen jakékoli aliance o část své suverenity přichází,“ cituje Lukjanov Putina.
Podle Lukjanova chtělo mít Rusko v otázce své suverenity vždy absolutně volné ruce. „Je to však poprvé, kdy se prezident v tomto tématu vyjádřil tak otevřeně. Je však samozřejmě otázkou, jestli se nebýt členem v žádné alianci vyplácí ve všech případech. Spojené státy podobné diskuze vedly krátce po teroristickém útoku na světové obchodní centrum v New Yorku," srovnává Lukjanov.
„Tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld poznamenal na jedné tiskové konferenci, že každá mise určuje koalici, ale koalici by nemělo být dovoleno určovat misi. Jinými slovy tak řekl, že i když Američané potřebují ve válce proti terorismu spojence, sami si budou určovat, proti komu budou vojensky zasahovat. Bez ohledu na to, co si myslí jejich spojenci. V té době však závažnost Rumsfeldových slov vnímal málokdo,“ ohlíží se Lukjanov do minulosti.
„Washington dal tedy jasně najevo, že v otázkách národní bezpečnosti bude postupovat samostatně a nebude se spoléhat ani řídit názory svých blízkých spojenců. Závažnost slov Donalda Rumsfelda se projevila o osmnáct měsíců později, kdy USA započaly svoji vojenskou operaci proti Saddámu Husajnovi,“ objasňuje Lukjanov a dodává, že v NATO nad ní tehdy panovaly velké rozpaky a proto USA narychlo vytvořily „koalici ochotných“, jejímiž členy byly bezvýznamné země jako Togo a Nikaragua, ale Německo a Francie nikoli.
Rumsfeldův nezvyklý pohled na fungování aliancí byl podle Lukjanova podroben zdrcující kritice, takže byla Bushova administrativa nucena pojistit si legitimitu okupace Iráku přes OSN. Nástupce Bushe Barack Obama se nakonec vrátil k poněkud standardnějšímu pohledu na aliance a zdůrazňoval důležitost konsenzu v každé takové koalici. To se projevilo při libyjské operaci před třemi lety, kdy Spojené státy nabádaly své evropské partnery v alianci, aby převzali větší podíl zodpovědnosti za celou akci.
„V souvislosti se současným děním na Ukrajině platí to samé. Spojené státy opět tlačí na Velkou Británii, Německo, Francii a spol., aby zvýšily své výdaje na obranu a mohly tak problémy bezprostředně se týkající evropského kontinentu řešit samostatně. Evropské mocnosti i menší evropští hráči však zatím navyšování svých armádních rozpočtů příliš nakloněni nejsou. Jinými slovy, USA již nechtějí být jedinou světovou silou, která musí sama hasit všechny požáry. Jejich arogance vůči spojencům však nejspíš způsobí, že budou muset i nadále jít po své cestě osamocené, byť by to chtěly dnes třeba i změnit,“ míní Lukjanov.
Naopak Rusko v současné době nehodlá podle názoru Lukjanova vstupovat do žádných aliancí, protože je Putinovi i dalším politikům jasné, že by mu to v prosazování jeho záměrů nijak nepomohlo. „Byť nedávno schůzka zemí BRICS postojům Ruska k aliancím příliš nenasvědčuje. BRICS je však ve skutečnosti velmi volné hospodářské sdružení, které suverenitu svých členů nijak neomezuje. Cílem tohoto uskupení je naopak vytvořit funkčnější světový řád, ve kterém by byly pravomoce spravedlivě rozděleny. Bez ohledu na velikost či vyspělost jednotlivých států,“ popisuje Lukjanov fungování BRICS, jehož členové Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika se v polovině července setkali v Brazílii.
Ruská zahraniční politika byla a i je podle názoru Lukjanova velmi specifická. O tom podle něho svědčí i současný vývoj vztahů s Ukrajinou. „Rusko stále hledá svoji identitu a způsoby, jak rozšířit vliv do oblastí, které s jeho územím bezprostředně souvisí. Je zřejmé, že na to žádné aliance nepotřebuje. A Rusové si mohou být jistí, že jejich počínání nebude svět vnímat pozitivně. Každá země se dívá na růst moci svého souseda s obavami a nedůvěrou. To je logické. Dokud Rusko nepřijde s nějakou zásadní myšlenkou či projektem, který bude atraktivní pro více zemí, je lepší zůstat mimo jakékoli aliance,“ přemítá Lukjanov.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
